Řekni vlkům, že jsem doma
Carol Rifka Brunt
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202018/bmid_rekni-vlkum-ze-jsem-doma-Vke-202018.jpg
4
621
188
Píše se rok 1987 a June Elbusové je čtrnáct let. Je uzavřená a nedůvěřivá, těžko se jen tak s někým spřátelí, nedokáže vyjít ani se svou starší sestrou. Na celém světě existuje pouze jediný člověk, který jí opravdu rozumí – strýc Finn, uznávaný malíř, její důvěrník a nejlepší kamarád. Jenomže Finn zemře na záhadnou nemoc, jejíž jméno Juneina matka dokáže vyslovit jen šeptem, a dívčin svět se převrátí vzhůru nohama. Román je především příběhem o tom, jak dospět, najít vlastní identitu a vyrovnat se nejen s nejrůznějšími nečekanými situacemi, ale i bolestí a ztrátami, které přináší život. Přečtěte si, co se stane, když se zamilujete do někoho, do koho byste se zamilovat neměli. Pochopíte, že žárlivost a pocity viny dokáží zničit i to nejpevnější přátelství a někdy mají ty nejtragičtější následky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , JotaOriginální název:
Tell the Wolves I’m Home , 2012
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka mě rozbila na kousky a pomalu mě slepovala zpátky. Nevím, jak jinak to popsat....
Vztah Juni k strýci nebo k Tobymu mě zvlášť nezaujal. Stále jsem čekala, jak se bude odvíjet její vztah se sestrou. Zdálo se mi, že tam je zakopaný pes...a ono opravdu! S Gretou jsem bolestně prožívala, jak se jí Juni vzdaluje. Závěr je krásný, veselý i smutný, prostě se znovu stávají sestrami...přidám štítek o přátelství, neboť o něm celá kniha je.
Proč tomu všichni dáváte tak vysoký hodnocení, sakra? Vždyť první polovina je příšerně nudná a nezáživná, druhá o něco lepší, pár hezkejch myšlenek se objeví, ale zase nic co by člověka posadilo na zadek a do toho je hlavní hrdinka po celou knihu úplně blbá...
Kniha s nádherným, neotřelým tématem, skvělou dějovou linií (Tobyho příběh oddané lásky musí zasáhnout opravdu každého), nicméně zpracování spíše pro náctileté. I tak hodnotím knihu velmi pozitivně, protože patří mezi ty, které člověk jen tak nezapomene.
Půjčila jsem si ji v knihovně, kde mě zaujala její krásná obálka. Tak se ke mně nečekaně dostala nádherná, jedinečně poetická kniha, kterou doporučuju, kudy chodím. Od té doby toužím najít další takto citlivou a něžně poetickou knihu, ale zatím marně, marně...
I pět hvězdiček je pro tudle knihu málo. Už dlouho se mi nestalo, že by vě mě kniha zanechala tolik pocitů. Nádherný a smutný příběh o tom, že člověk je smrtelný a v krátkém čase, který nám byl přidělen by se neměl zabývat malichernými spory,ale měl by se snažit trávit víc času s lidma které má rád a na kterých mu záleží i přes to, že to mezi nimi někdy úplně neklape. A že by měl člověk příjmout své blízké takoví jací jsou i když si zvolili cestu, která se nám zrovna ne moc líbí. Protože nikdy nevíme jestli bude ještě nějaké příště kdy jim budeme moci říc mám tě rád ráda.
Smutná, pěkná kniha plná niterních pocitů hlavní hrdinky a vůbec světa. Na jednu stranu naprosto nepochopitelné, že by se něco takového mohlo odehrát, na druhé straně k zamyšlení, že díky jedinému rozhodnutí se může život řady lidí ubírat zcela jiným směrem. Život je i o maličkostech, trsátkách v lahvi a dalších drobnostech kolem nás... Po čtení obdobných knih člověk kolem sebe hledá hloubku prožitku a ne vždy ji nachází.
Naprosto úžasná kniha.
Ze začátku jsem měla problém dostat se do děje a pochopit hlavní hrdinku, ale konec knihy jsem obrecela.
Díky čtenářské výzvě jsem si přečetla knížku, po které bych asi v knihovně nesáhla. A byla by to škoda. Na chvíli jsem se vrátila do svých telecích let, kdy jsem hledala sama sebe a své místo na tomto světě.. Naštěstí to nebylo za stejných okolností jako v případě June.
Četla jsem jen díky výzvě a nebylo to špatné. Téma mě překvapilo a docela dost dojalo.
Tato kniha mě neoslovila, není v ní nic, kvůli čemu bych bych ji chtěla opět číst.
Bylo to hezké počtení. Po dlouhé době pro mě něco jiného. Myslím si ale, že kdyby byla kniha na méně stranách, tak by jí to neuškodilo. Ba naopak. Chvilkama jsem se přistihla, že přeskakuji. Krásná obálka, hezký příběh. Za mě tři podtržené hvězdičky.
Sama od sebe bych si knihu asi nevybrala, četla jsem ji v rámci čtenářské výzvy a rozhodně nelituji.
Velmi emotivní příběh a pro mě i velmi zajímavý náhled do vztahu sester (mám 2 bratry). Některé myšlenky a pocity mi přišly hodně opakované - proto jsem ubrala 1 hvězdičku, ale je to krásný příběh.
A perlička na závěr: Výjimečně jsem knížku přečetla do posledního písmenka, včetně informací o českém vydání a ejhle - Odpovědná redakce (knihy Řekni vlkům, že jsem doma): Marie Vlková :-)
Z mého pohledu je knížka tak trochu zvláštní. Na jednu stranu jsem se do příběhu docela rychle začetla, ani chvilku nehrozilo (jako u některých jiných knížek), že bych přemýšlela, že ji odložím nedočtenou. Na druhou stranu mne ale po celou dobu příběh na sto procent nepohltil. Kniha je psaná čtivě, nic není nějak dalekosáhle popisováno, takže děj má jakýsi spád. Nicméně je pravda, že děj vylíčený na takovém množství stránek zase není kdovíjak zajímavý. Knihu ale doporučuji, protože je pro mne celý příběh docela ojedinělý. Kromě toho na mne hlavně ke konci poměrně intenzivně zapůsobil příběh dvou sester. Od knihy jsem se ale "nemohla odlepit" až asi posledních padesát stránek. Dávám 3*, ale moje hodnocení je často dost přísné, protože 5* u mě dostane opravdu jen výjimečné dílo...
Tato kniha mě opravdu překvapila. Ze začátku mi trvalo, než jsem se začetla, trochu se mi spojovala současnost s minulostí.
Ale musím říct, že to byl opravdu silný a dojemný příběh! Je pravda, že jsem si často říkala "doufám,že se vztah June a Tobyho nepousene za hranice..",ale nakonec mě překvapilo, o jaké citové a přátelské pouto mezi nimi šlo.
Kdybych neměla knihu zařazenou do Čtenářské výzvy, tak bych se k ní zřejmě nedostala-což by byla škoda.
Knihu všem doporučuji!
Hluboký příběh plný lásky, smutku a přátelství. Zásah do mého srdce. Napsáno tak úžasně, že jsem zase po dlouhé době dokázala čtené prožít takřka fyzicky - smutek, radost, lítost, bolest, pohlazení, dotek....
"Co když náhodou skončíte s tou druhou láskou - co když někoho milujete a je to opravdu hrozné a nepatřičné a vy to nemůžete říct jediné živé duši na světě? Když milujete tak, že tu lásku musíte ukrýt co nejhlouběji, až vám ze srdce zbyde jen jakási černá díra? Když milujete tak, že se snažíte tu zakázanou lásku zatlačit, kam to jen jde, protože doufáte, že se třeba sama od sebe udusí, ale ono se to nikdy nestane? A místo toho ještě narůstá a časem je tak obrovská, že zabírá každé místo ve vás, až se jednoho dne stane vámi. Vy jste ona."
Mám pocit, že i s 3 hvězdičkama jsem zbytečně hodná. Někdo na GR psal, že Tobyho příběh je něco, co by měl někdo napsat. Ale někdo jiný než Rifka. S tím souhlasím.
Štítky knihy
přátelství homosexualita New York smrt výtvarné umění 80. léta 20. století sourozenci AIDS žárlivost LGBT, queer, LGBT+
Řekni vlkům, že jsem domaKniha Řekni vlkům, že jsem doma je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 792x |
| Čtenářské výzvě | 170x |
| Doporučených | 104x |
| Knihotéce | 277x |
| Chystám se číst | 666x |
| Chci si koupit | 117x |
| dalších seznamech | 11x |
Čtrnáctiletá June v této knize dospěla. A my s ní jsme si uvědomili, na čem v životě záleží, kde jsou ty pravé hodnoty. Hloubka tohoto příběhu je neskutečná. Neexistuje správná a nesprávná láska, žádnou nelze odsuzovat, záleží na tom, najdeme-li její smysl a co máme ve svých srdcích. Jen díky našim citům je náš život bohatý, proto v dnešním světě často povrchních vztahů je tahle knížka opravdový dar.