Ráno

Radana Sladká rozdělila svou první sbírku do dvou oddílů. První nese název "Ráno mě probudíš" a přináší lyrické přemítání o procesu básnické tvorby, o podzimním smutku nebo o milostném okouzlení. Ve druhé části ("Slunce pro dva") pak autorka zesiluje akcent intimního prožitku, který ústí k optimistickému přitakání životu. Autorka se ale umí také zamyslet i sama nad sebou, dokáže reálně hodnotit své vlastnosti, aby nakonec ve stejnojmenné básni věcně konstatovala: "Jiná neumím být." Celým cyklem se pak vine motiv rána, jež se zde objevuje v nejrozmanitějších podobách: je nejen symbolem nastupujícího dne a lásky, ale i znamením smutku a lítostí. Nese v sobě atmosféru "měkké ranní mlhy", předznamenávající elegii a bolest nebo naopak příchod slunečních paprsků, které "zasvětí životy dva / budeš to ty / a budu to já."... celý text