Rady pánu Bohu, jak vylepšit svět
Aleš Palán
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/442964/bmid_rady-panu-bohu-jak-vylepsit-svet-XOX-442964.jpeg
4
120
120
Milý pane Bože, tenhle svět se ti povedl. Opravdu. Nevím, jak je to na jiných planetách, které jsi stvořil nebo na nich právě makáš, ale tady je to super. Jenže ve škole mi říkali: „Je to velmi dobré, máš ale na víc. Příště ať je to ještě lepší.“ Říkali mi to zhruba do poloviny druhé třídy a pak mi učitelky povídaly úplně jiné věci, ale to teď nechme stranou. I ty máš, Bože, na víc. Odpusť, že to tak říkám, pořád je to za jedna, ale když tomu dáš trochu péče, mohla by to být jednička podtržená. Ještě že mě máš. Poradím ti, jak na to. Čtyřicet zlepšováků, jak zdokonalit svět, které autor nenavrhuje politikům, ekonomům ani různým aktivistům, ale rovnou pánu Bohu, jsou vtipnou sondou do našich strachů, komplexů, slabostí, chyb, zbytečných starostí a malicherností, kterými si otravujeme životy. Stačilo by přitom tak málo, aby na světě bylo líp. Někdy stačí i jedna nečekaná událost, abychom si uvědomili, co je v životě důležité, na co vsadit a co přináší opravdovou radost. G. K. Chesterton kdysi napsal slavnou obranu ohromných maličkostí, které přehlížíme. Aleš Palán napsal svěží obranu našich každodenních slabostí, u nichž stačí už jen kousek (kdybys udělal, pane Bože, jen malý zlepšovák), aby dostaly opačné znaménko. Nejsme tak špatní, jen zkrátka máme na víc. Ilustrace Jana Hrubého jednotlivá zamyšlení nejen dokreslují, ale specifickým způsobem i dotvářejí a komentují.... celý text
Přidat komentář
Pana Palána jsem objevila díky knize Raději zešílet v divočině a domnívala jsem se, že jsem našla svého oblíbeného autora. Zmýlila jsem se. Měla bych jít raději po žánru, než po autorovi. Tato kniha pro mě totiž byla veliké zklamání. Za mě slabé úvahy o ničem. Takhle nějak si představuji výsledek objednávky na krátký sloupek a v termínu. Prostě autor musí něco napsat, tak potí.
Uznávám ale, že v mém případě to zřejmě bude mnohem víc o tom, že tento žánr není můj šálek kávy než o tom, že by měl být kritizován autor.
Vyvedené, lehké a vyvážené dílo. Kritické, vtipné, místy naléhavé, jindy zase nabité příjemným nadhledem. Autor se podle mého dokázal několikrát přímočaře a jasně dotknout podstatných bodů v životě lidském.
Některé kapitolky pro mne byly hluché, ale jistě to tak nebude připadat všem. Palán se zde pánu Bohu vyznává z vlastních postřehů a vcelku čtivě s ním konzultuje své základní lidské zkušenosti, které jsou samy o sobě zajímavé.
Doporučuji k přečtení! :)
Aleš Palán jako vždy vtipný, milý. Chytrá, moudrá kniha A k tomu ještě krásné kresby Jana Hrubého.
Jsou to malé lekce radosti ze života, pokory, odpuštění, nadhledu a laskavosti, určené nikoliv pouze křesťanům (natož pánu Bohu), ale všem, kteří se nechávají semlít všednodenními malichernostmi a životem v té otravnější podobě – aby se léčili, nebo právě těm, kteří dokáží vidět krásu a humor každý den, v lecjaké milé maličkosti – aby souzněli.
„Ve škole jsme se, laskavý Bože, učili, že hra je přípravou na práci. Autoři osnov si to představovali asi tak, že špunt na pískovišti při hnětení báboviček pozná klady činorodosti a trpělivosti, dojde mu také, že když hned nezareaguje na mámino volání z okna nebo na mobil a přijde domů pozdě, uplácá těch báboviček víc a doma toho sprďáka nějak vydrží. Zároveň se při hře naučí rozpoznávat kvality suchého a mokrého písku, což se mu v životě jistě velmi šikne. Nemluvě o tom, když pochopí, že největšího počtu báboviček na pískovišti může dosáhnout i tím, že výtvory těch ostatních harantů jednoduše rozkope. Zkrátka samé užitečné věci se tam naučí.“
Mě to těšilo a nesmírně bavilo. A ty ilustrace!
„Znáš mě, Hospodine, já mám raději menší příběhy, takové, na jaké dosáhnu bez podstavce.“
Jo, já taky. Život je někdy moc těžkotonážní a takovéhle knížečky mu pár kilográmků odeberou.
Nad některými fejetony jsem se i zasmála. Knihu jsem dostala, ráda jsem si ji přečetla. Přesto tento žánr literatury nevyhledávám. Čtenář by si měl občas přečíst i literaturu, kterou běžně nevyhledává nebo neupřednostňuje, aby rozšířil své čtenářské obzory.
Nádherné čtení. Povznášející, moudré a inspirativní. "Kluk na plusu" je prostě boží...
Taková hezká jednohubka, kterou zvládnete za jeden večer. Ze 40 nápadů, jak zlepšit svět, se mi nejvíc líbil hned ten první - body za brblání, který vychází z toho, že lidi jsou věčně nespokojený a nad vším brblají. Kdyby za to dostali trestné body, třeba by se to odnaučili a byli by veselejší :-)
Příjemné a laskavé úvahy o nás. Mnoho vtipných postřehů. Kniha mi zlepšila náladu.
Z šumavských samotářů jsem cítila sílu a hloubku, ale tato kniha je pro mě bohužel jenom další knihou typu "slepičí polévka pro duši". Neublíží, ale ani mi nic významného nenabídla.
Kdysi dávno jsem četla Chestertonovy Ohromné maličkosti. Tahle knížka mi ji hodně připomněla. Bude patřit k mým "vyprošťovákům" ve zlých časech...
Zajímavé myšlenky, o kterých se vyplatí přemýšlet. Kniha není asi úplně pro každého, ale mě se líbila. Já o životě přemýšlím každý den a snažím se ho užívat, jak jen to jde. A nestresovat se věcmi, které nemůžu ovlivnit :-) pro takové čtenáře je kniha milým pohlazením po duši.
Rádoby moudra... Ostatní 3 knihy spíš reportážního charakteru, ke kterým jsem se zatím od autora dostala, se mi hodně líbily, tohle byl zajímavý pokus, ale nevyšel, řekla bych. Líbil se mi ten kousek o trpělivosti. A ještě nějaká asi jedna kapitola mě oslovila. Možná to stačí a víc jsem nepotřebovala.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři |
| 2019 | Jako v nebi, jenže jinak |
| 2016 |  Ratajský les |
| 2021 | Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději |
| 2016 | Brnox. Průvodce brněnským Bronxem |
Autora mám ráda, jeho výběr osob a témat pro rozhovory obecně mě moc baví. Tohle mnou ale tak nějak proplulo bez hlubšího zásahu. Ne že bych s ním ve většině těch věcí nesouhlasila, také se mi líbí vlídné vyznění rad namísto brblání, ale forma krátkých zlepšováků mě nestihla víc oslovit.