Psyché
Jarosław Iwaszkiewicz
Povídka o ženě, lásce, o ženině údělu a o poslání umění chce hovořit i k dnešnímu člověku a vyznívá v přesvědčení, že život a dílo osciluje mezi radostným přijímáním darů života a moudrým smířením s neodvratnou smrtí.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1966 |  Milenci z Marony |
| 1980 | Březový háj |
| 1984 |  Pět polských novel |
| 1974 | Psyché |
| 1980 | Červené štíty |
Kniha Psyché je v
| Přečtených | 5x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 2x |
| Chci si koupit | 1x |
Knihu mám doma po matce v takzvaném kolibřím vydání (to byly malé knížečky, velké jako dlaň, vázané v koženém obalu, většinou s pěknými ilustracemi a artovějšími texty).
Příběh o něžné Psyché a Amorovi, inspirovaný starověkou bájí, je první knihou s erotickým podtextem, kterou jsem četla.
Děj: Na nadpozemsky krásnou královskou dceru Psyché žárlila nejenom samotná Venuše, ale i ostatní bohové, takže zpočátku jí nebyl dopřán příjemný osud. Bohyně lásky, smyslnosti a krásy chtěla, aby Psyché její syn Amor potrestal za to, že dívku lidé zbožňují a povrchně jí uctívají za nádherný vzhled. Bohové na krasavici seslali nešťastný osud, nepřáli jí její výjimečnost. Amor se však po setkání s princeznou do mladé dívky zamiloval a odvedl si ji do svého paláce, aniž by splnil svůj úkol. Žili spolu tajně a šťastně, i když Psyché nemohla svého manžela spatřit, aby nebyli odhaleni a potrestáni záštiplnými bohy. Měla se též vyvarovat i styku s vlastními nepřejícími sestrami....
To je jen začátek skvěle napsaného příběhu, jehož přečtení rozhodně doporučuji. Je to beletrie, psaná nádherným až básnickým jazykem, který umí přenést obyčejné smrtelníky do jiných světů a výšin. Příběh není jen o lásce, ale i zlomyslnosti a nepřejícnosti, o těžkých zkouškách, utrpení, o putování za štěstím a o sebeobětování a sebeovládání. Je to chytrá, zamilovaná knížečka , která mi přirostla k srdci. Již jsem jí dlouho nečetla, budu si muset zase přečíst.