Průvodce do moravských jeskyň - Díl 1. (Půnkva, Macocha, Sloup, Holštýn, Ostrov, Vilimovice a na Harbechu)

04.11.2023

Jednoznačně nejlepší dílo se speleologickou tématikou z předabsolonovského období. Knížka působí na svou dobu velmi moderně tím, jak kombinuje několik vědních oborů, kterými se Moravským krasem zaobírá.
Největší část tvoří polohopis - turistický průvodce, ve kterém jsou popsány osobní speleologické průzkumy amatérského jeskyňáře, archeologa a paleontologa Martina Kříže se svým kolegou Florianem Koudelkou. Zaujmou především sugestivně popsané expedice do Macochy a jejich snahy dostat se do podzemního toku Punkvy a jejích přítoků. Vše je psáno kouzelnou dobovou češtinou: "Připnuv sobě pás korkový a nad tento pás kaučukový, nasadil jsem si přilbici, jako prostředek ochranný proti nárazu náhlému aneb strop. Vzav jednu lopatu do rukou, a druhou položiv na prám, zvolal jsem účastníkům "na zdar", a plul jsem zvolna do podzemní chodby...".
Součástí je i seznam a stručný popis jeskyní, které se většinou dají bez nápovědy špatně identifikovat. Největším přínosem ve své době bylo Křížovo stanovení nadmořských výšek jednotlivých jeskynních vchodů, ponorů a vývěrů. Díky nim zde dospěl až k apokalyptické představě zaplavení celého podzemního systému při očekávaném ucpání odtoku v Macoše, při kterém voda zaplaví většinu Holštejna a zároveň Macochu zaplní až do výše spodního můstku, kudy následně přeteče až do Pustého žlebu mohutným vodopádem...
Co mě ještě zaujalo: Část o tzv. "podzemních duších" - místních vykradačích Sloupských jeskyní, kteří se tímto způsobem přiživovali, když při poutích prodávali všechno možné od krápníků po medvědí zuby. Navzájem si ale občas konkurovali, což řešili někdy svéráznými způsoby (zatarasením konkurentů v podzemí). Díky nim ale došlo k několika významným objevům (např. Eliščina jeskyně).
Velice zajímavý je podrobný popis Floriana Koudelky v závěru knížky o jeho exkurzích do právě objevených propastí Koudelkových a U obrázku.
Historka o zabloudění Klimenta Čermáka v Kateřinské jeskyni tu má odlišný závěr, než byla realita - Čermákovi se po 20ti hodinovém bloudění (podle této verze) podařilo nalézt východ a následně přivolal pomoc pro svého průvodce.
Co se týká negativ, publikace spolu s druhým dílem obsahuje několik zeměpisných a geologických nepřesností, na které o pár let později upozornil až žlučovitě drtivou kritikou J. V. Procházka ve svém spisku Z novější literatury o moravském Krasu. Většina těchto připomínek je opravdu hnidopišská. Ale pravdou je, že především tento první díl doslovně přepisuje celé pasáže předchozích drobnějších publikací Martina Kříže. Co mi tu osobně dost chybí, je alespoň malá zmínka o výzkumech předchůdců a současníků obou autorů. Jako by měli na Moravský kras monopol.
Je toho ještě mnoho, co bych mohl o této knížce napsat. Jde o raritu, která se dá dnes sehnat jen za těžké peníze v antikvariátech. Naštěstí existuje pro všechny zájemce i v digitalizované přístupné podobě: https://archive.org/details/pruvodce_do_moravskych_jeskynich