Florian Koudelka

česká, 1862 - 1921

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Průvodce do moravských jeskyň - Díl 2. (Jedovnice, Rudice, Josefov, Babice, Křtiny - Údolí hádecké, Hostěnice, Mokrá, Líšeň a Brno) Průvodce do moravských jeskyň - Díl 2. (Jedovnice, Rudice, Josefov, Babice, Křtiny - Údolí hádecké, Hostěnice, Mokrá, Líšeň a Brno)

Druhý díl monumentu Průvodce do Moravských jeskyň se zabývá střední a jižní částí Moravského krasu. V plánu bylo vydání i třetího dílu, který měl zpracovat Florian Koudelka samostatně a měl obsahovat dějiny jeskynní literatury, leč k tomu nedošlo a toto téma je zpracováno jen zlomkovitě právě v tomto druhém díle. Stylově pokračování nevybočuje od svého o dva roky staršího předchůdce – opět jsou tu zdejší krasové jevy hodnoceny z různých pohledů tehdejší geologie, hydrologie, paleontologie, archeologie a dalších věd. Vše vychází z bohaté zkušenosti obou autorů, kteří Moravskému krasu věnovali veškerý svůj volný čas a nemalé finanční prostředky, což na amatéry (Kříž byl notář, Koudelka zvěrolékař) je obdivuhodné. Silnou stránkou jim byl selský rozum – a to nejen autorů, ale i jejich pomocníků, obyčejných najatých lidí z okolních obcí, kteří jim pomáhali nejen manuálně při výkopech, ale i svým prostým názorem, který mnohdy předčil študované geology tehdejší doby. V tomto díle mě zaujal popis speleologického průzkumu Rudického propadání a tehdejšího stavu Rudické plošiny spolu se zmínkou o šachtách na těžbu železné rudy. Velkou část zabírá spousta údajů o Býčí skále a Výpustku – včetně průzkumu zdejší tzv. Velké propasti. V těchto jeskyních provedli přes sedmdesát výkopových sond, kde objevili velké množství paleontologických i archeologických nálezů. Pozoruhodná je zmínka, že v jeskyni Vokounka autoři nalezli ostatky několika lidí – že by mezi nimi byl i legendární zrádce Vokoun? Důležitý je vylíčený sestup do bývalého propadání Křtinského potoka – Čertovy díry (dnes zavezené po stavbě silnice). Popořadě tu jsou krátce vyjmenovány všechny tehdy známé jeskyně Křtinského a Josefovského údolí i okolí Babic nad Svitavou. Ochozská jeskyně je tu popisována překvapivě od Křtitelnice k východu. Poměrně podrobně tu je uvedena místní složitá hydrologická situace. Samozřejmě nesmí chybět Pekárna (tehdy Kostelík) a několik okolních jeskyní. Polohopisná část je na tomto díle rozhodně nejcennější. Zbytek knížky, která se zaobírá obecnějšími vědeckými poznatky (tzv. odborná část) už ztrácí na zajímavosti, protože řada údajů je dnes už pochopitelně překonaná. Každopádně upoutá tehdejší populárně naučný styl – např. lehce bizarní rozhovor s pračlověkem o Býčí skále. Jako největší slabinu vidím v zamlčení Wanklových objevů v Býčí skále a v naprosto zbytečném dodatku „Příspěvek k jeskynní literatuře“ ve kterém jsou detailně rozebrány a rozcupovány publikace o Moravském krasu kolegy J. V. Procházky (na 113 stranách !!!). Ač jsou tyto komentáře mnohdy oprávněné a některé Procházkovy údaje jsou mimo mísu, uveřejnění takového pamfletu v tomto díle je jako pěst na oko a je rovno naprosté dehonestaci a zesměšnění kolegy před veřejností a to ještě stylem, který si nezadá s hnojomety, které se svého času objevovaly na stránkách Spelea (Procházka pak samozřejmě vrátil úder). Vše je pak zakončeno citacemi pochvalných novinových recenzí na předchozí první díl. Sebechvála smrdí. Všechna tato negativa bohužel v mých očích shodila jinak výbornou knížku. Pane Kříži, pane Koudelko – bylo vám to zapotřebí?... celý text
David81


Průvodce do moravských jeskyň - Díl 1. (Půnkva, Macocha, Sloup, Holštýn, Ostrov, Vilimovice a na Harbechu) Průvodce do moravských jeskyň - Díl 1. (Půnkva, Macocha, Sloup, Holštýn, Ostrov, Vilimovice a na Harbechu)

Jednoznačně nejlepší dílo se speleologickou tématikou z předabsolonovského období. Knížka působí na svou dobu velmi moderně tím, jak kombinuje několik vědních oborů, kterými se Moravským krasem zaobírá. Největší část tvoří polohopis - turistický průvodce, ve kterém jsou popsány osobní speleologické průzkumy amatérského jeskyňáře, archeologa a paleontologa Martina Kříže se svým kolegou Florianem Koudelkou. Zaujmou především sugestivně popsané expedice do Macochy a jejich snahy dostat se do podzemního toku Punkvy a jejích přítoků. Vše je psáno kouzelnou dobovou češtinou: "Připnuv sobě pás korkový a nad tento pás kaučukový, nasadil jsem si přilbici, jako prostředek ochranný proti nárazu náhlému aneb strop. Vzav jednu lopatu do rukou, a druhou položiv na prám, zvolal jsem účastníkům "na zdar", a plul jsem zvolna do podzemní chodby...". Součástí je i seznam a stručný popis jeskyní, které se většinou dají bez nápovědy špatně identifikovat. Největším přínosem ve své době bylo Křížovo stanovení nadmořských výšek jednotlivých jeskynních vchodů, ponorů a vývěrů. Díky nim zde dospěl až k apokalyptické představě zaplavení celého podzemního systému při očekávaném ucpání odtoku v Macoše, při kterém voda zaplaví většinu Holštejna a zároveň Macochu zaplní až do výše spodního můstku, kudy následně přeteče až do Pustého žlebu mohutným vodopádem... Co mě ještě zaujalo: Část o tzv. "podzemních duších" - místních vykradačích Sloupských jeskyní, kteří se tímto způsobem přiživovali, když při poutích prodávali všechno možné od krápníků po medvědí zuby. Navzájem si ale občas konkurovali, což řešili někdy svéráznými způsoby (zatarasením konkurentů v podzemí). Díky nim ale došlo k několika významným objevům (např. Eliščina jeskyně). Velice zajímavý je podrobný popis Floriana Koudelky v závěru knížky o jeho exkurzích do právě objevených propastí Koudelkových a U obrázku. Historka o zabloudění Klimenta Čermáka v Kateřinské jeskyni tu má odlišný závěr, než byla realita - Čermákovi se po 20ti hodinovém bloudění (podle této verze) podařilo nalézt východ a následně přivolal pomoc pro svého průvodce. Co se týká negativ, publikace spolu s druhým dílem obsahuje několik zeměpisných a geologických nepřesností, na které o pár let později upozornil až žlučovitě drtivou kritikou J. V. Procházka ve svém spisku Z novější literatury o moravském Krasu. Většina těchto připomínek je opravdu hnidopišská. Ale pravdou je, že především tento první díl doslovně přepisuje celé pasáže předchozích drobnějších publikací Martina Kříže. Co mi tu osobně dost chybí, je alespoň malá zmínka o výzkumech předchůdců a současníků obou autorů. Jako by měli na Moravský kras monopol. Je toho ještě mnoho, co bych mohl o této knížce napsat. Jde o raritu, která se dá dnes sehnat jen za těžké peníze v antikvariátech. Naštěstí existuje pro všechny zájemce i v digitalizované přístupné podobě: https://archive.org/details/pruvodce_do_moravskych_jeskynich... celý text
David81