Proti srsti

Trochu nechápu, proč kniha nemá vyšší hodnocení. Asi ji četlo málo kočkomilů, jinak si to nedokážu vysvětlit. Já tedy jako milovnice koček jsem se velmi pobavila. Autorka perfektně vystihla charakter koček, jejich sebevědomí a jejich pohodářský přístup k životu. Pro Macoura nic není nemožné, protože ona si s každým problémem své paničky dokáže vždy hladce, se svojí kočičí elegancí, poradit. To přece my všichni, co žijeme s kočkami, víme: to my bydlíme u nich, to ony jsou jsou naše vládkyně, to ony si nás vybraly a dovolily, abychom je měli rádi. To, jak nás tyhle malé chlupaté bytosti nenápadně ovládají, jak nás dokáží nasměrovat ke správnému rozhodnutí a ukázat nám, jak si zachovat pohodu, pochopí jen ten, kdo s nimi žije a rozumí jim.
"Samozřejmě, že chceš být kočka, protože si myslíš, že jenom ležím, jím a dělám si, co chci. A jak jinak bych se měla chovat?"
Děkuji za milé a oddechové čtení. A poprosila bych paní Mandausovou o další díl, protože hrozně moc by mě zajímalo, jak pokračovalo soužití Macoura s černým psím křížencem - to by bylo určitě stejně, ne-li více, zábavné!

Milá oddechovka o lásce s dobrým koncem.

Kniha je psaná svižně, snaží se být vtipná a celkem věrně vystihuje pochody (úspěšné single) ženy zamilované do nepravého.

Dlužno říct, že mírně sympatické jsou tam jen dvě postavy: veterinář Pavel a Erik. Zbytku rozumím, ale neumím se ztotožnit s žádnou ze žen (i když hloupou zamilovanost mám v rejstříku taky).
Kočka Macour je vyloženě nesympatická, a kdo s nimi nemá přímou zkušenost, tak musí získat dojem, že jde o otravné bestie (děkuji, nechci, radši psa).

Malá moudra se tam taky najdou: třeba bychom všechny mohly být čas od času tak trochu jako kočky.

Jinak je to spíš dovolenková četba, od které nečekejte nic hlubšího. Na druhou stranu to není ani tak nablblé jako Harlequinky nebo některé jiné romány pro ženy.

Prostinký příběh, zábavný jako Milunin designový nábytek. Děj je předvídatelný, několik pěkných nápadů se rozmělní opakováním. Situaci nezachrání ani zprvu nadějná Macour, jejíž rejstřík projevů se záhy ukáže jako dost omezený.

Jednoduchá milá romantika, kde hlavními hrdinkami jsou trochu uskučená ale velice profesně úspěšná Miluna a její nesmírně sebestředná sobecká kočka Macour. Macour své paničce Miluně neustále ukrutně kecá do života, všechno komentuje, všechno zkritizuje. Ale nakonec díky svým bravurním kočičím intrikánským dovednostem dostrká jejich společné životy ke šťastným vyhlídkám. Více méně pro obě. Moc příjemná nenáročná oddechovka.

Kniha mě nezaujala. Nebyla ani vtipná. Nebyla ani romantická. Nebyla ani napínavá. Dočetla jsem ji rychle, neboť byla kratičká.

Oddechové čtení. Naštěstí kamarádky kočky nejsou takhle protivné, ona n
může na dovolenou bez nich, ráda se o ně postarám, i když potrápit umí taky .

Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Příběh vypráví o mladé ženě, která hledá svou vlastní hodnotu a její kočce, která má naopak sebevědomí na rozdávání. Macoura bych tedy občas pověsila za uši do průvanu, ale i ona nakonec projde proměnou, kterou nejspíš ani nechtěla. =) Knížečka je útlá, tempo docela odsýpá, celkově jsem byla mile překvapená. Klidně bych příběh rozpracovala na víc stran a přečetla si, jak to bylo dál.

Oddechové čtení o lásce, uřvané kočce a paničce čekance.
Takhle nepříjemné kočky až na doraz přece nejsou, sama mám doma pár kousků...
Autorka mě úplně odradila mít kočku... Ještěže už mám....

Milé a vtipné čtení, hlavně pro milovníky koček.

Klara umi psat vtipne, moudre, ctive, a hlavne jeji pismenka shltnete na jeden zatah. To je tak, kdyz lidska kocka pise o te zvireci - a to nejsme uplne nadseni fanoušci koček,spise psu - ale asi budeme i kocek, fakt pobavilo. Diky!

Naprosto úžasná kniha! Velice vtipná! Moc jsem si ji užila.