Proces
Franz Kafka
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89183/proces-89183.jpg
4
2176
2176
V den svých třicátých narozenin se bankovní prokurista Josef K. probudí ve svém bytě za přítomnosti dvou cizích mužů, kteří mu oznámí, že je zatčen. Nedozví se však, z čeho je obviněn. Během vyšetřování na svobodě se Josef K. snaží záhadu svého nesmyslného zatčení vysvětlit, ale když je opravdu pozván k procesu, ukáže se všechno jako mnohem závažnější a absurdnější, než si myslel. Nedokončený román považovaný za jedno z klíčových děl dvacátého století se stal předlohou řady divadelních zpracování po celém světě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1958 , Československý spisovatelOriginální název:
Der Prozess , 1925
více info...
Přidat komentář
Nějak bohužel nemůžu říct, že by mi kniha něco dala. Celou dobu jsem si myslela, že je Josef K. trouba a jedná zcela špatně v tom světě zvláštní logiky, které by však on měl být schopen porozumět nebo alespoň vědět, jak se chovat, i když nechápat proč. Alespoň se kniha četla podstatně lépe než jsem čekala a vlastně to bylo i docela zábavné, ale pak už mě to docela nudilo. Ale ano, pochopila jsem myšlenky v dílu zabudované (nebo si alespoň myslím, že jsem je pochopila), přesto však to na více než tři hvězdičky nevidím.
Proces rozhodně není knihou pro každého, jako každé výjimečné dílo. Jeho neskutečná originalita je nesporně důvod, proč lidé tento skvost milují a nechápou. Já patřím do té první skupiny. Nečekala jsem od Procesu dodržování jakýkoliv pravidel, ani takový základ jako souvislou dějovou linku a nebyla jsem zklamaná, naopak - tak silná depresivní atmosféra, těžká jako tlustá chlupatá dusící deka, se jen tak nevidí. Ti, kdo z knih čerpají emoce budou nadšeni - neviditelná mašinérie něčeho vyššího, co člověk nedokáže sebemíň ovlivnit, neuvěřitelná zmatenost a obscénní absurdita, autobiografická nesvazatelná úzkost dohánějící člověka k šílenství, to je vše činí z Kafkova díla něco nepopsatelného a neuchopitelného a strašidelně fascinujícího.
(VELMI doporučuji k četbě poslouchat například jedno album pořád dokola.. požitek to dovede k dokonalosti, já si zvolila 100th Window od Massive Attack.. kdykoliv si ho pustím, vybaví se mi veškeré emoce)
SLABÉ! Věřil jsem, že se v této knize dovím víc. Myšlenku rozhodně měla, ale styl psaní, a příběh, který byl roztrhaný do několika kapitol, a až na pár z nich jsem nenašel pasáž, kdy by mě kniha upoutala. Na to, za jakou pecku někteří lidé toto dílo považují, se řadím mezi ty, jež o jeho výjimečnosti spíše pochybují. Myslím, že takový průměr, a mezi mnou přečtenými knihami pak jedna z nejhorším, lépe řečeno spíš nejnudnějších.
+ KAFKA zřejmě věděl o čem píše - některé pasáže byly poměrně odborné, o to hůř čtivé
+ MYŠLENKA, tu příběh rozhodně nepostrádal
- NUDA, od příběhu jsem očekával daleko víc
- SLOŽITOST
Myslím, že tři hvězdy jsou zde adekvátní.
Na díle pozitivně hodnotím akorát myšlenku, co se týče jazyka je to u mě propadák....
Jednoznačne pre mňa najťažšia kniha ktorú som kedy prečítal... Prelúskaval som sa jej ťaživou dusnou atmosférou, no keď som prišiel k záverečným stranám, pochopil som pre čo je literárnym skvostom....
Pamatuji si, že jsem ji četla kvůli referátu do Českého jazyka. Bylo téměř léto, parno a já se potila v tramvaji nad Kafkovým Procesem. Také tak rádi čtete v dopravních prostředcích?
Dílu jsem tehdy vůbec neporozuměla a přišlo mi nesmyslné. Nyní díky odstupu času vidím, že opravdu existují knihy, ke kterým musíte dospět a to samé platí i o Procesu.
Ta beznaděj a bezmoc čišící z každého slova mi nahání husí kůži.
Jako právník jsem cítil povinnost si toto dílo přečíst.
Jsem ale velmi zklamán. Tušil jsem z hodin literatury, že Kafka píše o absurditě, ale Proce mě nejen nenadchl, ale dokonce zklamal. Ano, bylo to absurdní a osud K. mě štval, ale toto bylo až moc "ulítlé".
Knihu jsem četla také kvůli povinné četbě. Každopádně, ze začátku mě velmi bavila, čekala jsem co se bude dít asi do 3/4 knihy, pak přišla 8 kapitola a mé čtení se stalo nekonečným, každopádně 9tou se to zas vrátilo do pořádku, konec je podle mého názoru odbytý. Škoda, že kniha není dokončená. Každopádně zvláštní, ale Kafku mam ráda, jako osobu i jeho díla.
Knihu jsem přečetla kvůli povinné četbě.
Někdy mi přišla chaotická, nechytala jsem se myšlenky...asi bych se k ní znovu nevracela.
Mě prostě Kafka nebaví, ten jeho tok myšlenek pro mě nemá logiku, žádné jeho dílo jsem nedočetla, i když šancí dostal několik. Lepší je číst o něm než od něho.
Opravdu zvláštní dílo. Kafka byl prostě jedinečný svou osobností, což se projevilo i na způsobu jeho psaní. Stále nevím, co si o jeho dílech myslet.
Nejsilnější stránkou Kafkova nedokončeného Procesu je podle mého humor. Není snadné tvořit humor na pozadí těžké, temné atmosféry příběhu, ale Kafkovi se to povedlo výborně. Přečetl jsem doposud jen dvě knihy, u kterých jsem se chvílemi i hlasitě smál. Byl to Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha a Proces. Srovnání s Donem Quijotem by jistě snesl i Kafkův zcela unikátní, skvostný jazykový styl. V perfektně vystavěném příběhu se Kafka nezaobírá zdánlivě důležitými údaji o tom, kde se děj odehrává, jak se jmenují či jak vypadají jeho postavy. Soustředí se však velice komplexně na niterné důsledky doléhání fiktivní, obludné a absurdní soudní mašinérie, která je s to zcela pohlit lidský život ještě dříve, než je vydán verdikt. Při čtení je třeba mít se na pozoru, protože do děje už tak těžko uvěřitelného vstupují jakési horečnaté sny, které ještě více podtrhují bezútěšnou situaci z neznámé příčiny obžalovaného pana K.
Je to Kafka! A Kafka je Kafka!
Chápu, že se na zemi objevuje takové množství interpretací... i proč vítězí ten "boj proti ouřadům"... Kafka je hračička... a mě baví... grotesknost některých pasáží je neuvěřitelná...
Dlouho jsem četbu odkládala, zbytečně. Trochu chandra, jinak čtivá. Nebude to můj poslední Kafka. Jen se ptám, kdo je soudcem?
asi jsem příliš starý, ( možná jsem líný přemýšlet), ale pro mě je tenhle donkichotský boj s absurdní byrokracií nudný. Určité pasáže čtivé ale většinou usínám. Pro mě pan Kafka nemá prostě kouzlo, pardon.
Proces je mystériem nesčetných otázek i spektrem různorodých interpretací, jež se nejčastěji odvolávají na odsudek byrokracie, v jejímž soukolí jedinec strádá, až zcela rezignuje. Přesto se ptám: je skutečně Josef K. nevinný? Autor nám, krom prokuristovy obhajoby, neposkytuje pražádné indicie. Finančníkova osobnost nám do jisté míry zůstává zastřena jako proces sám. Taktéž nesouhlasím s názorem, že by K. bezpodmínečně rezignoval. Jistě, nuance mezi rezignací a smířením je těžko uchopitelná, přesto vnímám Kafkův proces jako podobenství, jež se odvíjí především v rovině lidské, a až pak společenské. Vždyť veškeré dění zde zaštiťuje zcela neviditelná síla, kterou není v lidské moci poznat, a která nemá nic společného s justičním systémem jakékoli společnosti. Josefu K. byla udělena výstraha, snad jen přistoupil ke svému procesu ze špatného konce.
Výborný začátek knihy, úplně jsem se nadchla a těšila, jak se bude vše vyvíjet. Nakonec jsem byla zklamaná protože se vlastně nic nedozvíte a akorát se do všeho postupně ještě více zamotáte
Štítky knihy
tajemství soudy byrokracie rozhlasové zpracování absurdno středoevropská literatura
Very, very bleak...