Přítel Stesk
Zuzana Nováková (p) , Jaroslav Novák
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383455/bmid_pritel-stesk-7tz-383455.jpg
4
101
30
Vzácná a přístupná připomínka temného období nedávných dějin Zkušená autorka Zuzana Nováková (roz. Renčová) se v příběhu o rodině politického vězně vyrovnává částečně i s vlastní zkušeností. Klade si v něm otázku po možnostech „svobody na svobodě“ ve státem diktovaném životě. Umně využívá mnohost perspektiv, a to i za přispění spoluautorství svého manžela Jaroslava Nováka. Právě jeho kapitoly, inspirované farářem Ladislavem Simajchlem, který se „černých ovcí“ společnosti ujal, oslavují hrdinství v době, kdy scházelo. Hlavní hrdinkou je malá Viktorie, již stesk po otci – básníkovi a „vlastizrádci“ – inspiruje k vlastní básnické tvorbě. Psát na slovácké dědině, kde je spousta práce, však není jednoduché. Básně sice pro Viktorii představují útočiště, ale zároveň staví další hradby mezi ni a chladnou matku Helenu, která navzdory svému vychování a vzdělání dře od rána do večera a pro poetickou duši nemá pochopení.... celý text
Přidat komentář
Kniha se příjemně četla, rychle jsem se vžila do pohledu malé Viktorie a jejího světa. I kapitoly, které nebyly dopisy dodávaly dějí spád a kousky, které doplnili celou situaci.
Musím uznat, že je zde hezky popsán vztah Viktorie a matky Heleny a jejich neporozumění, které je zde vykresleno tak, že je problém očividný.
Dále jde trochu poznat vývoj Viktorie s přibívajícím věkem, ale za mě by tento aspekt mohl být více propracovaný.
Celkově se mi kniha líbila, ale nijak mě nezasáhla, snad to bude otevřeným koncem anebo příběhem, který je sice emotivní, ale podle mě nevydal ze sebe vše, jen pouhý nástin
V dokumentu Heleny Třeštíkové „Vyloučeni z literatury“ Zuzana Renčová vyprávěla mimo jiné o tom, jak si nechtěla v dětství vychutnat žádnou radost, protože si vždycky hned vzpomněla na uvězněného tatínka. To už jí zůstalo a poznamenalo to i její dospělý život. Jistě to takhle prožívalo i mnoho jiných lidí a i my ostatní si to umíme tak nějak představit. Úplně představit si to ale určitě nelze a o to větší účast takové pomyšlení probouzí. V knížce „Přítel Stesk“ se o tom píše také: „ Jak mohu být takhle veselá, když je tatínek za mřížemi? Den za dnem strádá bez úlevy – a já se tady veselím. Tak je to se mnou, Andělko“
Páter Josef si uvědomoval, že „ se svými sny a skrývanými úzkostmi by se i v lepších časech lišila od ostatních, i tehdy by asi unikala do jiných světů. Ale teď vším, co žije, se kamsi ztrácí. Potřebovala by víc porozumění“ Je dobře, že si my čtenáři můžeme o tom všem přečíst a k tomu porozumění ještě teď po letech aspoň trochu přispět. A také obdivovat, že si autorka nenechala vzít naději a že se dokázala s námi o své myšlenky a city podělit. I o básně, z nichž některé napsala už ve velmi mladém věku – například tyto:
Tichost zakletá v jehličí
se rozvanula
až nad vrcholky sosen
a uléhala do kořenů stromů
i do kapradí.
Stíny tkaly pomyslný závoj královnin
na měkký koberec mechu,
po němž jen Stesk přecházel
krásný poutník Stesk
Kniha nás přenese do temného období našich nedávných dějin. Hlavní hrdinkou je dívka Viktorie, které se stýská po otci. Ten byl obviněn jako vlastizrádce a uvězněn. Její matka Helena se tak musí otáček, aby uživila své děti. Novela, která dokáže přenést pocity smutku a zoufalství.
Jelikož miluji edici Tvář od Vyšehradu, byl Přítel Stesk jasnou volbou a opět důkazem, že tato edice je prostě skvělá.
Autorka do knihy přenesla své vlastní zážitky i inspiraci skutečným farářem Ladislavem Simajchlem, který pomáhal obětem režimu. Možná i díky skutečným emocím je kniha tak silná a bolavá. Vše se na mě přeneslo, pocit bezmoci, i nějaká ta slzička ukápla.
Střídají se tu vypravěči, jak farář a matka Helena, tak hlavně mladá Viktorie, která těžce nese uvěznění otce, ale prožívá i své dospívání a hledá sama sebe.
Těžké, smutné téma, které je však výborně zpracováno. Užívám si to, jak autorka píše. Skvěle to vystihuje věta z textu o autorce: Bohaté lyrické zkušenosti se zde snoubí s realistickou prózou a vytváří ojedinělý celek.. A přesně tak jsem to vnímala a bylo to úžasné.
Novela na pár stránkách, ale tak silný příběh.
Ooooo zase takový skvost! Nádhera ! Pohlazení duše. Skrze dopisy psané své jediné spřízněné a vysněné bytosti čtenář prožije neskutečně krutá léta komunistických zvěrstvech a jak neodpustitelné škody napáchali …. Tak hluboké, tak těžké, tak srdcervoucí, tak plné citu a bolesti a lásky , tak pravdivé ….
Jak se do pár vět může vejít tolik zbytečně zmařených lidských životů? Tolik kapitol, které by uspokojivě zaplnily několikasetstránkovou záležitost... a my známe viníka a tušíme další pachtění po prachobyčejném lidském bytí vlastně jenom proto, že se to tak má, za cenu znetvořeného mateřského citu, zničení dětství, ztrát všech iluzí. A přesto dojemně hezky vyjádřeno. Ubrala jsem na hodnocení vlastně jenom proto, že by si tato novela zasloužila buď širší prostor, nebo ještě o píď květnatější jazyk.
Nádherná kniha, překrásný jazyk, verše. Trochu smutné vyprávění, ale hezky se to čte. Mám ráda všechny knihy Zuzany Novákové. Pro mě je to pohlazení po duši.
Drsný text, který si člověk neužije, pokud trpí depresemi. Ale podle mě to byla nádherná kniha. Tedy je.
Drsná výpověď o nelehké době. Místy jsem při čtení plakala, silný text, ale je pravda, že mu chybí spád a čtivost. Není to klasická literatura je to spíš o empatii a noření se do příběhu.
Bohužel tuto knihu momentálně nedovedu ohodnotit tak, jak by si jistě zasloužila, protože to je jistě velmi hodnotná kniha. Svým krásným, poetickým a bolavým jazykem, ale také tím bolestným sdělením, které chce autorka předat čtenářům.
Bolest je silným a nosným tématem knihy. Bolest vyvěrající ze samoty, nepochopení, nefunkčních vztahů, loučení, stesku. Tato kniha není vůbec veselým čtením, to vám Přítel Stesk skutečně nedá.
Příběh je nicméně zajímavým ponorem do duše dívky, která strádá. Dívky, která je na svůj věk překvapivě dost vyspělá a které nikdo nerozumí. Zároveň se tu na pozadí vyjevuje těžká doba 50. let v Československu a to, jakého osudu se dočkali někteří lidé nesouhlasící s tehdejším uspořádáním.
Mrzí mne, že jsem při čtení nebyla zrovna v tom správném rozpoložení, aby na mne tato kniha zapůsobila tak, jak patrně měla. Nedokázala jsem naplno vnímat to, co se mi snaží říct. A z toho důvodu já nedokážu subjektivně hodnotit vysoko. Ale vím, že je to můj problém, protože objektivně řečeno tato kniha je neuvěřitelně silná, smutná a přitom jazykově tak strašně moc krásná. Autorka je rozhodně zkušená spisovatelka, resp. básnířka. V dopisech psané Viktorkou si tak krásně hraje s jazykem, že je to radost to číst, byť obsahem je to bolestivé a na hraně deprese.
Přítel Stesk je však každopádně kniha, ke které se určitě ještě někdy vrátím, až budu mít tu "správnou" náladu. A věřím, že napodruhé knihu ocením už víc. A určitě mohu doporučit.
Zvláštní, zajímavá kniha psaná částečně formou dopisů. Celou knihu pokrývá neskutečný smutek a beznaděj ...
O co je chudší děj knihy, i toho bohatší jsou emoce. Na pár stránkách tolik smutku, nepochopení, nespravedlnosti a krutosti. Velmi netradičně pojaté téma komunismu, které ale není hlavní osou příběhu. Smutné čtení, napsaní však velmi citlivě, téměř poeticky a zároveň velmi stručně a jasně. Hodně prostoru k zamyšlení a pro prožití všech emocí.
Smutná, velmi smutná novela. Ale psaná nádherným lyrickým slohem, který je autorce vlastní a vytváří tak úžasnou realistickou prózu, která nachází inspiraci v autorčině prožitém dětství. A o to je pro mě Viktorčin příběh silnější, když si do něj můžu promítnout něčí prožitý život. Přítel Stesk nás provede všemi dopisy, směřovanými nikdy nenarozené sestře Andělce, jediné opravdu blízké duši, které se Viktorka může svěřit se svými největšími trápeními - se steskem po otci a s nepochopením matky.
Bylo to krásné, i když nelehké a smutné čtení, ráda doporučím.
Perfektně napsaná kniha, kterou je požitek číst. Nelehký osud Viktorky a jejích nejbližších. Její dopisy jsou napsány velmi jemně, barvitě a zároveň plné volání o pomoc.
Kniha se četla moc krásně od začátku až do konce. Je sice velice smutná ale dopisy psané Viktorkou byly tak hezké a křehké.Přítel Stesk knihou proplouval od samého začátku až do konce.
Bohužel mi moc nesedl jazyk. Ale je to zajímavý příběh a sonda do dětské duše. Viktorka vyrůstá bez otce, s matkou si nerozumí a ve volných chvílích píše dopisy svojí nenarozené sestře. Celkově je příběh poměrně depresivní.
Malá poetická knížečka. Příběh, který vypráví dospívající Viktorka, je psán krásnou češtinou. Stesk a smutek cítí křehká holčička. Přesto v knížce cítím i naději, že bude jednou lépe. Viktorka má blíže ke svému tatínkovi, kterého si však trochu idealizuje, protože vyrůstá bez něho. K mamince moc blízko nemá, má pocit, že jí překáží. Její matka Helena je na ni přísná a tvrdá, ale jak by mohla být jiná? Tu tvrdost a zaťatost si musela určitě dost těžce vypěstovat, aby dokázala všechny uživit a nezradit svého muže. Viktorku má ráda, vždyť dokázala najít cestičku, jak zařídit, aby mohla studovat ona i její bratr.
Příběh z naší nedávné minulosti je čtivý a mohu jej každému doporučit.
Jako bonus vidím krásnou obálku.
Velmi čtivá knížka o smutném období našich dějin a lidech, kteří ji museli prožít.
Obvykle nečtu knížky z období těžkého dětství a dospívání za komunismu ráda. Tahle mě ale nadchla.
Dojemný příběh psaný nádhernou češtinou, zabalen do překrásné obálky. Ač i v názvu je slovo stesk, z knihy jsem přesto cítila jistou naději, snad sny a tužby malé Viktorky, laskavost jistých lidí i přes hrůznou dobu.
Štítky knihy
česká literatura novely oběti komunismu
Kniha Přítel Stesk je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 128x |
| Čtenářské výzvě | 18x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 43x |
| Chystám se číst | 70x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 1x |
Postavy s jejich klady i zápory jsou velmi dobře vyobrazeny. Bohužel mě kniha nijak moc neoslovila