Příšerně nahlas a k nevíře blízko
Jonathan Safran Foer
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1206/bmid_priserne-nahlas-a-k-nevire-blizko-ol3-1206.jpg
4
231
43
Druhý román amerického autora, kterému už prvotina Naprosto osvětleno získala velký věhlas. Její název odkazuje na všechny ty velké, důležité a strašné věci, které rozhodují o našem životě; jak autor tvrdí, láska, válka, násilí či moc se vždycky projevují „příšerně nahlas“ a jsou vždycky „k nevíře blízko“. Oskar Schell, hlavní postava románu, je vynálezce, milovník francouzské kultury, hráč na tamburínu, shakespearovský herec, šperkař, pacifista, origamista, detektiv, vegan a sběratel motýlů. A mimochodem – je mu devět let. Když jeho otec zahyne při teroristickém útoku na New York v září 2001, Oskar najde v jeho pozůstalosti záhadný klíč a začíná pátrat. Hledání jej provede celým New Yorkem, podivnými životy mnoha jeho obyvatel, ale zatáhne jej i na cestu do dějin a do hlubin vlastní rodící se osobnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , BB artOriginální název:
Extremely Loud & Incredibly Close , 2005
více info...
Přidat komentář
Už ani nevím, jak mne napadlo si tuto knihu přečíst, snad díky zmínce v hodině češtiny. O pád Dvojčat jsem se dříve moc nezajímala, ale po dočtení tohoto díla se můj zájem o tuto událost zvětšil. Velmi se mi líbilo, jak si autor pohrál s grafickou stránkou knihy. Poměrně časté fotografické vložky zpříjemňovaly četbu a mě osobně držely při četbě až do konce. Nejednalo se o četbu jednoduchou vzhledem k tématu a zpracování knihy. Snad až díky dodatku jsem si uvědomila, že hlavní hrdina knihy je autista. Nejsem úplně fanouškem knih podobného typu, avšak jsem za tuto zkušenost ráda. Vyplatí se knihu dočíst až do konce, přestože to není úplně jednoduché čtení, jinak čtenář nemá šanci pochopit pointu, která, myslím si, za to stojí. Doporučuji tuto knihu hlavně náročnějším čtenářům.
Nerada to píšu, ale tohle je tak strašně patetická slátanina…. Moje rozhořčení je o to větší, že jsem se po „Naprosto osvětleno“ na další román od JSF těšila. Kniha má několik dějových linií prokládaných dopisy, obrázky (v současnosti dost okoukaný koncept). Důvod zařazení příběhu prarodičů mi není zřejmý. Je divný a s hlavní dějovou linkou románu nesouvisí. V té hraje prim údajné dítě Oskar. Pochybuju, že autor měl možnost nějaké dítě blíže poznat. Nevypadá to, že by s nimi měl jakoukoli osobní zkušenost (už jen to, že plně kojené mimino označuje za batole). Oskar je dítěti natolik nepodobný, že mu prostě nevěřím. Vypadá jako čirá konstrukce. Navíc je to opravdu protivná konstrukce, trávit čas v jeho společnosti nebylo příjemné. No jsem ráda, že to mám za sebou.
Vážně jsem ještě nečetla knihu pojednávající o 11.září 2001?
Tak teď už jsem to změnila.
Původně jsem zamýšlela nad třema hvězdama, ale po pochopení toho, co se tam děje (střídání Oskarova textu, za text babičky a dědečka), jsem to přehodnotila.
Tři generace. Několik náletů. Podobné osudy. Hledání otce. Neuvěřitelná láska. Něco a nic. Oskar. Klíč. Tajemství.
Oskar v nejhorší den přijde o otce, ale poznává díky tomu spoustu lidí. Ale ztrácí matku. V otcově skříni najde na polici vázu, která spadne a objeví se klíč. Oskar si dává za úkol najít schránku, kterou klíč odemyká.. na obáce je jen Black. Vyhledá všechny Blacky v okolí, seřadí si je podle abecedy a jde hledat. Tady se mi nejvíc líbilo to, že hledal podle počátečních jmen, né podle bydliště, takže tam byli zmínky o tom, že šel 35km a nezjistil nic. Pak 25km za jiným Blackem, a tam taky nic nezjistil, tak šel domů.. :D Celou knihu vlastně hledá, objevuje a zjišťuje. A my se celou dobu dostáváme k tomu, co se vlastně stalo..
Knihu tedy hodnotím 5*. Na jednu stranu je to strašně smutný, strašně! Ale na druhou jsem se u toho bavila. Některé Oskorovo hlášky- dobrý, moc se mi to líbilo. :)
Mám pocit, že zde forma mírně zvítězila nad obsahem. Námět byl dobrý, styl psaní zajímavý (prokládání textu fotkami, změny stylu atd.). Je tam víc dějových linií, Oskarova linka se četla skvěle, ale příběh Oskarových prarodičů mě až tak nezaujal. Bohužel Oskar mi jako hlavní postava byl nesympatický a přijde mi nereálné, že by devítiletý kluk mohl takhle jednat a mluvit, chápu, že byl autista, ale působilo to strašně uměle, jako by se autor snažil vtělit do své postavy. Myslím, že devítileté děti (ani autistické a hyperinteligentní) se prostě takhle nechovají.
Knihu jsem přečetla za dva dny. Byla. Hluboká. Vytrhující ze stereotypu. Kontrast k dnešní době plné plytkosti. Oskar. Otec. Matka. Babička. Dědeček. Hirošima,Drážďany,Dvojčata. To, jak utrpení mění všechno a všechny. Rozbaluje člověka a snímá z něho všechny slupky, až zbude jen torzo, na které se postupně nabalujou nové slupky, které to ale nikdy nezakryjí. Oskar je úžasná postava. Hluboká postava. Ale pro mě je nejdůležitější postavou babička. Někdy byla zticha, někdy mluvila až moc, nebyla odvážná, ale měla vůli j životu i po utrpení. Bála se ztráty. I dědeček se bál ztráty. Všichni se bojí ztráty.
Nádherná kniha o chlapci s Aspergerovým syndromem. Chápu, že né všem se může kniha líbit, ono totiž těm "Aspíkům" se taky přezdívá "chytrý fracek". Mám takového človíčka v rodině, takže vím z vlastní zkušenosti, že život s ním není jednoduchý, ale i přesto je nádherný... Důležité je rozumět mu a hlavně ho pochopit, stejně jako tuto úžasnou knihu.
Verím, že táto kniha bude mať mnoho zástancov a všetci mi budú tvrdiť, aká bola nádherná a aké nádherné dieťa bol Oskar. Avšak, ku mne tie pocity neprenikli, jednalo sa o zvláštnych individualistov neschopných komunikovať so svetom a ani medzi sebou, ktorí radšej robili nezvyčajné veci. Možno je kniha srdcervúca, ja dávam 2* za formu knihy, ktorá je prešpikovaná fotografiami, nezvyčajnými útvarmi a podobne.
Pět hvězd. Naprosto dokonalá knížka. Do detailu promyšlená. Ponor do mysli postav, které jsou zasaženy ranou osudu. Jak moc člověka poznamenají události, které nemůže ovlivnit? Niterný prožitek, tak opravdový, že jsem si až na konci uvědomila, že vlastně nikdo nebyl "normální" a "šťastný". Kolik takových lidí zanechalo každé spáchané zlo? A jsme my normální a šťastní? A jakou káru za sebou táhneme?
Místy zajímavé, drásající, citlivé, ale taky překombinované a vyumělkované. Špatně se kniha s tímto tématem kritizuje, ale mě tam něco rušilo a mnohé mi tam vadilo a nadbývalo.
Jeden z největších čtenářských zážitků za dlouhá léta. Ale těžké říct, že nejlepších. Mně se to četlo hrozně těžce, protože příběh i popis je prostě....české srdcervoucí je divné slovo, anglické "heartbreaking" asi odpovídá nejvíc. Heartbreaking na druhou. Měla jsem z toho boty jako cent a občas jako sto centů.
Neskutečně zajímavá a velmi smutná kniha o životě staré paní a jejího 8 letého vnuka
K nevíře výborné. Formálně úchvatné. Citlivé, dojemné, ale nikoli patetické.
Jeden z nejlepších postmoderních románů, co jsem dosud přečetla.
Doporučuji.
Četla jsem na knihu recenzi v respektu a po více než roce na ni konečne došlo a už od prvních stránek jsem cítila, že mě čeká něco vyjmečného.
Autorův sloh není většinový a předvidatelný a kniha se mi tak dobře četla. Příběh mě plně vtáhl a ja jsem nedočkavě čekala jak se vyvine.
Na pozadí se člověk dozvídá například o historii budovy Empire state buildingu, New Yorku, ... Rozhodně kniha na kterou budu vzpomínat a doporučovat!
Bezpochyby nejzvláštnější knížka, kterou jsem kdy četla. Vůbec nevím, co na to říct... Byl to skvostný příběh s naprosto úžasným dětským hrdinou. Ráda bych si ji někdy přečetla znovu.
"Všechny ty velké, důležité a strašné věci, které rozhodují o našem životě..."
Happy end bez happy endu. Na tuhle knihu člověk potřebuje čas. Ta dějová linka, která do sebe s blížící se poslední stránkou úplně zapadala, velmi překvapila. Možná to nakonec svým způsobem happy end byl...
Toto je kniha, ktorá potrebuje čas. Čas na čítanie, rozmýšľanie, uvedomenie si a pochopenie. Pre mňa bol zaujímavý najmä príbeh starých rodičov. Neviem ako presne by som nazvala udalosti a postavy, ktoré sa v knihe mihajú, nie sú ani nepravdepodobné, ani snové, ani netradičné, ani nepredvídateľné... najlepšie pomenovanie, ktoré mi napadá je "nečakané".
Príbeh sa odvíja a zase zamotáva na miestach, ktoré sa nám zdali jednoznačné, vracia sa k maličkostiam a okamihom, spája príbeh prepletajúcimi sa nitkami. Čitateľ si to naplno uvedomí až keď sa prehupne cez polovicu knihy. Naozaj výnimočné čítanie.
V prvé řadě chci ocenit redakční práci BB/art. Kniha je překrásně a pečlivě zpracovaná, je z ní cítit zaujetí vydavatele, což zlepšuje čtenářský zážitek.
Román samotný u mě, k mé smůle, takové nadšení nevyvolal. Silné příběhy hlavních postav mě nedokázaly vtáhnout. Na přesvědčivosti jim asi ubírala právě netradiční forma, která mě často až rušila ("příšerně nahlas"). Nedokázal jsem se zbavit myšlenky, že forma byla u tohoto díla první a na všechny grafické nápady autor nabaloval příběh. Přesto román opět zařazuju do "Chystám se číst", neboť bych se mu jednou rád dostal na kůži ("k nevíře blízko"). Snad. Někdy.
"Trávili jsme spolu hodně času. Pochybuju, že bych s někým strávil víc času, přinejmenším, co táta umřel, leda bych počítal Buckminstera. Ale přesto bylo moc lidí, které jsem znal líp. Tak například jsem nevěděl nic o tom, jak žila jako malá, jak se seznámila s dědečkem, jaké bylo jejich manželství, proč odešel. Kdybych měl sepsat její životopis, nevypadlo by ze mě nic víc, než že její manžel uměl mluvit se zvířaty a že bych nikdy neměl nic milovat tolik, jako ona miluje mě. A já se ptám: čím jsme to vlastně trávili tu spoustu času, když jsme se nepoznávali?"
EDIT: Po roce, kdy se mi kniha rozležela, cítím potřebu své hodnocení upravit. Ubral jsem jednu hvězdu a dodávám, že celou knihu vnímám jako křečovitou intelektuální pózu. Bohužel.
Štítky knihy
autismus zfilmováno americká literatura dětský hrdina WTC - Světové obchodní centrum New York
Autorovy další knížky
| 2006 |  Příšerně nahlas a k nevíře blízko |
| 2015 | Jíst zvířata |
| 2005 |  Naprosto osvětleno |
| 2018 | Tu som |
Kniha Příšerně nahlas a k nevíře blízko je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 305x |
| Čtenářské výzvě | 21x |
| Doporučených | 54x |
| Knihotéce | 88x |
| Chystám se číst | 303x |
| Chci si koupit | 46x |
| dalších seznamech | 6x |
"xxxxxxxxxxxx...."
Originální kniha, se stránkami plnými jen čísel a zvláštních myšlenek. Bavilo mě postupné odkrývání příběhu a jak se autor vypořádal s tématy předanými v knize. Oscarův pohled na svět mi přišel zajímavý, zaujaly mě hlavně jeho random myšlenky vnořené do knihy. Dítěti se ale moc nepodobal. Chápu, že děti s Aspergenem se mohou chovat odlišně, ale přesto bych ho ani náhodou neodhadla na devítiletého chlapce.
čteno v originále