Jak zabít svého šéfa: Příručka stážisty
Shane Kuhn
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262567/bmid_jak-zabit-sveho-sefa-prirucka-stazi-262567.jpg
4
123
123
Příručka stážisty série
1. díl >
„Stážisté jsou neviditelní. Můžete svoje jméno opakovat vedení stokrát dokola, a stejně si ho nikdy nezapamatují, protože k někomu, kdo je ztracený případ a pracuje zadarmo, nemají žádný respekt. Ironií je, že na vás budou s naprostým klidem vršit důležité úkoly. Čím víc takových úkolů na sebe dobrovolně naberete, tím víc z toho vytěžíte; získají vám PŘÍSTUP A DŮVĚRU. Nakonec vám váš terč bude ochotný svěřit i svůj život. A právě tehdy ho o něj připravíte.“ Divoký, vražedně ironický thriller o nájemném zabijákovi, kterého si zamilujete... ale nebudete ho nikdy chtít potkat! [bux.cz]... celý text
Literatura světová Humor Thrillery
Vydáno:
2015
,
Knižní klub
Originální název:
The Intern’s Handbook & Casual Friday
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha, kdo má rád Tarrantina, tak je to četba přesně pro něj. Surový humor a dynamický příběh ze kterého se vám srolují ponožky, jediná vada na kráse této knihy je její krátkost.
"Kdo má rád Dextera, zamiluje si Johna Laga". No myslím, že mě to blíž k Dexterovi netáhne. Ale jo, něco na tom bylo, lákalo mě vědět, jak to dopadne... A co ta novela na konci? Přišlo mi že prvních pár stran jsem už četla v knize, to tomu trošku ubralo na šťávě.
Tak tohle mě teda hrozně moc bavilo! Mělo to spád, parádní napětí, celou fůru užitečných rad do života, kdybyste se náhodou chystali někoho zabít :o), spoustu sarkastického humoru, velkou love story a vynikající závěr!
Jediné, co bych vytkla, tak mi neseděla ta doprovodná novela, co byla k tomu přidána, spíš bych ocenila, kdyby to bylo zakomponováno do hlavního děje, takový flashback po skončení mi tam neseděl.
Ale jinak opravdu parádní překvapení, nezbývá než se zamyslet, jestli je John Lago opravdu záporák a páchá špatné věci nebo jestli je to přesně naopak :)
Rozporuplné pocity, to bylo první co mne napadlo po dočtení této knihy. Kniha je napsána stylem, který nemusí každému vyhovovat, nicméně je třeba konstatovat, že je psána s nadhledem, nadsázkou a humorem někdy až morbidním. Proti tomuto stojí kolovrátkové opakování, že špičkový nájemný vrah je nenápadný, dokáže se infiltrovat do blízkosti oběti a neupozorňovat na sebe, což má hlavní hrdina (padouch) mít naprosto perfektně zvládnuté, ale v celé knize vás o tom nepřesvědčí, spíše se začnete podivovat, že se dočkal doby, kdy svůj životní příběh vypravuje. A v tomto bodě jste přesvědčeni, že ironie, která by zde mohla býti ukryta a pobavila by, je vniveč a jste spíše z věčného opakování akcí, které se liší jen místem a počtem osob a děj nikam neposunují, otráveni a začnete se zaobírat myšlenkou, že někdo z vašeho okolí si najal autora, aby zlikvidoval vás :-).
Uprimne, nic moc... cekala jsem vic, vic akce, vic humoru, vic te "jak splynout" prace atd... to Mise od Zadova se mi libila vic a to je pro mladsi rocniky.
Přestože Jak zabít svého šéfa slibuje špionážní slídění v kancelářském cirkuse, v němž se nenápadně kličkuje mezi byrokratickými a kariérními intrikami, opak je pravdou. Kromě myšlenky, že stážisti jsou všem ukradení a hnědá je barva nevýrazná, autor s ničím lepším vlastně nepřijde. Navíc mě trochu iritovalo, jak se jeho hrdina od začátku kasá, jaká že je jednička mezi zabijáky, přitom jeho chování a mluva nevybočuje ze standardů šestnáctiletého puberťáka, o výkonnosti nemluvě. Skoro to až připomíná starší filmy s JCVD. Podobně je na tom i neustálé opakování, jak je důležité být nenápadný. Ne že by se tím hrdina nějak řídil.
Nakolik mě román zklamal po stránce dějové i jazykové, adrenalinem rozhodně překypuje. Pulsuje od prvních stránek a nepřestane až do konce, přičemž v některých momentech eskaluje vymazlenými akčními skeči. Schéma zápletky pak odpovídá snímkům, do kterých se Shane Kuhn paradoxně skrz dialogy naváží, což je z jeho strany buď poklona, nebo společenská sebevražda.
Knihu nečtěte, pokud potřebujete vyloženě kladné hrdiny a pokud je vám nepříjemné téma smrti. Tahle kniha jí totiž rozhodně nešetří - ba naopak! Dávkuje vraždy v takovém množství a v tak extravagantních podobách jako Quentin Tarantino. Díky tomu - a díky hláškujícímu hlavnímu hrdinovi to ale dostává úžasný nadhled, takže to prostě nejde číst bez úsměvu na rtech. Parádní osvěžující čtení, nemám co vytknout, prostě mi to sedlo jako v poslední době málokterá kniha.
(Mou recenzi čtěte v záložce Recenze :))
Tuto knihu jsem přečetl do slova a do písmene na jeden zátah. Jakmile jsem začal číst nemohl jsem přestat a tak jsem knihu odložil až po přečtení poslední stránky. Opravdu výjimečná kniha. Opravdu doporučuji přečíst.