Příběh služebnice

od:

Příběh služebnice

Román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. V nedaleké budoucnosti se vlády nad Spojenými státy chopí klerofašistický režim. Z každého, kdo se proti němu prohřeší, se stává otrok. A z plodných žen ještě něco mnohem horšího - služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají. Kniha získala ocenění Arthur C. Clarke Award za nejlepší román a byl v užší nominaci na cenu Booker Prize....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/42_/4217/pribeh-sluzebnice-udz-4217.jpg 4.1633
Originální název:

The Handmaid´s Tale (1985)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, BB art
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (192)

Přidat komentář
Aires
včera

Nejdříve jsem začala sledovat seriál, který mě neskutečně baví. Totéž jsem čekala i od knihy. Místo nadšení se však dostavilo zklamání. Mohu obojí porovnat a seriál je lepší. Záživnější, akčnější, mnohem více z něj sálá taková ta temnější atmosféra. Kniha je naopak roztříštěná. Pořád se přeskakuje v ději- minulost/ přítomnost. Dost mě to mátlo stejně jako to, že v ní nejsou uvozovky. Navíc je knížka rozvleklá. něco tomu jednoduše chybí. Za to ze seriálu tryskají emoce a je velmi přesvědčivý :)

Sandy007
16. července

Vůbec mě to nebavilo. Musela jsem se hodně nutit k tomu abych to dočetla. Chtěla jsem to znechuceně odložit ještě před polovinou, ale kvůli výzvě jsem to dočetla do konce. Ale byl to ztracený čas.

Storm5007
16. července

Takže....
Na knihu jsem byla velmi zvědavá, její hodnocení bylo vysoké a téma zpracování bylo zajímavé. Bohužel mě, ale kniha velice zklamala. Mám spoustu otázek na které autorka neodpověděla. Co se stalo? Co přesně znečistilo svět? Jak probíhala změna režimu mezi obyvateli? Proč jsou lidé neplodní? Jakou práci vykonává Velitel? Jak to probíhá v likvidačních táborech? Co ostatní populace? Jak žijí? Nějaký klíč (zákony) podle kterého se společnost řídí? Co je s ostatními postavami děje? Co se stalo s hlavní hrdinkou?
Je toho mnoho. Ano na konci knihy je jakýsi pokus o vysvětlení, ale stylem "nemůžeme zjistit, nemůžeme ověřit, asi to tak bylo, nevíme to jistě" Pro mě, by bylo lepší, kdyby tyto otázky zodpověděla sama hlavní postava.
Dále se mi nelíbil styl psaní. Nevím zda za to může autorka nebo to bylo špatně přeloženo, ale vlastně je to zdlouhavě popisované nic. Kdyby jste odebrali z knihy nic neříkající pasáže zbyde Vám méně než polovina knihy.
Jsem opravdu zklamaná, protože kniha byla slibná. Příběh měl možnost rozvinout se, ale autorka tak neučinila. Tak kouknu aspoň na ten seriál. Myslím, že tam se musí něco dít, aby se na to dalo koukat. Takže bych se mohla něco dozvědět. I když už to budou pravděpodobně myšlenky tvůrců seriálu. Budu mít alespoň nějakou představu, když autorka mi toho moc neřekla. :oD

gacie
13. července

Tohle není nic pro mě. Hlavní postava příběhu mě nijak nezaujala. Děj se dal lehce předvídat a i to, jak budou jednotlivé osoby jednat. Některé části knihy byly pro mě velmi nudné ( zejména popisné části nebo ty jejich náboženské rituály). Vynechávala jsem celé odstavce. Celkově se mi kniha špatně četla - asi mi nesedl překlad.

Jediné co mě potěšilo, byl závěr knihy, který zůstal otevřený.

planet129
13. července

TOHLE JE TAK SKVĚLÁ KNIHA!!! Nemůžu skoro ani mluvit.. to si prostě musíte přečíst!
(upozorňuji, že to není pro každého)

xxiixxi
08. července

Kniha na mne udělala dojem i přes roztříštěný styl vyprávění. Poslední kapitola se tam hodila a neuvěřitelně mě dráždilo, že nevím, jak se hlavní postava jmenovala, co se stalo s její rodinou, jak vůbec došlo k takovým společenským změnám, co se s ní dělo po skončení příběhu a moc bych chtěla zjistit, jak to vlastně bylo - ale zároveň jsem za takovou knihu ráda, je jako výzva - ne vždy chci mít všechno naservírované jako na podnose, chci mít prostor pro fantazii.
Pravděpodobně vyhledám i seriál, abych mohla porovnávat.

Scarllet
08. července

Dobrý námět, nápad, ale styl psaní mě nezaujal, stále jsem čekala, že něco přijde ...otevřený konec mi nevadil, celkově zklamání

Allla9
04. července

Zaujalo mě v celém rozsahu. Určitě si přečtu i další díla autorky.

cori
03. července

Jak uvádí autorka v předmluvě: nejedná se o prorockou knihu, ale antiprorockou, aby se popsaná zvěrstva nikdy nestala. Příběh mi asocioval život v KLDR, o níž jsem nedávno četla knihu. Se seriálem nesrovnávám, jelikož jsem ho neviděla. Konec byl podle mě geniální (nemyslím historickou přednášku).

yaja8823
03. července

Kniha je zajímavá, prý podle skutečných událostí.... je škoda, že je závěr otevřený a v podstatě smutná kniha o osudu "červených" reprodukčních služebnicích :(

Pistácie
28. června

Na jednu stranu je to příběh dechberoucí, skoro z toho jde až husí kůže kolikrát. Zajímavé je, že je to už starší kniha, která má prostě svoje kouzlo. A svým způsobem mě bavila. Dystopií jsem moc nepřečetla. V hlavě mám spíš jen Farmu zvířat a 1984, obojí od stejného autora. Ale tohle bylo něco jiného, asi umocněno tím, že se zde obtiskla společnost, která hledí na ženy z mnoha různých pohledů a společenských žebříčků. Na jednu stranu by to mohlo vypadat spíš román o ženách a pro ženy. Ale tak to není. Je to hodně o rozdílech pohlaví, společenském žebříčku, postavení a životních hodnotách. O tom, jakou společnost my tady neznáme, ale určitě už v historii dřív podobně vypadala.

Jupijow
25. června

Styl stavby vět mě nebavil. Nějak jsem se nemohla začíst. Postavy byly strašně ploché a těžko si k nim člověk hledal nějaký vztah...nicméně vize budoucnosti (popsána v půlce osmdesátých let !!! ) je dost děsivá a varující.

tuommo
25. června

Pozvolný rozjezd a vcelku rychlé finále. Atwoodová krásně vystihuje hutnou atmosféru života v Gileádě v několika časových rovinách. Trochu to připomínalo Orwellův 1984 (který je ale oproti tomuto románu o dost drsnější). Čteno v originále, doporučuji.

SlamLenka
24. června

Styl vyprávění Fredovy podle mého úžasně koresponduje s tím, jak musí vypadat duše žen žijících v takové společnosti - obojí je roztříštěné a pohromadě to drží jen silou vůle. A udržet si pevnou vůli v takovém světě, to snad musí umět jen člověk se zázračnými schopnostmi. Ať již je žena služebnicí nebo manželkou, její život je ztělesněním ponížení. Ani rádoby noblesní náboženské rituály takovou ženu nepozvednou ze země, na níž leží v troskách.
Nejtíživější na celém vyprávění je asi ten pocit, že ta ztráta fertility se nám může opravdu stát - ničíme si zdraví i životní prostředí, sami si svým způsobem života vytváříme nové a nové nemoci, když ani to nestačí k likvidaci lidstva, pouštíme se do válek ve jménu čehosi, co je však ve skutečnosti jen planou nenávistí...
No dost už, vraťme se ke knize. Pro mě klidně mohl být vynechán ten epilog, či jak nazvat tu konečnou pasáž s přednáškou, i když to do určité míry příběh dokresluje a poskytuje naději takové společnosti. [POZOR, NÁSLEDUJE SPOILER] Taky pozitivně hodnotím otevřený konec, i když by mě docela zajímalo, jak se odvíjel příběh Fredovy dál, stejně jako příběh Nicka. Co mi ale chybělo, to je vykreslení charakterů postav. Takhle se mi nejen Fredova, ale i jiné postavy jevily skutečně jako prázdné nádoby.

hana8062
17. června

Příběh služebnice je dystopie z roku 1984, a přesto nebo možná právě proto, je v mnohém o hodně lepší než kdekterá dnešní knižní novinka. Loni jsem už viděla výbornou první řadu seriálu HBO a tak jsem četla trochu s obavami, že se budu možná nudit. Většinou se mi totiž knížka hrozně vleče, když znám děj dopředu. Ale to se nestalo. Služebnice je čtivá, napínavá, intenzivní a zneklidňující knížka. Lehce na duši vám při čtení asi nebude. Offred (Fredova) žije v novém státním zřízení, kde jsou plodné ženy vězněny v rodinách významných můžu za účelem zplození dítěte, které je jim pak odebráno. Dítě služebnici nepatří, služebnice je pouze nádobou pro zrození. Šťastné však nejsou ani Manželky a kupodivu ani Velitelé. V tomto totalitním, represivním systému se popravuje a mrzačí bez mrknutí oka, tresty za maličkosti jsou vysoké a okamžitě. Všichni žijí ve strachu a všichni donášejí z obav o vlastní kůži. Doporučuji velmi vřele, jak knižní tak seriálovou podobu. Obě jsou skvělé a seriál se své předlohy drží hodně věrně, liší se jen v několika drobných detailech. 95%

Sorrow
15. června

Hm..Takže za mě za dvě no, jsem to ale rebel. Ačkoliv je podle mého jakákoliv forma totalitního režimu zkrátka hrůzyplná a já jsem nesmírně vděčná mým předkům, že mi vybojovali svobodu, tak Příběh služebnice mě zanechal naprosto chladnou. Nevím, jestli je to příběhem samým nebo zkrátka odosobněným stylem vyprávění, ale mám takový pocit, že za 14 dnů si nevzpomenu na nic jiného, než že ženy tamní společnosti chodily v červeném, děly se jim zvěrstva a sloužily jako "kalichy". No, k davu jásajících se bohužel nepřidávám. Doslov nebo epilog nebo co to bylo nebyl špatný nápad, ale zase...Na zadek jsem si z toho nesedla.

Pett
14. června

Očekávala jsem rozložení svého já na kvadriliony kousíčků, leč tento příběh mou maličkost jen lehce škrábnul... nevím, kde udělali soudruzi z USA chybu... ranka se zacelila a ani jizva po ní nezůstala... ano, vyprávění je alarmující a děsivé, ale zároveň takové jakoby odosobněné... takže emoční lítačka se tak úplně nekonala, což mé srdeční oblasti bylo trochu líto... ale každopádně i bez emocí zajímavé počtení o lidském údělu v době nelidského temna...

RMarkéta
14. června

Knihy s nepříliš vzdálené budoucnosti jsou poslední dobou nějak moc pravdivé nebo
se v nich nějak moc vrtám, čtu mezi řádky a nacházím v nich neuvěřitelné věci, které se dají aplikovat i na dnešní dobu nebo právě na dobu budoucí. Úplně se stačí podívat na dnešní společnost, kam mílovými kroky spěje. Před paní spisovatelkou smekám za to, co dokázala stvořit v této knize. Vlastním knihu s dovysvětlující předmluvou z roku 2017. Z toho, co se v knize dělo, mi nebylo zrovna dvakrát dobře po těle.Měla jsem silný pocit, že skutečně všechno vidím hrdinčinýma očima a že jí sedím přímo v hlavě. Moc jsem při čtení přemyšlela, ale tomu se nedalo vyhnout. Paní spisovatelka je vizonářka. Doufám, že se tato vize nikdy nenaplní. Bylo moc dobře, že zde neanalyzovala politický vládní systém. Považovala bych to za zbytečné. Postačí jeho sociální důsledky, které stály za to. Seriál jsem sledovala. Byl mnohem sugestivnější než kniha. Překvapila mě v něm písnička od mé milované Kate Bush. Tvůrci se na seriálu dali pěkně záležet (zpomalovačky, záběry z nejrůznějších úhlů, detaily na tváře, scény s hudebními podkresy).Dokonalé vyjádření emocí a dramatičnosti. Rozhodně doporučuji obojí, jak seriál, tak knihu a možná i film. Ať má vaše fantazie s čím pracovat jako ta moje. Jen jsem očekávala trochu jiný konec, ale tím by to paní spisovatelka všechno jenom zazdila. Jako u 1984 jsem se musela podívat na původní datum vydání. Mrazí mě z té knihy v zádech, jen si na ni vzpomenu. Mám ji hluboko pod kůží a zarytou v mozku. Některé knihy nezestárnou a budou aktuální, až mě to děsí.

JajaCZ
12. června

Super námet, skvelé spracovanie. Po dočítaní máte ešte viac otázok ako na začiatku. Myslím, že by mala autorka v prípade záujmu priestor na rozvíjanie príbehu. Skvelé, desivé, k zamysleniu.

yaoiyuri
11. června

Je až děsivé, jaké drobné detaily a paralely z dystopické knihy staré přes třicet let najdete v dnešním světě, kde jsme „my“ ženy euroamerického kulturního okruhu svobodnější než kdy dřív – jak dlouho jimi ještě budeme?
Nelinearita vyprávění nutí čtenáře číst pozorněji a pečlivě si skládat jednotlivé „útržky“ dohromady. Podobně jako Fredova toužíme vědět nejen, co se stalo jejím blízkým, ale i co se děje vně Gileádu a hlavně, co se děje právě v Gileádu. Leccos si musíme domýšlet a spousty nevyřčený či nevysvětlených proč-jak-kde-kdy nás budou po přečtení alespoň nějaký čas sžíravě hlodat v hlavě. A asi každá z nás si v duchu položí otázku: jak bych se zachovala já?
Doslov mi přišel jako geniální rána pěstí čtenáři – my s hrdinkou trpěli, báli se a drželi jí palce, aby to nakonec byl jen úlomek dávné historie, nad kterou banda mudrujících profesůrků krčí rameny ve stylu „stalo se“? Pořád si říkáme, že zrůdnosti nacizmu a komunismu nesmíme zapomínat, ale s vymíráním přímých pamětníků se od toho odprošťujeme, odosobňujeme… přesně jako ono sympozium.
Podobně jako 1984 by tohle mělo sloužit jako varování, nikoliv návod (lidi proboha!).

Nolite Te Bastardes Carborundorum!

Mufa
07. června

Zajímavé téma, které mě naprosto uchvátilo. Nevadil mi ani otevřený konec a přeskakování časových linií.
Bohužel i tak by to mohlo jednou dopadnout, ve světle událostí posledních let bychom se měli vážně zamyslet, zda je dobrý nápad podporovat a ustupovat různým totalitním a extremistickým skupinám

Pozde
06. června

Šel mi mráz po zádech, ale nemohla jsem se odtrhnout. Vznik totality a její prosazování, nastolení režimu, který vyžaduje poslušnost, omezení osobní svobody - vážně mě jímala hrůza. Četla jsem vydání s předmluvou od M. Atwoodové z roku 2017, kde píše, že inspirací jí mimo jiné byly i návštěvy zemí za železnou oponou, včetně tehdejšího Československa. V té době mi bylo asi deset a dodnes si vzpomínám, jak se třeba po prázdninách do třídy nevrátil spolužák a nikdo o tom nemluvil - prostě tam nebyl. Neexistoval. Když jsem to po cestě ze školy řekla mamce, tak se ohlídla, a řekla, ať nemluvím tak nahlas. Doma mi pošeptala, že spolužák i s celou rodinou emigroval, ale ať o tom nikde nemluvím. A takových vzpomínek mám víc. Bože, ať tohle nebo něco ještě horšího naše děti nezažijou.

Gooverka
06. června

Čtyři hvězdy dávám hlavně za neobvyklé a zajímavé téma i za myšlenku světa, který by opravdu jednou mohl nastat. Kniha se četla sama, i stylisticky mi vyhovovaly krátké kapitoly. Několik věcí mě ale hodně mrzelo, přesně jak se píše v recenzích přede mnou, trochu jsem se celou dobu ztrácela díky přeskakování časových linek, svět Gileádu byl popsán jen nahrubo, i když šlo vlastně o nejdůležitější část příběhu a proto mi některé chování hlavní postavy přišlo zvláštní. Jedná se o nespolehlivou vypravěčku, což bylo také dost zajímavé. Co mě ale vyloženě zklamalo byl otevřený konec, který se dal čekat, ale spoustu věcí tam podle mě nebylo vůbec dovysvětleno. Závěrečné historické bádání bylo trochu divné, i když vím, k jakému účleu sloužilo.

Zuzvil
28. května

Moje první audiokniha ever, poslouchalo se to velice dobře. Začnu pozitivy knihy, wow námět, to mě dostalo, úžasně zajímavá (a klidně možná) dystopie, dále mě osobně se líbilo vyprávění jen jednou jedinou osobou. Další wow musím napsat k tomu, že kniha byla vydána už před 33 lety, přitom působí jakoby byla novinkou, protože téma je velmi velmi aktuální. Pojďme trošku na negativa, vůůůbec mě teda nenadchnul konec. Rozhodně doporučuji k předčtení a doporučuji i stejnojmenný seriál.

Odík
25. května

Čekala jsem víc...že se něco stane. Ale jinak čtivé.

Beewawy
24. května

U této knihy jsem to zkazila já, poněvadž jsem se na ni vrhla až po tom, co jsem rozkoukala seriál, který byl na její motivy natočen... Očekávala jsem mnohem víc napětí, doufala jsem, že bude konkrétněji vysvětleno sociální rozvrstvení a že se oproti seriálu dozvím ještě něco navíc. Bohužel, v knížce je mnohem méně "akce", a protože jsem myšlenku znala, nijak mě již nepřekvapila. Seriálem jsem se namlsala, a proto pro mě kniha nebyla takovým trhákem.
Už nikdy nebudu číst knihu až po shlédnutí filmu/seriálu, slibuji! :)

Julinka679
20. května

Chápu ty, kteří jsou z knihy nadšení... i já jsem... ale po dočtení z toho mám hodně rozporuplné pocity. Ze začátku mi spisovatelčin styl psaní moc neseděl a vlastně do konce jsem s ním bojovala i když se mi příběh a nápad tohoto dystopického románu líbil... Což mě mrzí...
Pozitiv je ale samozřejmě několik... Po několika kapitolách pro mě nebyl problém se do hlavní hrdinky vcítit a prožít s ní její chvíle v Gileádu. Většinu času jsem s ní sympatizovala i když si tak úplně nedokážu představit, čím vším si musela projít.
Konec byl z mého pohledu takový hořkosladký ale dal se očekávat.
Hodnotím 4*, které si tato kniha zaslouží :-)

Kozel65
14. května

Knížku vnímám jako varovně vztyčený prst při současné polarizaci společnosti a příklonu nemalé části k extrémistickým uskupením.... I přesto, že naše země už má zkušenost s totalitním režimem. Obraz teokratického totalitního Gileádu je odkrýván postupně ve vyprávění "služebnice"; temný příběh potvrzuje to, co z minulosti známe - čeho všeho je schopen člověk... ať už na vrcholu moci, z pudu sebezáchovy, zahnaný do kouta, zoufalý... Knížka je promyšleně koncipovaná a v podání vyprávění "služebnice" strhující. Otevřený konec mi vyhovuje - je to vlastně ideální varianta vzhledem k poslední kapitole - dovětek z "konference" doplňuje celkový obraz. Dávám zasloužený plný počet bodů - hluboké téma, dokonale zpracované.

PetraBery
08. května

Hodně zajímavě napsaný dystopický román, ze kterého až skoro mrazí. Depresivní strohé vyprávění hlavní hrdinky, jejíž jediný únik z reality jsou vzpomínky. Přesné rozdělení kast lidí, jejich možnosti či spíše nemožnosti čehokoliv jiného než přesně určeného. Dystopie jak má být.

Peyka
05. května

Tohle je kniha, kterou by si měl každý přečíst! Dystopický příběh, který vlastně není až zas tak nereálný v dnešní době chaosu, shonu a náhradních matek. Všichni povinně přečíst - lidi by se aspoň probrali! Doporučuji i seriál, který je perfektně udělaný a na nic si nehraje :-)



Štítky

antiutopie zfilmováno

Autor a jeho další knihy

Margaret Atwood

Margaret Atwood
kanadská, 1939

všechny knihy autora

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených49x
v Přečtených840x
v Čtenářské výzvě401x
v Doporučených67x
v Knihotéce217x
v Chystám se číst694x
v Chci si koupit135x
v dalších seznamech18x