Král utíká z boje

Král utíká z boje https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194258/kral-utika-z-boje-194258.jpg 4 33 7

Rok 1310 znamená změnu nejen pro české království, ale i pro čtrnáctiletého, dosud nevyzrálého chlapce, Jana Lucemburského. Mladičký Jan se svým vojskem dobývá v tomto roce Prahu a střídá na českém trůně neúspěšného a slabého vladaře Jindřicha Korutanského. Ujímá se se svou ženou Eliškou Přemyslovnou vlády, která trvala třicet pět let. Staňme se svědky vývoje poněkud složitého a rozporuplného panovníka a jeho marného zápasu s českou šlechtou.... celý text

Přidat komentář

Kuža007
21.03.2020 5 z 5

Krásný historický román pana Oldřicha Daňka.

ludek.n
24.10.2019 4 z 5

Mladičký Jan Lucemburský vede vojsko do českých zemí, aby jako manžel Elišky Přemyslovny uplatnil svůj nárok na český trůn a vyrval korunu z rukou Jindřicha Korutanského. Přestože román Král utíká z boje je chronologicky třetím v pořadí, napsal jej Oldřich Daněk jako první, dokonce je to jeho literární debut. Seznamuje nás v něm s čtrnáctiletým králem, který se s hlavou plnou ideálů a dobrých předsevzetí, ujímá léta páně 1310 vlády v českých zemích. Sledujeme pak proměnu tohoto mladičkého idealisty v cynika, kterému se postupně bortí všechny jeho sny, bere za své představa velkého, čestného a spravedlivého královského poslání. Daněk nám ukazuje odvrácenou stranu slávy a moci, která jednoho povznáší, zatímco druhého stráží do prachu až na samé dno. Popisuje lásku, vášnivou a horoucí, stejně tak i zlobu a nenávist, krutou a bezcitnou. Kde je lež a kde pravda a komu se dá věřit, když nevěříte ani v sebe sama? Daněk má cit pro dobovou atmosféru, takže před námi skutečně ožívá královská Praha počátku 14. století se všemi jejími zákoutími a zalidněná skutečnými lidmi. Občas je jeho vyprávění dravou řekou, strhávající vše v dosahu a jindy zase mohutným líným veletokem, ubírajícím se ospale kupředu. Ať taka nebo tak, je úžasné a podnětné plout s sebou…


Damato
05.10.2018 3 z 5

a opět jsem udělala stejnou chybu, jako už tolikrát... honem,honem po Králi bez přilby na další knihu od pana Daňka a dnešní noc jsem začala polykat stránky s pocitem, jak je krásně v posteli s knihou, všude tma ticho a jen já a úžasná kniha. A po chvilce jsem se přistihla, že pořád vyhlížím to, co jsem potkala u předchozí knihy, která mě totálně dostala . A ono to nějak nepřicházelo. Myslela jsem si, že moje chyba a mrkla sem, do komentářů....no, asi tomu nechám čas a vrátím se ke knize za pár měsíců. Třeba mě pak chytne, teď opravdu souhlasím s tím, že Král bez přilby - to prostě není, no....

vincek1
24.04.2018 3 z 5

Do poslední věty jsem si nemohl zvyknout na styl psaní p. Daňka. Připadá mi to trochu jako scénář k filmu, nebo tv inscenaci. Je to první kniha od autora, tak uvidím co mi řeknou další, zkusím to.

gwineth
13.07.2016 5 z 5

Mě se naopak kniha velmi líbila. Snad jí opravdu chybí cosi obtížně postihnutelného, co člověk cítí mezi řádky Krále bez přílby. Na druhé straně je poněkud napínavější a živější. Autor vytváří psychologicky věrné plastiky mužů a žen dávno mrtvých, o jejichž skutečném životě v jeho docela obyčejné každodenní rovině vlastně nic nevíme. Zejména vývoj nadšeného chlapce ve zlomeného zatrpklého muže myslím vystihl velmi dobře.

Atuin
24.11.2015 4 z 5

Autor neudržel laťku, četla li jsem knihy od sebe nedokázala jsem si toho natolik povšimnout,ale nyní když jsem se k ním vrátila a čtu takřka za sebou bije to do očí. To úžasné co dokázal se Závišem, ta hra kterou uměl protlačit na papír s Vítkovci a Václavem II, tak to zde maličko zaniká. Nevím zda je to přímo v dialogu, který se mi tady už nedostává tak pod kůži,ale zatím to vypadá na 4-.Už to prostě s klidem podložím což u některých jeho jiných knih doslova nešlo.

Fefin Lišák
24.10.2013 3 z 5

Nevím, co se stalo. Jak jsem Daňkovi propadl a neuvěřitelně ho vychválil (viz mé předchozí komentáře), tady jsem zklamaně listoval stránkami a nevěděl. Ne. Napsané je to stylisticky dobře. Ale snad je na vinně absence nějakého vzrušujícího pojítka (jako zavraždění Václava III. či bitva na Moravském poli, o které se točily předchozí dva tituly), že mám z knihy pocit marnosti. Koneckonců - už v minulém komentáři (Král bez přilby) stěžoval jsem si na liknavost "opilých rozhovorů" vycpávající knihu. Zkrátka jsem měl pocit, že čtené jsem již jednou četl v lepším podáním.
Přečíst knihu jako prvou (a nikoli poslední), snad bych rozváděl, kterak se Daněk hezky vyvinul a rozepsal. Kniha nebyla špatná. Daňkovská. Ale máte-li chuť "na blind" si autora oťukat, sáhněte nejdřív po jiné z knih trilogie.