Předtucha
Marie Pujmanová
Jarmila nelibě nese to, že jí rodiče zasahují do života, a je ráda, když odjedou na vědecký kongres do Itálie. Až když v rozhlasu zaslechne zprávu o srážce vlaku, ve kterém měli rodiče cestovat, uvědomuje si nezastupitelnou roli pevného rodinného zázemí. Redaktor Toufar nadbíhá Jarmile, a když spolu plují na loďce po řece, připne Toufar Jarmile na nohu svůj náramek. Jarmila mu za to dá srdíčko na řetízku. Ivan a Václav, braři Jarmily, nesouhlasí s odjezdem rodičů a naštvou se na Jarmilu, které odjezd rodičů nevadí. Otec Jarmile zakáže schůzky s Toufarem, protože je prý moc mladá. V noci má Jarmila sen o srážce vlaků a o smrti rodičů. Ráno Jarmila nestihne zabránit rodičům v odjezdu. Na děti bude dávat po celou dobu, co budou rodiče v Itálii, pozor Cilka. Místní parta dětí jde na chmel a Toufar tam pro Jarmilu přijede, ale ona s ním nejede. Večer se koná zábava a chlapci na Jarmilu vymyslí trest, protože nemají Toufara rádi. Tím trestem je to, že pro ni nikdo nepřijde tancovat. Jarmila odejde ven, kde potká Toufara a on ji znovu pozve do své chaty - zítra ve čtyři, a potom jdou spolu tancovat. Chlapci jsou zklamaní, že se jim "pletichy" nepodařily. Kamarádi Jarmily se s Jarmilou nebaví. Ráno má Jarmila horečku, a tak nejde na chmel. Odpoledne jde Jarmila za Toufarem. Ivan zašpiní Jarmile šaty chemickou látkou z Václavovy laboratoře. Jarmila si vezme jiné šaty a jde za Toufarem. Cestou si znovu Jarmila připomene předtuchu o srážce vlaků. Karel jde za Toufarem a Toufar se přizná, že Jarmilu využívá. Než Jarmila přijde, tak se spolu chlapci poperou. Jarmila má u Toufara v chatě znovu předtuchu a uteče domů. Nikdo Jarmile předtuchu nevěří. Večer slyší zprávy z rozhlasu, že se na Italské hranici srazily vlaky - jeden vlak byl ten, co v něm měli být rodiče. Václav s Karlem šli na poštu telefonovat na konzulát a zeptat se na své rodiče, ale tam zatím nic nevědí. Jarmila se obviňuje. Ráno přichází pošťák a přináší telegram, ve kterém stojí, že rodiče šťastně dojeli (zřejmě vlak zmeškali a jeli až dalším). Jarmila jde ven a potkává Toufara. Chce od něho srdíčko a říká, že ho neměla ráda, že se ho bála. On říká, že se jí opravdu jenom smál. Jarmila jde za partou. . .... celý text
Přidat komentář
Nevím, no... Poctivě přečteno do padesáté strany a pak už jsem to nedala. Já prostě na složité vypisování charakterů postav nejsem. Nerada nechávám knihy nedočtené, tak jsem to ještě prolistovala, ale za mne jen dvě hvězdy... :-)
Knihu jsem přečetla silou vůle. Slabý příběh, který mě neoslovil. Pěkné byly jen některé lyrické pasáže přírody.
Příběh o dospívání a jeho zmatcích. Je to příběh o třech sourozencích, kteří se bouří proti rodičovským snahám o výchovu a teprve tváří v tvář vážnému nebezpečí a obavám, že by o své rodiče mohli přijít, se všichni tři sourozenci semknou a uvědomí si opravdové hodnoty, které jim život, a především mládí, přináší. Dílo ani styl psaní mě sice moc neoslovilo, ale když přihlédnu k době, v jaké vznikalo.. Dobrá.. Jsem ochotná ho vzít na milost a ocenit třemi hvězdami..
Krátká novela si mě od začátku získala. Marie Pujmanová vykreslila dětské a dospívající charaktery bravurně, přesvědčivě a zároveň tak lidsky, že mě to oslovilo na maximum. Tleskám i velice chytře vypointovanému příběhu, to se jen tak nevidí :-)
Hezké vědět, že se mezi teenagery a rodiči nic nezměnilo. Líbilo se mi zamyšlení, že kdyby rodič věděl, co se jeho dítku honí hlavou, tak by s ním už nepromluvil. Jinak samotné čekání na to, zda se rodičům něco stalo nebo ne, mohlo být trochu delší - zdálo se mi to takové odfláknuté. Ale chápu, že kniha je pro dívky od 13ti let, a ty by to napětí nemusely přežít.
Mně, jako adolescentovi, byla kniha blízká a mnoho humorných situací z knihy jsem znal ze svých vlastních zkušeností, případně z mého blízkého okolí. Četla se mi příjemně, ale žádná velká myšlenka ani nic, co bych si z této knihy mohl odnést, nevězí.
Předtucha mně nesedla ani po obsahové, ani po jazykové stránce. Dvě hvězdy dávám jenom proto, že jsem se u některých popisů celkem pobavila. :D
"A je to velký, strašný devatenáctiletý muž, který zná svět, a ona malá holka." :D
Tak nevím, dal jsem tomu hodně stran, ale vůbec mě příběh Jarmily nezaujal, nicméně je možné, že je to dobou. Knihu jsem nedočetl a už asi ani nedočtu.
Také jsem se k tomu dostala jen proto, že to byla povinná četba. Vůbec mě to neoslovilo a romantická linka se mi dost příčila.
Četla jsem to protože to byla povinná četba,kdyby nebyla nečetla bych to,ten příběh se mi moc nelibil,byla to slabota.Ale Paní Pujmanová za to nemuže,žila vjiné době.
Když občas sleduji některé především mladé lidi, jak touží, aby jim byla vydána kniha, a přitom jejich psaní daleko zaostává za autory jako je marie Pujmanová, tak mě napadá, že jde o projev ješitnosti, naivity, neb je tolik krásných knih, a proč bych - hypoteticky - já měl mít pocit, že ten můj text si zaslouží vydání?
Na druhou stranu, když někdo má takové potřeby, tak mu v nich nikdo nemůže bránit. A dneska to jde, napsat, vydat a lapat čtenáře...
Marie Pujmanová nemá zrova nejlepší zvuk v dnešní době, ale co jí nelze upřít, tak je jisté mistrovství, které ovládala v psaní povídek, novel, románů.
Inu komunisti bývali všelijací, ale je třeba si taky uvědomit, že zde vládli katolíci, a to od roku 1628 - 1791, tedy mnohem déle než komunisti (1948 - 1989), a lepší společnost nevytvořili. A za katolíků museli taky lidi do emigrace např. J.A. Komenský a to jenom proto, že odmítl být katolíkem a dál se držel své církve.
Štítky knihy
zfilmováno dospívání psychologické romány psychologické příběhy dívky
Autorovy další knížky
1971 | Předtucha |
1940 | Pacientka doktora Hegla |
1973 | Lidé na křižovatce |
1953 | Život proti smrti |
1957 | Básnický almanach 1956 |
Kniha Předtucha je v
Přečtených | 297x |
Čtenářské výzvě | 12x |
Doporučených | 5x |
Knihotéce | 136x |
Chystám se číst | 22x |
Chci si koupit | 4x |
dalších seznamech | 3x |
Krátká novelka o dospívání, o vztahu dětí k rodičům... Na jednu stranu docela dokáže vzít za srdce, ale někdy mi trochu vadily některé metafory a trochu (dle mého cítění) křečovité obraty.