Pouto krve

Skvělé! Tvorbu Evy Maškové znám dobře a musím říct, že je čím dál tím lepší. Tahle kniha vtáhne už od prvních slov prologu. Děj plyne svižně, důležité postavy a motivy se v textu objevují přirozeně a v pravý čas, zápletka zkušeně graduje. Psychologie postav, vesměs vyjadřovaná hrou těla a interakcemi, prozrazuje, že je Mašková dobrý pozorovatel. Zaujaly mě vhledy do ženského myšlení kolem dětí a těhotenství – připadá mi to jako osobní „přidaná hodnota“ autorky k práci detektivkáře. Vztahové propletence jsou originální, každá dvojice milenců je něčím zvláštní, vedlejší postavy jsou zachyceny trefně a příjemně stručně. Velkou zbraní autorky je ambivalentnost protagonistů – ani největší „mlátička“ tu není jen tupý primitiv, ale vždy je to zároveň člověk s příběhem, který v očích čtenáře postavu prohlubuje. Perfektní jsou technické detaily, což se dá u Maškové říct pokaždé; autorka si vždy dává dobrý pozor, aby bylo jasné, že ví, o čem mluví.
Moc jsem si užíval evokace vesnické atmosféry, té vesnické sychravosti s hrnky čaje a padajícími uřezanými větvemi a mlhou, která se mísí s čoudem z uhlí. V tomhle jsou detektivky z našeho prostředí nenahraditelné – žádná Agatha Christie nám tak důvěrně známé kulisy nezprostředkuje. Jistě, vražda v Orient expresu je zajímavá, u Maškové máte ale pocit, jako by se děj odehrával na zápraží vaší chalupy. Je to sice trošku děsivé, ale zároveň to přináší velký (až osobní) čtenářský zážitek.
Takže tleskám a tleskám a jen tak dál :) Pouto krve je jednoduše skvělá kniha, která potěší nejen milovníky tohoto žánru.