Poslední kabriolet
Anton Myrer
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11237/posledni-kabriolet-11237.jpg
5
1135
202
Na počátku knihy září ten kabriolet jasně zelenou novotou, a třebaže jde o mužný Packard, říká se mu Císařovna, protože to nejlépe vystihuje jeho vznešenost. Na konci knihy je Císařovnin lesk už zmatnělý, kožená sedadla jsou popraskaná a vůz sám je mírně dýchavičný. Však také přežil tři dekády. Na jeho majitelích zanechaly o poznání hlubší stopy. Bylo jich pět, pět kamarádů a bezstarostných studentů v době, kdy se o Hitlera zajímala víc Evropa než Amerika za mořem. Tam měli jiné starosti: swing Bennyho Goodmana dostával mladé lidi do transu, kdo by myslel na něco jiného, než jak se bavit a užívat si života. Do Tichomoří a na evropská bojiště odjížděli američtí muži houfně a v šoku, i když bigbandy jim k tomu nepřestaly vyhrávat. Domů se vraceli jen ti šťastnější. A z těch zase jen ti šťastnější dokázali bez následků překonat trauma mládí přeseknutého nemilosrdně vedví a pokračovat v životě tam, kde přestali, jako by se nic nestalo. Stalo, ale jediné Císařovny jako by se to netýkalo. Dál zrcadlí na své vyleštěné kapotě přicházející roky i střídající se majitele, kteří vyrostli ze studentů v občany rozporuplné země, obyvatele nevyzpytatelné zeměkoule, kteří se to všechno snaží pochopit a smířit se s rozčarováním, které vystřídalo prvotní radost ze života, se středním věkem, který přišel, když odešlo mládí, a nakonec i s další válkou, která se jich netýkala jen zdánlivě… I když americký autor Anton Myrer (1922–1996) napsal více knih (např. Velká válka), teprve v pozdním Posledním kabrioletu (1973) se mu podařilo vytvořit jeden z onoho druhu románů, na něž snad nikdo, kdo jej jednou přečetl, už nikdy nezapomene. Tato tklivá, humorná i sentimentální a také tragická generační výpověď o podstatné části uplynulého století se tak zařadila mezi nesmrtelná díla americké prózy. Páté upravené vydání v českém jazyce... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The last convertible , 1978
více info...
Přidat komentář
Pamatujj se, že poprvé jsem knihu četla půjčenou z knihovny ještě v tom starém Odeonském vydání Galerie mladých autorů. Teď mám období, kdy čtu znovu právě knihy, které se mi zdály báječné když mi bylo nějakých "náct". Už dost jich neprošlo při tomto mém druhém čtení, ale Poslední kabriolet patří rozhodně k těm, lteré mě oslovily i nyní. Možná jinak a v něčem jiném - a to je přece dobře.
No, i ty vleklejší pasáže jsem teď už tolik nepřeskakovala.
Pět kamarádů, kteří se potkají na vysoké škole a zažívají ta úžasná dobrodružství, která se už nikdy, nikdy nevrátí. Až na to, že si těch krásných bezstarostných časů užijí jen kratičce. Pouhý jediný rok, než jejich studia přeruší válka. Ale možná i bez ní by je dospívání dohnalo. A ti z nich, kteří se vyhýbali zodpovědnosti, by se jí vyhnuli úplně stejně.
Konec se prolíná se začátkem, vzpomínky s realitou, tajemství se konečně odhalí. A ten zdánlivě nejméně zajímavý z pěti kamarádů se ukáže jako ten, který je z nich nejpevnější.
Moc se mi líbil děj už dlouho jsem nečetla takovou knihu takže jsem ráda za příjemnou změnu. Líbilo se mi jak se všichni více méně vyvíjí jací jsou před válkou ještě mladí a beztarostní a po ní .. Poslední kabriolet je hezký poutavý příběh i když místy trochu zdlouhavý, ale i tak stojí za přečtení. Určitě jsem tuto knihu nečetla naposled :)..
Rozvleklý a skoro o ničem - neoslovilo mě to ani trochu, dočetla jsem tuto knihu jen s vypětím vůle.
Moje srdeční záležitost... Poprvé jsem ji četla, když mi bylo ...náct a stále se k ní vracím, čtu ji i teď jako vdaná paní a máma a pořád mi ta kniha má hodně co říct, u mnoha knih se mi nestává to, že po dočtení mám chuť číst ji znovu a její postavy a některé okamžiky mám zaryté pod kůží, že se přistihnu, jak nad nimi přemýšlím... A tohle by měla dobrá kniha umět!
Na tuto knihu jsem se velice těšila. Nicméně musím říct, že mě trochu zklamala. Napsaná je pěkně, čtivě a poměrně realisticky (oceňuji, že nežili všichni šťastně a bez problémů až do smrti). Přesto některé části příběhu byly až moc předvídatelné a klišé. Ale postavy byly velmi pěkně popsané, některé jsem si hodně oblíbila a líbilo se mi, jak byly do děje zapleteny skutečné historické události. Příjemné letní čtení, a až budu stará a sentimentální, určitě mě potěší si ji u krbu a jazzové desky přečíst znova.
Tak jsem ji konečně dočetl. Skvělá kniha. Jedna z těch na které určitě nezapomenu.
velmi se mi líbila .. až tak, že jsem si ji koupila ... za pár let si ji ráda přečtu znovu :)
Knihu jsem poprvé četl v nějakých 20 letech a byl jsem z ní nadšen, po cca 15 letech jsem se k ní vrátil a nebyl jsem zklamán ani teď, i když už se to čte trošku jinak než v mladých bezstarostných 20, ale doporučuji, příběh zajímavý, barvitě líčeny události té doby včetně válečných operací a akcí. Ještě jsem si teď vzpomněl na dva citáty z knihy: "Člověk dokáže skrýt před světem všechno až na dvě věci - že je opilý a že je zamilovaný". "Dokud máš své tajemství, jsi jeho pán, jak ho vyzradíš, jsi jeho vězeň"
naprosto úžasná kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout. Je inteligentní, poutavá a čtenář doslova prožívá osudy hlavních hrdinů, kteří mají natolik rozdílné charaktery, že se v někom z nich najde snad každý
Velmi poutavý příběh, příliš neholduji knihám tohoto tématu, ale tahle mě dostala, držela se mě a nepustila až do úplného konce :-) Pokaždé co ji vidím ve své knihovně, tak nad tím příběhem přemýšlím, ráda se k ní zase vrátím. Doporučuji.
Už ji mám pár let doma na "hromádce musíš přečíst". Po těchto komentářích ji asi přesunu nahoru :o)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) ságy nešťastná láska americká armáda
Autorovy další knížky
| 2008 |  Poslední kabriolet |
| 2001 | Jednou orel |
| 1988 | Velká válka |
| 1995 | Zelená touha |
| 2001 | Divoké pobřeží |
moje nejoblíbenější nebo chcete li jedna z nejoblíbenějších knih ke které se pořád vracím..doporučuji každému at je mu 20 nebo ..sát.každý se v tom najde a každý si z toho vybere to své...je to kniha na kterou se nezapomíná..už mně provází mnoho let,už se se mnou několikrát stěhovala a já se jí nevzdám:-)