Poslední interview

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Eškol Nevo v jednom rozhovoru řekl, že tato kniha vznikla z hříčky, jež ho napadla, když se mu nedařila práce na jiném textu: Co by se stalo, kdyby vzal všechny ty otázky, které dostává v nejrůznějších rozhovorech a na literárních setkáních – a odpověděl na ně naprosto upřímně, beze strachu, bez zábran, bez politické korektnosti a jakékoli opatrnosti? Nejprve se věnoval nápadu jen jako jakémusi cvičení, bez aspirace na zveřejnění, avšak po několika měsících prý ke svému překvapení zjistil, že se z textu vynořují postavy i děj. Výsledkem je kniha, která bezesporu patří k jeho nejodvážnějším. Vypravěčem je úspěšný spisovatel středního věku trpící depresemi a tvůrčí krizí, z nichž se snaží vypsat tak, že odpovídá na stokrát ohrané dotazy čtenářů – sám pro sebe, s upřímností, jaké je schopen, „do šuplíku“. Místo otřepaných frází se pouští do osobních vzpomínek a úvah; postupně se před námi smývá pozlátko spisovatelské profese a stáváme se svědky jeho života, hanby a strachu. Jakoby mimochodem a s nevídanou otevřeností se mezi barvitými historkami, filozofickými úvahami a vzpomínkami proplétá tiché, ale naléhavé osobní drama, rozpad manželství s milovanou ženou, odcizení dcery, problémy se synem. Autor s čtenářem hraje podivuhodnou hru na pravdu. Jeho polo-fiktivní hrdina se snaží vyzpovídat ze svých morálních selhání – z napomáhání v kariéře bezzásadovému politikovi, z bezohledného využívání života svých blízkých pro zápletky vlastních knih, ze zbabělosti a lhostejnosti, s níž jako mladík opustil slabé a potřebné – a zkoumá tak především limity upřímnosti, jíž je člověk schopen....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/437076/big_posledni-interview-VmH-437076.jpg 4.514
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Poslední interview

netopýr088
19. června

Nedávno zosnulý spisovateľ A. B. Yehošua v rozhovore z roku 2018 povedal, parafrázujem, že v súčasnej literatúre ide vždy o nejaké tajomstvo na úkor morálneho diskurzu. Eškolovi Nevovi sa v tomto románe podarilo skĺbiť literatúru tajomstva s literatúrou morálky. Na koľko je tento román skutočný alebo vymyslený je mi vcelku jedno, hlavne že je hlboko pravdivý...

soukroma
08.07.2021

Autor sobě i mně usnadnil práci - napsal to opravdu jako jedno dlouhé interview, takže jsem to tak i četla: jen otázky, které mne zaujaly, a u nich celé jen ty odpovědi, které byly vtipné a zajímavé. Některé odpovědi jsou totiž hodně dlouhé, životopisné... Proto oceňuji především ty stručné a trefné (těch bylo ovšem velmi málo a spíš v úvodu). Jinak si asi každý najde něco ze života (nejen autorova), z jeho děl (u nás toho ale moc nevyšlo), z řehole psaní a samozřejmě z politiky a historie Izraele.

"O: Lákalo by vás jednou napsat thriller?
_Ne. V thrilleru je jasné, že někdo hřešil, a jediná otázka je, kdy ho chytí. Skutečně napínavé téma - to, co na psaní vzrušuje mě - je, jestli jsou naše hříchy skutečně hříchy. A jak to má člověk poznat."

"O: Dokázal byste psát v jiném jazyce než v hebrejštině?
_No way."

"O: Máte nějaké oblíbené slovo?
_Poprask."

"O: Víte, jak kniha skončí, ještě než začnete psát?
_Ne, ale zato vím, jak dopadnu já."

"O: Měl jste někdy tvůrčí blok?
_Jestli jsem ho někdy měl? Mám ho každé ráno. Celý tenhle rozhovor je upřímně řečeno jenom pokus překonat tvůrčí blok psaním jiného textu."

"O: Když píšete, myslíte přitom na čtenáře?
_Já? Prosím vás. V žádném případě. To vůbec není relevantní. A nemám na to čas. Moje mysl je po okraj plná sebezpytování postav a dějových zvratů, jednoduše nezbývá prostor na nepodstatné úvahy. Důrazně popírám-."


magnolia
27.06.2021

Konečně jsem to dočetla - to je úleva! Nejdřív pocit něčeho nového, nezvyklého...později se to hezké a dojemné utopilo v množství vět a opakujících se témat, které nám autor (snad?) upřímně předkládá. Některé zážitky jsou zpracované působivě (osud přítele Ariho, vztah k dětem, ženě...), ale je toho moc, také některé izraelské reálie mi čtení vzdalovaly. A hlavně - za celou dobu jsem si nezvykla na koncepci "interview" (doslova mi vadila, ke konci jsem otázky ani nečetla) - jako deník nebo povídky by mě to autorovo svěřování potěšilo víc. Občas jsem si při čtení vzpomněla na jednoho českého spisovatele, který také ... ale ne, tak ufňukané to zas nebylo (a sprosté ani trochu). Ale ta manželská krize je tu vystižená trefně.

Ronny
13.02.2021

Kniha na mne silně zapůsobila a hodnotím vysoce! Je nesmírně těžké otevřít své myšlenky a nitro, dát svůj životní příběh, svou rodinu, své prohry a selhání na pospas komukoliv. Jenže někdy je to i uzdravující a někdy má spisovatel takové puzení, že se k tomu odhodlá přes všechny rizika. Chce to každopádně velkou odvahu, jít takto s kůží na trh!
Kniha mne obohatila, dojímala a někdy i štvala.
Prostě skvělá!

„Důvěrně si popovídat s blízkým člověkem je podle mě jedno z největších potěšení, které život skýtá. Ale k tomu, aby se takový rozhovor udál, je potřeba partner, který je vnímavý a zároveň se sám umí svěřit. Který usiluje o upřímnost, ale přitom nezraňuje. Který je nepředvídatelný, a přitom vás neohrožuje. A samozřejmě je potřeba čas. Čas na to, aby se oba mohli dostat do hloubky. A je potřeba místo. Kde se tohle všechno může odehrát. Zkrátka je to zázrak, že se to vůbec někdy povede, byť jen občas…….
Měl jsem v životě celkem tři dobré kamarády.
Zbývá mi jeden.
A zanedlouho i on – asi –
A pak co? Kam půjdu se svými tajemstvími? Komu budu vyprávět, že už čtrnáct dní nespím doma, a že když se po telefonu s Diklou domlouváme na praktických záležitostech, její hlas je studenější než jeruzalémská zima?
S kým budu sám sebou? Dá se žít bez přátel?"

„V poslední době se vůbec nehádáme. Možná proto, že v jádru každé hádky je naděje, že se něco změní.“

„Myslím, že jsem přišla na to, jak to s těmi rodinnými dovolenými je, v čem to vězí. Člověk nesmí čekat, že si to bude neustále užívat, jde o to sesbírat ty hezké, dobré chvíle.“

“Děti jsem v tomhle rozhovoru zatím sotva zmínil ,i když ve skutečnosti jsou můj celý svět. A já mezi nimi běhám jako číšník roznášející lásku. Můj osud je v jejich rukou. Moje štěstí drží ve svých dlaních…“

„Rozdíl mezi nepatrnou nadějí a žádnou nadějí je nezměrný.“