Zloděj čísel
Hayley Barker
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441165/bmid_zlodej-cisel-eMd-441165.jpg
4
162
44
Poslední číslo série
< 2. díl
Hošiko a Ben jsou na útěku od chvíle, co při poněkud výbušném závěru Posledního čísla spálili cirkus Silvia Sabatiniho na popel. Ale Benova matka se nezastaví před ničím, aby ho našla a pomstila se. Podaří se jí ho zahnat do kouta, kde je jako lapené zvíře nucený obětovat sám sebe, aby zachránil Hošiko a ostatní. Nejsmrtelnější číslo na světě povstalo z popela, a jestli si Ben myslel, že jako divák nahlédl do jeho nejtemnějších koutů, čeká ho překvapení. Skutečnou hrůzu toho, co leží pod povrchem, totiž zakusí na vlastní kůži, když se sám stane vystupující hvězdou nového cirkusu.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2020
,
King Cool
Originální název:
Show Stealer , 2018
více info...
Přidat komentář
Zloděj čísel je pokračování loňského úspěšného Posledního čísla. Příběh je nabitý akcí snad ještě více, než první díl, krátké kapitoly tomu dodávají pořádný švih.
Bohužel mě to nezaujalo tolik, jako Poslední číslo, příběh je téměř stejný a některé postavy jsou nevyužité. Napínavé a čtivé to bylo, hrdinům držíte palce a trpíte s nimi, ale bylo to prostě jen fajn, a to je málo.
Ten dystopický svět šle ale opět bude nahánět hrůzu!
Skvělé pokračování. Ve mě se mísí tolik pocitů... Slzička mi ukápla. Přišla husina po celém těle když jsem četla kapitolu z pohleda Silvia.
Více mě bavily kapitoly z pohledu Bena. Jsou více zajímavé a akční.
Krátké kapitoly které nutí číst dál a dál jsou super :-)
Poslední číslo jako první díl se mi popravdě líbilo o dost více a přišlo mi víc naléhavější a rozhodně ne jako YA literatura.
Zloděj čísel ale na mě působil šíleně naivně, dialogy byly strojené, neustálý boj dobra se zlem dokola, nic navíc.
Hošiko miluje Bena, Ben miluje Hošiko, Benova matka je stupidní nacistka, cirkus je plný smutných dětí, Ben zachrání děti, Hošiko zachrání Bena. Asi takhle v kostce.
Budu ale o dost radši, když puberťáci budou číst tohle než aby poslouchali Ortel a sdíleli příspěvky Tomia Okamury a rostli z nich odporní rasisti.
Pro třináctiletá děcka to asi účel splní.
Opět to bylo kruté, čtivé a s poselstvím.
Dost čerpá z prvního dílu a nepřichází až tak s ničím novým, ale i tak mě příběh hodně bavil.
Za mě jedna z nejlepších dystopií.