Pohádky po telefonu

Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih. Skvělé fantazijní prvky brané jako samozřejmost - zasazené do reálného světa. Moje potenciální děti tato kniha nemine :D.

27.06.2020

Kniha, ktorá tvorila súčasť našej domácej detskej knižnice. Pamätám si, ako som z nej kedysi jednu rozprávku recitovala na súťaži Hviezdoslavov Kubín. Nepýtajte sa ma ale ktorú... už neviem. Viem ale, že najväčšmi som sa bála toho, či pred samotnou recitáciou správne vyslovím meno autora :))).

22.11.2019

Jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství.

31.10.2019

Knížku jsem dostala od kamarádky, jako vzpomínku na její oblíbenou část dětství. A začala jsem ji číst až s vlastními dětmi. Každá pohádka je jiná, smutné, vtipné, nelogické, některé podivné... Ale v postýlkách je vždycky ticho nebo chichotání nebo dohadování, kterou budeme číst teď. A je to naše nejoblíbenější kniha před spaním už asi 5 let. Baví děti i maminku (což se u všech dětských knížek říct nedá :))

17.09.2019

Pohádky jsou stručné (max. 3 stránky, některé mají třeba jen půl stránky), protože je tatínek během služebních cest vypráví každý večer po telefonu své holčičce, která bez pohádky od táty neusne. Příběhy jsou velmi originální, některé vtipné (např. Planeta pravdy O lidech z másla), některé jsou i smutné (např. O zedníkovi z Valtelliny), několikrát jsme musely číst např. o Paláci ze samé zmrzliny nebo o Paláci na rozbíjení.
Četla jsem je pětileté dcerce, ale myslím, že některé mají složitější pointu a jsou až pro školáky. Měli jsme ji půjčenou z knihovničky v léčebně, pokud na ni narazím v antikvariátu nebo v knihkupectví, pořídím ji domů.

26.09.2015

Vyvážená kombinace poučných, nonsensových i dospělých pohádek. Jako dítě jsem si nejvíce užívala třeba Palác na rozbíjení, o patnáct let později mě svou brutální upřímností rozsekal příběh Tety Ady. K Pohádkám po telefonu se opravdu ráda vracím.

06.01.2013

Nádherná kniha! Stálice mého dětství. 200 %.