Pod střechami Paříže

... svůdnice, která ráda shodí přízi, nikoliv však závratnou přízeň Eróse. Strhává k nestřežené vášni. Na plnou pusu. Nechá vás polaskat své "hvězdy." Horní hrozny s nektarem, slasti náměstí, údolní alej, roztoužený suterén Ritzu. Dvorní jídelníček silné sliny nad Seinou slízne "francouzáky." Pikantní flakony zakousnuté fauny. Vulgární, frivolní choreografickou poetiku kankánu mlsného těla hanbaté lásky.

Jen bych mohl dodat, že v knize se od hetero po homo, lesbičky, incest, zoofilii, bizarnosti, zvrácenosti, vyskytuje i pedofílie:

I zde nechybí hned ze začátku pornografické obraty: "...na chvíli pociťuji nutkání hodit ji pod sebe, roztáhnout její dětské nohy a tu malou, rozšklebenou píču zmrdat, až by pukla, otevřít ji, otvírat ji ocasem a prcat v ní nedospělou dělohu, znovu a znovu ji plnit spermatem..."

Dalo by se v pornografii pokračovat: "Z píči ji vytéká učiněný vodopád, kurvě. Teče v jednom kuse... mohly byste jí ručníky, deky, matrace vecpat mezi nohy, stejně by nepřestala a zaplavila by vás svým proudem." Nebo ještě dodat další erotický slovní obrat: "A když mi to prasácké mláďátko svíralo čuráka v puse, v těch zmalovaných rtících, když mi ho kouřila..."

Ano, tyhle věty mohou člověka odradit nebo naopak přivést k četbě. Za mne četbu doporučuji. Zejméne proto, že dříve některá autorova díla patřila mezi zakáznou literaturu.

Tak toto bola riadna "prasárna". Ale nič iné som ani neočakával, keďže som vedel, že texty boli napísané na objednávku. Vyskytuje sa v nich všetko možné i nemožné, od hetero po homo, lesbičky, incest, zoofilia, bizarnosti, zvrátenosti, skrátka riadny úlet. Ku koncu to už bolo trochu únavné, ale došiel som do cieľa.

Henry Miller stvořil pozoruhodné dílo, které šokovalo ve čtyřicátých letech a dle hodnocení a některých komentářů šokuje i dnes. Příběh Alfa, redaktora novin, který pod střechami Paříže prožívá nevázaný sexuální život s mnoha ženami a dívkami. Kniha defacto není o ničem jiném, přesto musím ocenit autorův talent psát o sexu tak otevřeně a pravdivě aniž by to působilo nechutně. Nečekejte dějovou linku, ale přesto vám kniha bude rychle odsýpat a plynule se číst. Hodně čtenářů může prohlásit, že je to vulgární dílo, které je občas za hranou … ano s tím by se dalo souhlasit, přesto kdo není prudérní, tak toho tato kniha bude bavit a na „Jeana Jeudiho“ nezapomene. Ale pro vás, kdo se jen trochu červenal u 50 odstínů šedi, tak tuto knihu ani neotvírejte.

Pod střechami Paříže je kniha plná pornografie, ve které jsou "příběhy", které obsahují podrobně popsaný sex a různé sexuální praktiky.
V této knize nenajdete morálku ani slušnost.
Myslím, že v dnešní době tato kniha však nikoho nepřekvapí, sice není asi pro každého, mnozí jí odsoudí, můžou ji nazvat zvrhlostí, ale každému dle jeho gusta.
U této knihy jde obsahově jen o jedno - o sex. Je účelově zaměřená především na hrubé výrazy, soulož a sexuální uspokojení.
K této četbě mám kladný vztah, tak pro mě byla tato kniha převážně dost čtivá, místy až velmi vzrušující, protože popisy různých sexuálních hrátek jsou velmi realisticky popsané.
Komu se líbí jakákoliv pornografie, může si v některých příbězích dobře počíst a čtení si užít.

Líbí se mi co napsal Henry Miller svému obhájci při soudní při v Norsku, na obranu nakladatelů v letech 1957-1958.

"Nelze zničit myšlenku tím, že ji potlačujeme, a myšlenka jež je spjata s tímto problémem, je následující: svoboda číst, cokoli si člověk zvolí. Je to dávka života, kterou jsem nejprve zkusil sám na sobě, a nejen že jsem přežil - žil jsem s ní. Zajisté bych ji nedoporučoval nemluvňatům, ale rovněž bych dítěti nenabídl láhev aqua vite. Jednu věc ovšem mohu prohlásit bez začervenání: srovnám-li ji s atomovou bombou, přitaká životu."

Této knize, rovněž bez začervenání, dávám své nejvyšší hodnocení.
Kdo má kladný vztah k takovéto četbě ať knihu zkusí, kdo tento druh četby nevyhledává, odsuzuje ji, ať se této knize raději zdaleka vyhne.

Extrémní, neslýchané a nevídané dílo v této knize nějak nevidím; jemnocitnější jedince může, pravda, znechutit, ale šokovat? Vždyť je to jen pouhá pornografie; pokud o zde uvedených praktikách čtenář nikdy neslyšel, pak musí žít v naprosté izolaci od světa. S tím nejhorším, co kniha nabízí, se v současnosti běžně setkávám ve zprávách. Smutné je, že je text knihy výplodem autorovy fantazie (i když je fakt, že pobýval ve Francii, a tam bych se nedivil ničemu), zatímco šestiměsíční podmínka pro dřevorubce za dlouholeté znásilňování nevlastní dcery je v našich podmínkách holým faktem. Původně jsem chtěl svazek "otrojkovat", protože na mě působil tak, jakoby z něj někdo tu a tam vytrhl několik listů, ale když jsem si v komentářích přečetl, jakým způsobem dokázal Henry Miller některým "morálním" jedincům zvednout mandle, škodolibě jsem jednu pěticípou přidal.

Přestože se jedná v podstatě o čisté porno, pornem ani není. Takhle, je to jako by kniha byla součástí jiné, kde tvoří jen část jejího obsahu a byla z ní vystřižena. Nějak šokantní už v dnešní době není a jistě se dají vidět/číst i daleko větší prasárny, zůstává tak poslední část - samotný Miller a jeho psaní, které dalece vyčnívá ze stránek nekonečně zaplněných vůní kundy a vlastně jediná má výtka ke knize je, že bohužel opravdu chybí aspoň nějaký částečně dějotvorný narativ, protože postavy jakoby se před ním zastavily, objevují se z mlhy, souloží, mizí, aby se znovu objevily.

Myslela jsem, že dočtu vše, ale omyl. Přiznávám, sáhla jsem po ní podle názvu a neznala žánr. Hmmm, jaký to vlastně je? Asi porno. Kniha se snaží prvoplánově šokovat, což se jí u mě stejně nepovedlo (nejsem puritán :-) ). Chybí jakýkoliv děj. Pouze jeden akt střídá druhý. Již před polovinou mě to začalo nudit. Když jsem prolistoval až do konce, pochopila jsem, že je to ztráta času. Nic nového se nedozvím a stále se tam jen...

I když je to Henry Miller, tak v tom umění ani avantgardu nehledejte ;-)

Nelze hledat nějaká objektivní měřítka kvality, posuzovat míru provokace. Toto je porno, jiná kritéria to naprosto nesplňuje. Není-li to považováno za nic jiného, proč ne, kdo z nás nenahlédl pod pokličku tohoto vpravdě pikantního žánru, že. Veškeré vyšší interpretace odmítám.

No tohle bylo slusne ujete dilo :-D typek se nezdrahal niceho, nemel zadne hranice, proste jak mu zasvrbel, tak ho byl schopnej vrazit kamkoliv, myslim ze je to asi nejvetsi uchylarna co jsem cetla :-D :-D

Nedotčeno

To tedy nevím jestli skvělé, ale dílo to tedy je ...
Když uvážím, proč to napsal, chápu, ale hodnotit se vážně nedá

Skvělé pornografické dílo :-)

Dielo, po ktorého dočítaní vyjdete na ulicu a budete sa čudovať, prečo nikto nesúloží. Nejaké tie náznaky Millerovho génia tam sú, vcelku ide ale len o tupé porno, plné pedofílie, znásilnení, incestu, či dokonca zoofílie, kde hlavnými postavami sú penisy, vagíny a konečníky zúčastnených, a semeno je motorom deja. Čítal som epilóg a rozumiem tomu, že Miller to písal ako péčko na zakázku, pre prežitie, bez akýchkoľvek vyšších ambícií, a je to vidieť. Z neustálej repetitívnosti je tiež evidentné, že Pod strechami Paríža nevznikalo ako kniha, ale v samostatných poviedkach a až neskôr bolo pospájané dohromady. Ako celok to moc čítať ani nejde, pretože tie neustále orgazmy nudia a otupujú zmysly, v knižnej podobe (pre dnešnú dobu) obzvlášť. A je to škoda. Je to mrhanie. Bezduché tak, až miestami fascinuje.

Kniha, kde je snad vše povoleno... Každý s každým, a je jedno zda matka se synem nebo jiná kombinace. Zhmotnění perverzních představ, zážitků a snů. V době vydání myslím dílo budící pohoršení, v dnešní době internetu spíše erotické povídky...

Je mi trochu smiesne, ked vidim, ako niektori toto dielo opisuju ako nadcasove, provokativne a neviemesteake. Ak sa nemylim, Henry Miller napisal tuto knihu, aby mal aspon nejake peniaze - vtedajsia francuzska smotanka si prej libovala v takovych srackach.

Zhodujem sa s uzivatelom NEGR, a preto tuto knihu nehodnotim. Myslim, ze ani Henry Miller by to nerobil. Vdaka bohu, ze ostatne, co napisal, stoja za to.

Fascinující, přečetla jsem ji velice rychle, i skrze ty prasárny mi to přišlo vážně dobře a čtivě napsaný. Jasně, styděla jsem se, když jsem to četla třeba v metru, rozhlížela jsem se kolem, kdo mě pozoruje, kdyby tak věděli... :D Cítila jsem, jak jsem tou knihou lehce ovlivněná, v tu dobu co jsem ji četla, jsem přejímala pohlížení na lidi okolo sebe v podobně pudové formě, člověk cítí, že se do něj ty perverzní myšlenky přelévají... Nedokážu tu knížku jen díky obsahu odmítnout a hodnotit špatně, protože vím, že špatná není, špatně napsaná rozhodně ne. Tak to nechám otevřené, jako asi u všech titulů, které jsou kontroverzní...:)

Syrové, surové, zběsilé, pornografické. Každá povídka dohnána do naprostého extrému. Miller v téhle knize naprostou zboural veškeré hranice, co je normální, tabu, co by se nemělo dělat... geniální ukázka nadčasového umění, kam se hrabe 50 odstínu šedi či bláboly o upírech.

Nestydím se říci, že jestli jsou tohle představy většiny z nás, trochu mě to děsí. Ale pohoršení a předsudky stranou, z literárního hlediska taky nejsem nijak vzrušená. Jsou knihy, jejichž jediný význam je vzbudit ve čtenáři myšlenku "takhle ne". Pod střechami Paříže je takovou knihou pro mě.