Pochopíš, až budeš velká
Virginie Grimaldi
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342427/bmid_pochopis-az-budes-velka-P5Z-342427.jpg
4
127
39
Dvaatřicetiletá Julia určitě nesnila o tom, že by i jen dočasně chtěla pracovat jako psycholožka v domově pro seniory; zvolila tu možnost jako útěk od ztráty v rodině a hlavně útěk od partnera, který ji zklamal. O životě mezi starými lidmi si iluze nedělá, avšak stačí pár týdnů a sblíží se s nimi i se svými kolegy, jako by našla novou rodinu. K pocitu naplnění a štěstí jí zbývá už jen krok – jenže, jak se říká, kovářovic kobyla chodí bosa, a tak Julia musí zapracovat také na sobě a překonat strach z nové lásky… Román vás vtáhne do světa pestrých a živoucích postav, v němž se každý den servíruje tak vydatný i osvěživý koktejl slz a smíchu, že vám bude líto ho dopít.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Tu comprendras quand tu seras plus grande , 2016
více info...
Přidat komentář
Kéž by bylo spolehnutí na to, že všechny domovy pro seniory fungují jako ten, ve kterém pracuje hlavní hrdinka! A to bych ani za okny nevyžadovala oceán :-).
Jedná se o čtivý, milý příběh. Začátek mě moc bavil, prostředek se zdál trochu banální, ale konec vše napravil.
Ke knize mi nesedí zdejší štítek r o m a n t i k a. Příběh je lehký, čtivý, protkán jemným humorem, ale hlavně moudrostí a nadhledem. Má vše co dokáže dodat odvahu k moudrému stárnutí. Snad i trochu nabourat předsudky. Bohužel po sto stranách mi přišlo, že se trochu utápím v banalitách. Dostanu-li darem dlouhý život, ještě se k ní vrátím. Určitě mě motivovala k hledání úsměvů a malých radostí co nic nestojí. Vždyť:
"Všichni si myslí, že existují děti, dospěláci a staří, ale to je špatně. Člověk zůstává dítětem po celý život. Jen obléká různé šaty, aby to skryl. Když je starý, oblek sundá a ukáže všem, že je tím, čím vždy byl. Dítětem."
Příběh napsaný s vtipem a plný životního moudra. Hlavní hrdinka si během práce a pobytu v domově pro seniory uvědomuje jak je důležité žít okamžikem, bojovat se svých strachem ze života a tvořit si šťastné vzpomínky.
"Kdyby bylo stáří příjemné, nikdo by nechtěl, aby přestalo. Ale protože je kruté, život ztrácí přitažlivost. Stáří bylo vynalezeno, aby se člověk od života odpoutal."
"Jste k sežrání, fosilové". Tak v tomto duchu se nese knížka s románkovým příběhem... ztráta blízké osoby, prozření v partnerství, další ztráta a už nemůžete dál. Hlavní hrdinka odchází o ústraní, aby se se vším srovnala a nachází nový rozměr svého života, nové podněty, získává nový pohled. V knize lze vnímat oslavu stáří a to i v jeho nedostatcích (ztráta paměti, ztráta pohyblivosti, samostatnosti...). Dívejme se na stáří jinýma očima. Na druhou stranu troch přitažené za vlasy, protože takovýto tip seniorů v našich zařízeních není obvyklý. A i práce tam je spíše o něčem jiném. Každopádně doporučuji k přečtení, protože je to kniha citlivá, čtivá a vtipná.
Už dlouho jsem se u knížky tak nenasmála. Vtipně a citlivě napsaný příběh, který pobaví, ale také chytí za srdce. Doporučuji všem generacím.
snad ještě u žádné knihy jsem tolik neslzela, je plná moudrosti i humoru, no a happy end to jen završil - určitě doporučuji
tohle je kniha u které si popláčete, zasmějete se. Je zde i lovestory, ale vezme za srdíčko. Vzpomínala jsem u toho na své prarodiče, kteří tu už nejsou..
Kniha je plná inspirujících myšlenek a postojů. Konec byl překvapivý a ani jsem si nevšimla, zda byly dříve nějaké náznaky. Děj byl trošku zdlouhavý, ale díky krátkým kapitolám to rychle ubíhalo.
Kniha Virginie Grimaldi mě zaujala hned od pohledu úžasnou obálkou. Zpočátku jsem však měla trošku strach, jestli mě příběh nebude nudit, nezaujal mě tak úplně od prvních stran. Ale po několika desítkách jsem se již krásně začetla a užívala jsem si to. Autorka ve své knize předvedla, že dokáže být jak romantická, tak třeskutě vtipná i dojemná. Příběh v sobě skrývá také jistá životní moudra a poselství. A musím říct, že pokud existuje někde nějaký podobný dům pro seniory jako je autorčin Tamaris, je to pro staroušky obrovská výhra. Autorka nám také ukazuje, že se s životními peripetiemi a tragédiemi nelze vyrovnávat podle nějakého vzoru či měřítka, ale zkrátka každý sám za sebe.
Já osobně tedy knihu Pochopíš, až budeš velká určitě doporučuji. Přestože jde o oddechový román, najdete v něm také spoustu pasáží k zamyšlení. A rozhodně se pobavíte.
Kniha se mi moc líbí, hodně brečím, ale také se usmívám ... Vracím se ke svojí mamce, která už tady není ... , možná se i připravuji na svoji budoucnost (je mi 70 let) ... Nevím jestli je to čtení pro mladé, i když vypravěčkou je mladá dívka ... Určitě doporučuji k přečtení. Dávám 5 hvězd
Az na ten konec to bylo pohodove čtení. Závěr jsem četla 3x a stejně jsem ty dialogy nějak nepobrala. Podle mě tam toto drama nebylo potřeba.
Nejdřív jsem si myslela, že knihu odložím, že ji kvůli jistým smutným událostem v rodině "nedám". Ale pak mě tak vtáhla do děje, že jsem četla dál a dál, slzela a smála se... Pokud si knihu přečtete, porozumíte i této větě:"Byli jste k sežrání, fosilové!" .-)
Skvělá kniha, už dlouho se mi nějaká tak nelíbila. Humorná, ale i smutná, ze života. Krátké kapitoly, ve kterých se stále něco děje, příběh rychle utíká. Moc jsem si čas strávený s Julií užila.
V knize je spoustu prostých myšlenek, které bychom si měli uvědomovat každý den - jsme tu jen na dobu určitou, nikdo délku vyměřeného času nemáme jasnou a pokud máme to štěstí, že se dožijeme stáří, je to štěstí vykoupené častou bolestí, tělesným omezením a nemocemi. Přesto je krásné, když se na čas stáří umíme podívat s humorem a nadsázkou, tak jako některé postavy z tohoto příběhu.
Závěr knihy je překvapivý a i trocha obyčejné romantiky se najde.
Taka oddychova kniha,chvilami vtipna, chvilami smutna a dojemna, ktora vas donuti zamysliet sa nad zivotom. Nad starnutim, ze aj osemdesiat rocni maju pravo si uzivat zivot a zalubit sa, ze nie vsetci starci su vhodni do stareho zeleza a uzivaju si posledne roky zivota naplno. Zeby sme sa mali viac venovat rodicom a starym rodicom, lebo oni tu nebudu vacne. Chvilami mi aj slzicka vysla, nad laskou, ktoru rozdelila vojna, ci nad parom, krory sa miluje uz sestdesiat rokov. V knihe nenajdete ziadnu velku akciu, ale rozpravanie o zivote. A to prekvapko na konci? Vlastne davalo celemu rozpravaniu zmysel.
Pohodové a vtipné čtivo. Myslím, že člověka může nakopnout, aby před něčím pořád neutíkal a taky trochu důvěřoval. Občas to u Julie přesahovalo hranice, ale dalo se to unést. Moc milé postavy, které si užívají radovánek i na sklonku života.
Přidávám se ke komentáři pode mnou, cítím to přesně stejně. :) Jen proboha ten závěr - co to je? :O Vůbec mi tam nesedl, přišlo mi to jako zbytečné "drama" na posledních pěti stranách.
Jednoduchý příběh nezatížený vedlejšími epizodami se lehce čte a rychle ubíhá. Chronologické oddechové vyprávění bez dramatických skoků místy až banální, ale na mnoha stranách člověk najde vloženy překvapivě hluboké myšlenky a pravdy, které si mladý málokdy uvědomí. Jestli to však stačí a pod poduškou odlehčeného líčení strastí obyvatel domu seniorů dokáže zanechat na čtenáři stopu, to ukáže čas...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Pochopíš, až budeš velká |
| 2019 |  Cesta na sever |
| 2022 | Tátovo indiánské léto |
| 2020 | Parfum šťastia najkrajšie vonia v daždi |
Kniha Pochopíš, až budeš velká je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 142x |
| Čtenářské výzvě | 16x |
| Doporučených | 14x |
| Knihotéce | 82x |
| Chystám se číst | 96x |
| Chci si koupit | 21x |
Humorný, přesto citlivý příběh plný krásných mouder k zamyšlení. V každém případě doporučuji k přečtení! A taky se připojím s citací:
"Život, to je přítomnost. To je tady a teď. Z minulosti se má uchovávat jen to pozitivní. Od zítřka se nemá nic očekávat. Minulost se změnit nedá a budoucnost nemůžeme znát předem."