Písně beze slov
Paul Verlaine
Bibliofilie na ručním papíře.
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1954 , Vladimír BujárekOriginální název:
Romances sans paroles
více info...
Přidat komentář
Hrubínovy překlady mi ne vždy sednou, na druhou stranu zde velmi oceňuji jemný a naprosto poetický popis setkání překladatele s Verlainovým dílem.
Verlaine je mistrem znělých temných tónů...
Slyšte, co sladká píseň pěje
jen pro váš úsměv to v ní vzdychá
je cudná lehounká a tichá
jen voda, jež se v mechu chvěje !
Známý vám byl ten hlas /a drahý ?/
teď však jak vdova bez útěchy
je zastřen, ale přes ty vzdechy
zdaleka není bez odvahy.
A v závoji, jenž poletuje
když vítr na podzim se žene
skrývá a duši udivené
pravdu jak hvězdu rozsvěcuje.
A ten hlas, opět známý, říká
že laskavost je pravé žití
čeho se zášť a závist chytí
že nepřežije nebožtíka ...
Opět sbírka komorních básní v citlivém překladu Františka Hrubína...
Sbírka, která mě od Verlaina nejvíc oslovuje. Možná je to vlivem mého milovaného Rimbauda, ale v této sbírce pro mne není jediná nudná stránka nebo verš, pro který bych neměla využití.
Autorovy další knížky
1966 | Prokletí básníci |
2008 | O lásce |
1974 | Francouzský symbolismus |
2016 | Saturnské básně / Galantní slavnosti / Romance beze slov |
1978 | Záludná luna |
Kniha Písně beze slov je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 79x |
Čtenářské výzvě | 5x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 26x |
Chystám se číst | 24x |
Chci si koupit | 5x |
Není divu, že většina Verlainových básních byla zhudebněna, protože ač se jeho poezií line lkavá, posmutnělá a potemnělá nálada, tak je člověk při jejím čtení zasněně nesen jako na vlnách různých melodií, jako by hudba byla nedílnou součástí jeho tvorby.