Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Mistrovské psychologické drama je realistickou studií maloměsta (rodné Jilemnice) na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Příběh energické a nepoddajné Štěpky se zapsal do povědomí především díky stejnojmenné filmové interpretaci režiséra Juraje Herze s Petrem Čepkem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích.
Přidat komentář
V knize mě především zaujalo, jak autor dokáže detailně, pečlivě a přesvědčivě ukázat Štěpčino myšlení a snění. Kniha se velmi dobře čte a je to takový předchůdce současných psychologických románů. Kniha začíná být zajímavá především ve své druhé polovině. Filmové zpracování je také velmi povedené.
Velmi zajímavý, napínavý a poněkud děsivý příběh, který nejlépe zapůsobí právě v knize, film ani divadelní představení se knize nevyrovnají.
Na Českou literaturu velice zajímavé a povedené dílo. Už od začátku vás vtáhne do děje skvělá atmosféra tmavé Jilemnice, kde nás autor seznamuje s obyvateli a hlavní hrdinkou Štěpkou, která rozumu a krásy nepobrala moc. Postupně zde nacházíme i temnou stránku knihy a nahlížíme do ženské mysli, pozorujeme životní neštěstí a smůlu, která se na hlavní hrdinku jenom lepí. Avšak jak to bývá, i v tom nejhorším konci, kdy se sami ptáme „proč?“, tak nám život odpoví: „Nikdy není pozdě začít od začátku. Co není, může být.“
Velmi čtivá kniha,která mě skoro ihned naplno vtáhla do děje,dokonce i film byl velmi zajímavě natočen.
Petrolejové lampy jsem viděla pouze v divadelním provedení, kde Štěpku hrála Pavla Tomicová. Myslím že na tu roli byla jak vyšitá a byl to perfektní herecký výkon. Docela zajímavý děj příběhu.
Skvělé, úžasné, nezapomenutelné. A to hlavně díky hlavní hrdince, která mi svou živelností a charakterem připomněla Kingovu Dolores Claibornovou, a přesvědčila mě o tom, že i čeští spisovatelé rozumí dokonale ženské duši. :)
Krásná kniha, i když značně hororová, a podobně výjimečný film se stejným názvem (Janžurová, Pešek, Sklenčka...).
Ano, bylo to zajímavé počtení a musím se přiznat, že mě ta kniha celkem překvapila. Viděla jsem i film s Janžurkou (což mě na knihu dost navnadilo) a minimálně mě to zaujalo. :) Nebylo to suchopárné ani nudné, líbily se mi podlehy do daleké budoucnosti, to, jak autor namátkou, aby nestála řeč, říkal, jak to s jednotlivými postavami bylo o dvacet let později.
Protože mám ráda psychologický proud naší literatury, mám ráda i tuto knihu. Nemyslím si ale, že je určena pro všechny čtenáře.
Štítky knihy
zfilmováno psychologické romány nemocní Rakousko-Uhersko maloměšťáctví nešťastná láska sňatky z rozumu český venkov české romány klasická literatura
Autorovy další knížky
1963 | Neviditelný |
1957 | Petrolejové lampy |
1940 | Helimadoe |
1939 | Ta třetí |
1999 | Muž sedmi sester |
Na tuto knihu jsem se chystala několik let, pořád se mi jaksi nechtělo, měla jsem ji doma v knihovně, až teď jsem se do ní pustila. A nelituji! Film jsem viděla kdysi dávno a moc se mi líbil. Kniha je ale lepší, přesný popis života na maloměstě na přelomu 19. a 20. století. Zase něco co jsem ještě nečetla, toto přostředí neznala. A tak krásně zachycená snění a pocity Štěpy. Pro takovéto skvosty miluju literaturu! Krásný příběh.