Papírová města
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205749/bmid_papirova-mesta-y1S-205749.jpg
4
3701
721
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Paper Towns , 2008
více info...
Přidat komentář
Pro mě trochu zklamání. Knížka jako taková není špatná, hezky se čte a není to nuda. Navíc jsem si jistá, že to v sobě mělo něco víc, než jen příběh o zamilovaném klukovi - o papírových městech a papírových lidech s jejich provázky se určitě nějak přemýšlet dá. Ale když to vezmu jen z té příběhové části... Hledání Margo bylo až moc dlouhé, a já furt čekala na nějaký zvrat. V podstatě jsem už doufala, že se po cestě do New Yorku v autě buď zabijí, nebo jí opravdu najdou mrtvou. Ne, že bych tolik milovala téma smrti, ale dodalo by to tomu nějakou šťávu. Myslela jsem, že se jedná o dechberoucí, dojemný příběh. Ale mně ani nevzal dech a ani mě nedojal... Ten konec byl prostě moc slabý. Nevyřešený. Nevím. Zítra se vrhnu na Aljašku, tak uvidíme.
Přiznejme si to, je to děsná kniha. V edici světový bestseller je jen díky nepovedenému dílku Hvězdy nám nepřály. Více než nereálné události, sprostá slova a stejný děj jako v Hledání Aljašky a máte na světe Papírová města. A popravdě jsem doufala, že najdou Margo mrtvou( a nebyla jsem sama).
Po dvou stranách jsem doufala, že už bude konec. Takže už nikdy neotevřu žádnou Grrenovu knihu.
Po Papierových mestách som siahla z dvoch dôvodov. Prvý – Greenova novšia kniha Na vine sú hviezdy sa čítala veľmi dobre. Druhý – keďže sa chystá film, a mali sme ju doma na poličke, tak som teda začala čítať. Ku knihe napíšem len toľko, že bola strašne nudná. Green to myslel určite dobre, ale mňa vôbec nebavilo pátranie po zmiznutom dievčati, možno len chvíľku, keď sadli všetci do minivanu a vydali sa ju pred koncom knihy HĽADAŤ. No a koniec .... tiež nie bohviečo. Jeho štýl mám rada, len tie príbehy by mohli byť lepšie. Myslím si, že ten film môže zachrániť len dobre napísaný scenár, dobré herecké výkony a dobrý soundtrack (ten bude ale určite parádny). Takže som zvedavá.
Už od začátku mě kniha moc bavila a byla vtipná, ale záchvaty smíchu přišly až při jejich dlouhé cestě za Margo :D Autor vážně ví, jak a kde má co napsat. Pravda, Margo mi do oka tak úplně nepadla - je o dost jiná než já, ale Q a jeho parta mi byli hodně sympatičtí, a o to jde, když byl děj vyprávěný z jeho pohledu :) Těším se, až si přečtu Greenovy další knížky :)
Kniha je opět o hledání a nacházení. Autor ví, kdy která slova přesně napsat, aby vyvolala toužebný význam. Je to kniha cílená pro mladé, kteří se sami možná často stále hledají a nemohou se najít, možná, že se zde trochu najdou - částečně v Q nebo v Margo.
Je to kniha pro mládež, a je třeba to tak brát při čtení, nicméně i přesto toho může tato kniha spoustu nabídnout dospělému čtenáři.
Margo Roth Spiegelmanová...možná, že kdyby autor se tam furt nevypisoval s celým tím jménem byla by knížka poloviční....jinak docela nuda, Margo stejně divná jako postava Aljaška v Hledání Aljašky..
Knihu jsem přečetla na doporučení od kamarádky, která byla z knihy velmi nadšená a říkala mi, že je nejlepší od Greena. Já s tím bohužel souhlasit nemohu. Kniha mě velmi zklamala. Greenovi se tato kniha podle mě povedla nejméně. Čtivá sice byla, ale mě ne zaujala ani trochu. John má ve svých knihách podobný děj a to ten, že se obyčejný, hodný, nevyspělý kluk zamiluje do populární holky. Vždy to pro toho kluka skonči špatně. Knihu bych určitě nedoporučila.
Tínedžerská kniha s nečakanou hĺbkou, hľadanie ľudskej podstaty a samého seba popretkávané krásnymi citátmi z básne od Walta Whitmana.
Měla jsem zase trochu problém se začíst, ale i to se povedlo.
Příběh na mě neudělal až tak zásadní dojem. I když se mi líbilo, jak to skončilo, až do poslední chvíle jsem byla napjatá.
Opravdový dojem na mě udělaly dvě věci - ta věta o tom, že odejít je těžké, ale když už to uděláte, je to ta nejsnadnější věc. O tom jsem se před nedávnem přesvědčila.
Další věc, která se mě přímo dotkla byla ta úvaha o tom, že si lidi kolem sebe příliš idealizujeme, že je vidíme jinak, že vidíme jen tu "svou Margo," která není skutečná a ta skutečná je pro nás zklamáním. Něco dost podobného jsem v době, kdy jsem knihu četla, poznala na vlastní kůži. Někdy ti lidé jsou z blízka úplně jiní.
Naopak to o těch papírových lidech a přetrhaných provázcích se mě nedotklo vůbec.
Překvapilo mě, jak moc je to odlišné od Hvězd. Jsem zvědavá na další knihy od Greena.
Kdybych byla tak o 8 let mladší, tak si myslím, že bych byla z knihy naprosto nadšená. Ale protože nejsem, tak musím říct, že byla dobrá, příjemně se četla, ale nepodařilo se mi úplně s hlavními hrdiny sžít. Místy byly některé dialogy spíše přízemní - prostě klasické dialogy mezi puberťáky a jindy zase až moc filozofické. Připadalo mi to chvílemi jako na houpačce. :)
Přesto mi byl hlavní hrdina i s jeho kamarády sympatický a občas se jim povedlo vymyslet i několik hodně vtipných kousků, které mě dokázaly přimět k úsměvu. Kdo mi k srdci příliš nepřirostl byla hlavní hrdinka Margo. Ač se mi ze začátku celkem líbila, tak ke konci už jsem k ní tolik sympatií necítila.
Shrnuto, podtrženo, tak Papírová města jsou příjemným čtením, ze kterého budete, pokud je vám méně jak 20, nejspíše nadšení, pokud je vám však více, tak asi zůstanete jen u toho slůvka příjemné. I když vlastně ani to není tak špatné. :)
Podobná kniha jako hledání Aljašky, i když tahle se mi líbila o něco víc . I postavy se mi tam zdají tak nějak charakterově podobné. Né že by se mi kniha nelíbila , ale nějak extra mě také moc nenadchla
PS: Zápletka se mi zdá jak u této knihy tak i u Aljašky strašně slabá....
„Město je z papíru, ale vzpomínky ne.“
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY, ZA KTERÉ SE MOC OMLOUVÁM!
Kniha na mě působila velmi příjemnou atmosférou s trochou tajemna. Moc jsem si užívala poslední dny školy Quentina a jeho kamarádů. Jelikož kamarádím od mala spíše s klukama, tak jsem si čtení moc užívala =) Miluju klučičí hlášky a jejich humor v knize! Jsou dokonalý a připomínají mi moje kamarády =)
V knize je krásně ukázáno, jak se lidé berou navzájem a většinu ohledů mají jen k sobě samým. Vidí, kdo jaký je, ale ve skutečnosti ho vůbec neznají… A jediná možnost, jak s někým vyjít, je nehledat v něm sebe, ale pouze je samotné =) Moc pěkná myšlenka. Vzala jsem si z ní dost ponaučení.
Neskutečně moc se mi líbilo, jak vlastně Q začal pořádně prožívat život, až když se „ztratila“ Margo. Neseděl jenom doma. Najednou měl jiný cíl, než vysokou, budoucnost, rodinu, atd. Všechno šlo stranou jen kvůli tomu, aby našel Margo, což ovšem ona ve skutečnosti ani nechtěla. Krásná náhoda =) Upřímně z konce mi bylo dost smutno.
Je to má první kniha od Johna Greena. Přiznám se, že jsem po ní sáhla, abych si jí přečetla, než vyjde film. A musím říct, že stála za to a moc se mi líbila =) Zkusím určitě i více knih, snad nebudu muset své hodnocení potom stáhnout třeba dolů, to by mě mrzelo. Ode mě si zaslouží 4 hvězdičky a ani o jednu méně =)
Zdá se mi, že John Green už nemá o čem psát...děj mi příjde podobný jako u Hledání Aljašky. Začátek byl celkem nudný. Nejaká akce nebo zápletka se začala odehrávat až v půlce knihy. I přes velký boom po filmu a knize Hvězy nám nepřály si myslím, že zatím jako jeho nejlepší hnihu mohu doporučit Hledání Aljašky.
Takže podobně jako u Aljašky - americké středoškolské prostředí (nevim, proč to furt čtu, když to vlastně nemám ráda), protivná hlavní hrdinka (ale ne zase tak strašná, jako Aljaška), její mužský protějšek trouba na entou, kterej se sebou nechává zametat (autor opakovaně vzdává hold generaci mužů, vychovávaných ženami). Bohužel musím uznat, že i přesto čtivé a celkem zábavné...
Papírová města mě bavila o mnohem víc než Hvězdy nám nepřály. Začátek se krásně rozjel, prostředek sice byl trochu nudný, ale konec mě zase navnadil a pořádně to rozjel. Myšlenka o papírových městech, papírových lidech a provázcích se mi libila a člověk se nad tím tak trochu zamyslí, jestli je taky papírovým člověkem a jestli má ještě všechny provázky pospolu :)
Asi budu hozená do bazénku s piraněmi, ale fakt nechápu ten humbuk kolem jeho knih. Papírová města mi neustále přišla jako background story Glee nebo podobného seriálu z americké střední. Paralely a metafory jsou občas zajímavé, líbila se mi intertextualita, ale nějak mě minula ta zásadní zápletka and shit. A jeho další knihy mi přijdou totálně na jedno a to stejné brdo. Jedna hvězdička za zmíněnou intertextualitu, druhá za to, že se to dá přečíst za odpoledne a neštve mě, že jsem investovala mnoho času do hlouposti. Nedovedu si představit číst to znovu nebo někomu doporučovat. Ani nevím, kdo je vlastně cílová skupina, já do ní však zjevně nepatřím.
Připadá mi, že příběh graduje, graduje až nakonec buch a nic. Jsem velmi zklamaná. Od Greena jsem četla pak jen Aljašku a ta byla mnohem lepší. Tady mi prostě něco chybí. Nemůžu si pomoct. S touhle knihou to mám tak, jako Margo s plánováním a uskutečňováním svých plánů. Čtení je vzrušující a napínavé, ale jakmile jste na konci, pocit není takový, jaký jste si představovali. Zatím se mi zdá, že John Green čerpá stále z toho samého. Každý příběh oblékl do jiného kabátu, ale dřeň je totožná. Stejné stereotypy, stejný základ. Nevím, jestli bych se do ní pustila, kdybych věděla do čeho jdu.
Tato kniha je 3 kterou jsem od Johna četla. Všechny se mi strašně líbily ale u této jsem nějak nepochopila konec :-). Asi si tuto knihu budu muset přečís několikrát po sobě abych konec pochopila. Jinak strašně ráda tuto knihu budu doporučovat všem čtenářkám a čtenářům kteří se budou chtít začíst do příběhů od Johna Greena. :-)
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední škola škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Čekala jsem to trochu lepší, ale aspoň se mi to líbilo víc než Hledání Aljašky.