Panter ve sklepě

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autobiografický příběh se odehrává v poválečném Jeruzalémě a líčí zážitky, pochybnosti a naděje dvanáctiletého chlapce. Prófa, syn polských přistěhovalců, založí se svými kamarády skupinu „podzemního hnutí“, jejímž cílem je vyhnat nenáviděné okupanty. Chlapec se poté náhodně potká s anglickým policistou a letmé setkání přejde v nesmělé přátelství. Prófa je však svými přáteli odhalen a nařčen ze zrady: musí čelit obvinění i vlastním pochybám. Autor se zamýšlí nad pojmy věrnosti a zrady a způsoby ideologické manipulace s nimi....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/106986/big_panter-ve-sklepe-106986.jpg 4.220
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

Panter be-martef, 1995


více info...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Panter ve sklepě

000nugatovej
30.10.2019

Ne, nečetl jsem jako ilustraci bouřlivých dějinných dějů. Četl jsem jinak.

Přemýšlení, snění i jednání hlavního hrdiny ovlivňují v obrovské míře knihy. I proto: "Ještě pořád mám slova rád: rád je sbírám, řadím k sobě, míchám, obracím, kombinuji." (str. 6) A i z dalších náznaků čtenář chápe, že se tu setkává s budoucím spisovatelem (jo, jasně ich forma, když ji vezmete doslova). Ovšem spisovatele dělá spisovatelem nejen jazyk, kterým píše, ale i problémy, které řeší.
A velkým motivem této knihy je zrada. Zmínkou o ní celá kniha začíná ("Mnohokrát v životě jsem byl označen za zrádce." str. 6), ale i končí ("A příběh sám? Nezradil jsem všechny znovu tím, že jsem ho vyprávěl? Nebo bych je naopak zradil, kdybych to neudělal?" str. 133) A čtenář dá určitě autoru za pravdu, že bez menších (někdy ovšem domnělých) zrad (jsou-li to skutečně zrady?) prostě nelze s lidmi a mezi lidmi žít.
Avšak hrdina a samozřejmě ani Oz samotný nezradí nikdy to nejdůležitější - člověčenství, lidskost. I proto se zamýšlí: "Co jsem byl proti nim já? Jen hebrejský chlapec z hnutí odporu, který zasvětil život vyhnání cizího okupanta, ale přitom byl spojen s jeho duší, protože i okupant přišel z míst, kde jsou řeka a les, kde se tyčí věže a kde se na střeše lehce otáčí korouhvička." (str. 84/85) I proto se smutně táže: " Proč se nemůžeme my všichni jednou na hodinu či dvě sejít v zadní místnosti kavárny Orient Palace - … - , abychom si spolu promluvili, abychom jeden druhému porozuměli, abychom každý v něčem trochu slevili, smířili se a odpustili si? (str. 78)

Četl jsem podruhé. Teď se mi mnohem více líbilo. Možná i proto, že mi mnohé myšlenky více zapadly do sebe, jelikož jsem nedávno četl Ozova Jidáše, kde je zrada také veledůležitým tématem.

Koka
23.11.2016

Hezký příběh o tom, jak 12-letý kluk vnímá přelomové historické události svého národa, politické angažmá svých rodičů, rozporuplnost vztahu k britskému policistovi - přátelsky se chovajícímu nepříteli, a strasti dospívání.
Kdo zná pozdější Ozovu knihu Příběh o lásce a tmě, ten snadno v Panterovi pozná její zárodek.


MatejGrochal
18.02.2015

Panter ve sklepě je román izraelského spisovatele Amose Oza z roku 1998. Popisuje dětství 12 ¼ ročního kluka v Jeruzalémě britského mandátu roku 1947 z pohledu padesátnika.

Po přečtení názvu knihy a shrnutí děje si člověk může představit takřka thriller: Prófa, kluk na prahu dospělosti se stává aktivním bojovníkem za práva své země členstvím v organizaci Svobodu nebo smrt i špionáží. Začáteční věta často předestře děj a ukáže sílu. V případě Pantera: „Mnohokrát v životě jsem byl označen za zrádce.“ věta poukazuje spíš na slabost, zároveň však čtenáře vtáhne do díla plného skrytých dualit a protikladů. Do světa špióna a zrádce. Nebo špióna a nezrádce. Nešpióna a zrádce?

Dualistická forma díla je příznivá pro čtení. Obsahuje několik navazujících akčnějších epizod které se zvolna střídají s klidnějšími úvahami a popisy. Vypravěč mluví ústy dospívajíciho zrádce/bojovníka o prázdninách a psacím strojem spisovatele, kterému události před 40 let nechtějí zmizet z mysli. Čtenář putuje bouřlivým mořem malé čtvrti Jerusaléma. Ve čtvrti žijí další lidé, vedlejší postavy, jejichž životní příběhy nejsou dokumentovány blíže, jenom jejich vztah k vypravěči. Globální pohled shora ani není autorovou ambicí. Postavy však doplňují místní kolorit a podávají svědectví o převážně přistěhovalecké společnosti (před)Israele poznamenané životem (a smrtí) ve svých předešlých domovinách. Od souseda, který dáva slepicím jména a mluví s nimi jenom německy po Prófovi preživší rodiče: otec historik-amatér, maminka se stará o sirotky po Holokaustu. Objeví se i láska.

Svým způsobem dílo thrillerem je: popisy jsou živě opisné, akce živě akční. Myšlenky jsou kvalitní, počet odpovědí přesahuje otázky několikanásobně. Zajímavé je také i střídání vojenských a náboženských metafor, komentáře dospěláka jsou občas mírně rušivé, ale zajišťují rovnováhu mládeneckému hledání. Kniha obsahuje poučení i pro náš věk: jak zacházet s nepřítelem? jak a co je vlastně zrada?

godzilka
30.10.2013

V učebnicích historie si můžeme přečíst o vzniku státu Izrael, ale po přečtení této útlé knížečky pochopíme, jak se v té době cítili a co prožívali tamní Židé...

„Takhle si pamatuji Jeruzalém, jak vypadal v posledním létě britské vlády. Kamenné město roztroušené po svazích hor. Spíš než opravdové město to byly jednotlivé čtvrti, vzájemně od sebe oddělené pláněmi bodláčí a skla. Na rozích ulic někdy stála britská obrněná auta s ochrannými kryty na oknech přivřenými jako oči, které oslňuje světlo. A z předku obrněnců trčely kulomety jako prsty ukazující: Ty!“

„Byl přesvědčen, že musíme vyhnat britské okupanty a založit hebrejský stát, do kterého budou moci přijít všichni pronásledovaní Židé z celého světa. Ten stát, říkal, musí být samozřejmě pro svět vzorem spravedlnosti: ano, dokonce i vůči Arabům, když se rozhodnou zůstat a žít tady mezi námi. Ano, navzdory všemu zlému, co nám Arabové dělají na popud provokatérů a štváčů, se k nim budeme chovat s příkladnou štědrostí, ale rozhodně ne ze slabosti. Až svobodný hebrejský stát konečně vznikne, žádný ničema na světě se už neodváží vraždit nebo ponižovat Židy. A jestli se odváží, porazíme ho, protože až ten den přijde, budeme mít v pažích dostatek sil.“

„A pokud jde o Němce, možná že jim jednou odpustíme, pokud oni neodpustí sami sobě. Ale jestli si odpustí sami, tak se toho od nás nedočkají.“