Osvětimská ukolébavka
Mario Escobar
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405127/bmid_osvetimska-ukolebavka-BqO-405127.jpg
4
835
835
Jednoho všedního rána roku 1943 chystala Helene Hannemannová svých pět dětí do školy, když do jejího bytu vstoupili němečtí policisté. Heleniny nejhorší obavy se naplnily: na přísný rozkaz SS měla být vzata do vazby celá její rodina – děti i manžel, všichni romského původu. Přestože Helene byla Němka a rozkaz se na ni nevztahoval, odmítla rodinu opustit. Po strašlivé cestě dorazili do Osvětimi, kde byli vrženi do zmatků táborového života. Manžel Johann byl od rodiny oddělen, Helene se však vší mocí snažila chránit děti své i ty, které měla kolem sebe. Když věznitelé zjistili, že Helene je nejen Němka, ale také školená zdravotní sestra, přinutili ji sloužit v táborové nemocnici, kterou řídil nechvalně známý doktor Mengele. Přestože ji podmínky v Osvětimi ničily psychicky i fyzicky, udělala všechno, co bylo v jejich silách, aby všem dětem kolem sebe pomohla mít se alespoň trošku lépe.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Canción de cuna en Auschwitz , 2016
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že nebýt téma holocaustu ve čtenářské výzvě, tuhle knihu ani žádnou jí podobnou bych nečetla. Jako mámě čtyř dětí se mi místy svíralo srdce, místy jsem plakala a hlavně mi celou dobu běželo hlavou, jak je tohle vůbec možné. Tolik odporné krutosti :( Knihu jsem přečetla opravdu jedním dechem během jednoho dne, hlavně snad proto, že jsem se chtěla dočkat konce války nebo nějakého vysvobození společně s hrdiny příběhu. Pro mě je tohle příliš silné čtení, ale za čtivost a zpracování bez zbytečných krvelačných brutalit hodnotím 5*
znám "poutavější " příběhy, ze kterých Vás mrazí a je Vám špatně, znám příběhy, které jsou napsané něžně, ale i tenhle patří k těm, u kterých si říkáte, co to bylo za, omluvám se za výraz, za hovado, za bestii a nechápete, proč to někdo dělal? myslím, že právě tohle by se mělo předávat dál, i když už je málo těch, kteří si pamatují a mladší jim nevěří, i tak, přece to nedopustíme znovu...
Tato kniha se mi dostala do rukou úplnou náhodou a to, když jsem dočetla jednu knihu a neměla po ruce jinou. Vběhla jsem do knihkupectví a tato mi padla do oka. A jsem ráda.
Velmi emotivní kniha, kterou jsem přečetla na jeden nádech, jak se říká. Neskutečně obdivuji hlavní hrdinku příběhu - mohla žít, mít svobodu, ale vzdala se života pro své děti.
Za mě mnohem lepší kniha než Tatér z Osvětimi.
Po přečtení knih "Utekl jsem z Osvětimi" a "Tatér z Osvětimi" na mne Osvětimská ukolébavka působí jednoznačně nejemotivněji. Přečetla jsem ji doslova jedním dechem. Doporučuji
Smutný a mrazivý. Tohle bych nepřála nikomu. Muselo to být neuvěřitelně těžké žít v téhle době a na tomto místě. Smekám.
Abych pravdu řekla, tak se mi této knize ani moc nechce věnovat komenář… Četla jsem spoustu knížek na toto téma a s přehledem musím říct, že tato je ta nejslabší. Začínaje absolutně nevykreslenou atmosférou Osvětimi (opravdu jak kdyby to byl jen nějaký tábor snad, s dorty a koberečky), konče dost nudným mírným dějem, kde se skoro nic neděje. Akorát LEHCE překvapil konec. Myslím, že tolik autorů, jako v poslední době, by se nemělo pouštět do tohoto téma...Za mě bohužel 2*
Smutný kus historie, který je třeba si připomínat, jsem ráda, že jsem si tuto knihu z důvodu Čtenářské výzvy přečetla.
Já bych tento příběh nenazývala úplně románem, nepůsobí to na mě tak. Spíše jde o vylíčení jednoho osudu v táboře BIIe.
Velmi mě potěšilo, že je příběh vystavěn na reálných základech, které lze i ověřit (alespoň částečně). Příběh Helene je až neuvěřitelný, je obdivuhodné co dokázala zařídit pro ty děti. Vytvořit školku a školu v nacistickém pekle by dokázal málokdo. Pravdou je, že měla i dost velké štěstí na lidi kolem sebe. Hlavní hrdinka byla neuvěřitelně silná osobnost a nekonečně milující matka, která snad nikdy nemyslela na sebe. Samozřejmě, měla i slabší chvilky, ale nenechala se jimi strhnout.
Tato kniha nepatří mezi úplný top nejlepších knih, co jsem kdy (na toto téma) četla. Každopádně značně odlišný konec, který se v mnohých knihách nevyskytuje, mě nejen překvapil, ale právě ukázal tu pravou realitu koncentračního tábora. Doporučuji.
Co napsat, velice smutný příběh, četla jsem i Tatera z Osvětimi a k tomu bych měla velké výhrady, proto jsem se bála této knihy, zda budu příběhu,, věřit,,... A tato je jednoznačně lepší než Tater.
Knih z prostředí koncentračních táborů jsem přečetla už hodně. A Osvětimskou ukolébavku mohu všem jenom doporučit. Přečíst by si mohli i čtenáři, kteří toto téma špatně snášejí. V této knize jsou hrůzy koncentračního tábora popisovány velice mírně a v knize jsou popsány i okamžiky šťastné.
Kniha o statečné ženě, která si i za neskutečně těžkých podmínek dokázala udržet naději, lidský přístup a odhodlání vzdorovat zrůdnostem v koncentračním táboře Osvětim. Nepochybně je důležité tyto události připomínat. Styl autorova psaní ( nebo překladu?) mi ale poněkud vadil - je takový novinářský, příliš doslovný až polopatický, patetický a dialogy jsou často dost nevěrohodné, což značným způsobem snížilo emotivní působivost příběhu. Na druhou stranu oceňuji pro mě nové informace týkající se zvláštního tábora pro Romy v rámci osvětimského tábora a pak existenci školy a školky v tomto táboře.
Pro nás čtenáře, je toto pouhý příběh se špatným koncem. Ovšem každý čtenář by si měl uvědomit, že toho je naše historie. Za mě je důležité, že se vydávají takové knihy, které připomínají jak lidé dokáží ublížit lidem. Kniha se četla dobře a rychle. Určitě se k ní vrátím. Příběh o mateřské lásce, odvaze a síle pomáhat druhým přežít.
Kniha mně nijak nenadchla...
Přišlo mi, ze 85% knihy je opsáno z jiné...
Nechci tím snižovat hrůzy, které se tam odehrávali, ale tahle kniha nebude patřit k "oblíbeným" na toto téma...
Silný příběh o mateřské lásce a hrůzách v koncentračním táboře. Do konce jsem doufala...
Kniha je příběhem nepopsatelné lásky k rodině. Dojemné od začátku až do samého konce. Do knihy se musíte vcítit a u téhle jste myšlenkami v koncentračním táboře, jako by jste všechny útrapy i malé radosti prožívali s Helene. Skvěle napsaný příběh podle skutečnosti.
Nový pohled v častém tématu, o hlavní hrdince jsem nic předem nevěla. To je cenné v knize. Nevím, jestli je to jen překladem, ale často věty jsou "slátaninami", jsou tam nic neříkající zbytečné obraty, které hodnotu knihy snižují.
Holocaust si načítám poměrně poctivě knihu po knize. A tahle je tedy napsaná dosti slabě. Přišlo mi to takové zmatené, někdy jsou věty až nesrozumitelné, že jsem si je musela přečíst vícekrát, abych pochopila smysl... - možná je to i překladem? Zároveň je to ale zase Osvětim z jiného úhlu pohledu, zase jsem se dozvěděla něco nového. Ta stylistická neobratnost ovšem způsobila, že to nešlo tolik procítit s postavami jako jiné knihy na téma koncentračních táborů. Přesto jsem chtěla vědět, jak příběh dopadne a dočetla jsem - a určitě mi v paměti zůstane už jen proto, že jde o příběh skutečné Němky Helene a její rodiny.
Dobrovolně v Osvětimi, pro někoho neuvěřitelné, pro milující matku zcela přirozená věc. Velice emotivní a poučný příběh, který vás donutí nad knihou přemýšlet.
Musela jsem si ji dávkovat, jelikož mi občas u čtení ukápla slza. Doporučuji
5/5
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) španělská literatura Romové, cikáni Josef Mengele mateřská láska pokusy na lidech holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2019 |  Osvětimská ukolébavka |
| 2020 |  Děti s hvězdou |
| 2013 | Papež František: Muž modlitby |
| 2022 | Spomeň si na mňa |
Na jednu stranu si říkám, že knih s tématikou holokaustu je v poslední době hodně, ale na druhou stranu není takových knih nikdy dost. Četla jsem knihy pro mne zajímavější, ale i horší, ale při čtení všech mne cosi svírá a jsem ráda, že žiji v jiné době. Pro mne velká úcta, obdiv a taky soucit s těmi, kteří v této kruté době žili a nakonec i velký dík těm, kteří přežili a podali o této době svědectví a vzpomínku na ty, kteří to štěstí neměli.