Operace Stonewall
Jiří Šulc
Vánoce 1943: Německé námořnictvo zahajuje novou etapu svých operací - z Dálného Východu vyplouvá pět osamělých, rychlých lodí s cílem prorazit britskou námořní blokádu. I když to ještě netuší, osm mužů z posádky bombardéru B-24 Liberator československé 311. perutě RAF se stane klíčovými hráči celé operace. Zkušený Jiří Šulc ve svém čtvrtém románu opět přináší skvělý špionážní příběh plný napětí.... celý text
Přidat komentář
Zajímavé představení válečné události, o které jsem dosud nic netušil. Poprvé jsem se dozvěděl nejen o tzv. lamačích blokády (s německým námořnictvem jsem měl spojeny spíše jen ponorky) a o jejich ekonomickém významu pro zbrojní průmysl Říše, ale také o tom, jak se na jejich eliminaci podíleli i Čechoslováci. Příběh tak sledujeme ze tří různých pohledů: Jednak britských zpravodajců, jednak německých námořníků, a jednak československých letců. Patrně nejrealističtější je popis práce britských zpravodajců, kde autor patrně zúročil vlastní zkušenosti z působení ve zpravodajské službě. Mě ale nejvíce bavily části, v nichž byl děj popisován očima příslušníků z československé 311. bombardovací perutě. Je zde velmi dobře znázorněno, že reálná válka je z velké části o dlouhém vyčkávání a řešení tisíce všedních nepříjemností, přičemž samotná „akce“ zpravidla trvá jen krátký okamžik. Podstatná část vaší „bojové“ činnosti tedy může vypadat i tak, že celé hodiny jen pozorujete z letadla monotónní mořskou hladinu a přitom mrznete v kokpitu či střelecké věži, aniž byste na cokoliv narazili, a toto se opakuje celé dny a týdny...až jednou (!)
I přes zmiňované kvality však pro mě kniha Operace Stonewall nakonec nebyla takovou "peckou" jako kniha Dva proti Říši, ve které si autor nastavil laťku neskutečně vysoko a jen tak ji už něčím nepřekoná.
Tohle je poslední kniha od Šulce která ještě zbývala v knihovně k přečtení. Všechny byli čtivé a velice zajímavé, v téhle poslední jsem se dozvěděl o letecké operaci kde figurovali českoslovenští letci. Přesně podle mého gusta!
Popis asi nejslavnější operace 311. peruti. V knize sledujeme nejen dějovou linku československých letců, ale také německých námořníků, nebo britského velení. Kniha je tak čtivě napsaná, že jí zvládnete naposezení.
Další z knih Jiřího Šulce, kdy se nemůžete dočkat chvíle, kdy budete pokračovat ve čtení. Oproti ostatním (kromě Mostů do Tel Avivu jsem už četla všechny) je hodně zaměřená na fakta, ze soukromí hlavních hrdinů se objevují jenom střípky a myslím, že ze všech autorových knih má tato kniha rozhodně nejméně ženských postav :-) Pro mě jsou to trochu nevýhody v tom, že za nějakou dobu si budu děj hůř vybavovat, ale zase co se týče samotné Operace Stonewall, dostanete opravdu výborný a čtivý popis akce bez zbytečné vaty a domyšlených zápletek, a to také vysoce cením.
Pokud sáhnete po knize od Jiřího Šulce, neuděláte chybu. Především oceňuji jeho schopnost pracovat s fakty a čtivou formou zajímavé historické události představit i běžnému čtenáři.
Oproti předešlým knihám od autora mi tento díl přišel o něco slabší, pořád je to ale v rámci svého žánru nadprůměrné čtení
Kniha, u které nebudete potřebovat záložku. Vtáhne vás, pohltí a nepustí. Moje třetí kniha od Jiřího Šulce a opět velká paráda. Historicky a fakticky přesné (zvláště si cením závěrečnou poznámku autora a upřesnění reálných detailů), přímé, pragmatické, žadné zbytečné odbíhání, přesto však emocionálně bohaté a samozřejmě napínavé. A že víme jak to dopadne? Samozřejmě, vždyť je to literatura faktu.
Jediná (zatím) kniha od Jiřího Šulce (půjčená v knihovně), kterou sem přečetl. Pro mě téma 2. světové války není moc zajímavé, ale tahle kniha mě vtáhla. A to je v komentářích hodnocena jako nejslabší ze Šulcových knih. Novou knihu jsem zakoupil v knihkupectví a věnoval před časem pod stromeček známému, který se zabývá 2. světovou válkou, ale Jiřího Šulce neznal. Kniha se mu zalíbila a po čase hlásil, že si dokoupil další autorovy romány.
Když si pročítám komentáře ostatních čtenářů, uvědomuji si, že se vším zde napsaným souhlasím. Operace Stonewall je určitě zajímavá knížka, ale ve srovnání s ostatními Šulcovými romány není tak strhující. Nemá tak košatý děj, postav je tu také méně, i když sledujeme tři dějové linie. Souhlasím, že děj dostal ten správný spád až v poslední třetině knihy.
Nechci tím říct, že tato kniha je nezáživná, jen ty ostatní mají v sobě více napětí. Zkrátka v předchozích třech románech nasadil autor laťku hodně vysoko.
Jedná se o literární zpracování historické události z konce roku 1943, kdy byla zahájena Operace Kamenná zeď. Příběh je zpracován ze tří úhlů - z pozic analytického útvaru, posádky liberatoru a německé obchodní lodi - tzv. lamače. Čtenář tuší, jak to dopadne, díky tomu chybí více napětí. Ale kniha se dobře čte, délka je přiměřená. Co jsem nesmírně ocenil, byla poznámka autora, která perfektně doplnila literárně zpracovaný děj.
Skutečné události druhé světové války podané snadno přístupnou literární formou a na závěr doplněné vysvětlující poznámkou autora, mimochodem neméně zajímavou.
Od Jiřího Šulce jsem dosud četl romány Dva proti říši a Zrádci. Na obě tyto knihy a jejich autora nedám dopustit, proto mi udělalo radost, když mi letos Ježíšek mimo jiné nadělil další Šulcovu knihu Operace Stonewall.
Na první pohled mě zaujalo, že je kniha oproti předchozím docela útlá a ačkoliv se v ději opět střídá několik linií, není román tolik košatý. Také rozjezd je docela pomalý, dlouho se v knize nic moc neděje. Jednu dějovou linii však tvoří posádka bombardéru z 311. československé bombardovací perutě RAF a jakmile tato posádka se svým liberatorem vzlétne s úkolem potopit lamač blokády Alsterufer, dostává kniha ten pravý spád a je pak těžké od ní odejít. S ohledem na to, že se jedná o historickou událost, byl jsem opět dojatý odvahou těchto našich hrdinů.
Jak už ve svých komentářích napsali jiní, autor svými předchozími romány nasadil laťku vysoko a v porovnání s nimi může Operace Stonewall působit slabším dojmem. Navzdory tomu se podle mého názoru v rámci žánru v české literatuře jedná o nadprůměrné čtení. Já jsem spokojen.
P.S.: Rovněž mě velmi potěšila krátká humorná zmínka o Richardu Husmannovi (Filip Jánský), pozdějším autorovi Nebeských jezdců.
„Počkej, počkej.“ Doležal ho uchopil za rameno a zastavil, aby se mu mohl podívat do očí. „Co máš proti panu prezidentovi?“
„Naprosto nic,“ zavrtěl Procházka hlavou. „Samozřejmě si ho vážím. A na rozdíl od Franty ho vůbec neznám. Jen si dělám starost, kam to jeho slovanské bratříčkování s báťuškou Stalinem povede. Oldo, já jsem tam byl. Zažil jsem to. Země, kde zítra již znamená včera, nebo jak to napsal před válkou ten jejich novinář. Všechno jsou to kecy. Je to hnusnej režim, který se neštítí zabíjet všechny, kdo jsou proti.“
Tato kniha mi přišla nejslabší - ale to neznamená, že je špatná; spíše autor nasadil svými romány laťku příliš vysoko.
Velmi si cením popisu historických událostí, které jsou tak dobře a čtivě zasazeny do děje.
Super :-)))
Vzhladom k vysoko nastavenej latke autora - podla mna jeho najslabsia kniha, netvrdim vsak, ze nie dobra. Mozno trochu kratka, prijal by som viac akcie, ale inak vyborna...
Tato kniha byla pro mne méně čtivá než Dva proti říší a Zrádci. Některé popisy a rozhovory pro mě byly na vnímání těžké. Nicméně dojem z knihy je dobrý, dozvěděla jsem se něco, o čem jsem neměla ani zdání, kniha mě seznámila s lidmi, kteří ve válce díky své odvaze dokázali to co dokázali a člověk na ně může být hrdý. A proto by takové knížky měly vycházet a měly by být čteny. Konec knihy je navíc chytlavý, napínavý a vtáhne do děje.
Holt umění a hrdinctví našich letců u 311. perutě u Costal Comand, kdy díky jednomu letounu a posádce zničili "lamače blokády" s velmi cenným náklade pro Německo. Člověku nezbývá nic jiného než být na ně právem hrdý.
Zajímavá "česká" epizoda z druhé světové války na kterou by se nemělo zapomínat.
Zaujal mě především závěr knihy popisující samotný útok na německou loď - jako bych tam s těmi našimi letci byl.
U Šulcových románů oceňuji i autorovy doslovy, v nichž vysvětluje, které postavy zjednodušil, která fakta upravil pro potřeby románu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2007 | Dva proti Říši |
2010 | Mosty do Tel Avivu |
2018 | Zrádci |
2011 | Operace Stonewall |
2014 | Operace Bruneval |
Od autora jsem četla Mosty do Tel Avivu a byla jsem rozpolcená, protože jsem nebyla zvyklá na popisování děje z pohledu všech. Pak jsem si přečetla Dva proti Říši a to se mi moc líbilo, už jsem věděla do čeho jdu, a že děj bude popisovaný z pohledů parašutistů a gestapa.
Tato kniha je popisovaná ze strany pilotů, německých námořníků a anglického velení. Je to zajímavé, člověk si uvědomí, že i Němci byli jenom lidi. Každopádně kniha je docela dost technická (hodně popisů letadel a jiné techniky) a méně popisování životů lidí. Ale i přesto se mi líbila a určitě si přečtu další autorovu knihu.