Ohnivý anděl

4 27.06.2022

Okultisto, nihilisto, vracejte konve na místo!

V dávných dobách ruské dekadence a symbolismu se z plamenů pekelných vyloupl jistej pán jménem Valerij Brjusov. A ten vám napsal román, z jehož odkazu si ještě dnes mnozí drbou rohy na hlavě. Svůj román zasadil do 16. století v Německu. Mladej dobyvatel Novýho světa Ruprecht se v zapadlým pajzlu potká s krásnou Renátou, zamiluje se do ní a stráví s ní několik měsíců. Čímž se rázem stává jedním úhlem v milostným trojúhelníku. Protože Renáta miluje už jinej úhel, kterým je kníže Heinrich, do něhož se převtělil ohnivej anděl, kterej se Renátě zjevuje již od útlýho dětství. Je tedy zaděláno na další epizodu telenovely Divoký anděl, pardon, Ohnivý anděl. Jenže zatímco Natalia Oreiro je dneska festovní milfka, Renáta je jen další bláznivá ženská, která neví, co chce.

Některý prameny uvádí, že autor v podobným trojúhelníku, o kterým píše, opravdu žil. Pamětníci jsou však již dávno po smrti, takže se jich zeptat nemůžem a pro samotnej výklad románu je to úplně jedno. Ačkoliv se možná zdá, že jde o bohapustou romanci, tak jde spíš o bohapustej dobrodružnej román plnej okultismu, černý magie, démonů a čarodějnic. A to je lákadlo. Brjusov byl zjevně velkej nadšenec do věcí týkajících se satana, vyvolávání démonů a obecně černý magie. Knihu naplnil odkazy, ze kterých se vám pěkně zatočí hlava. A než se nadějete, zříte, že u vaší postele sedí exorcista a pomocí krucifixu se z vás snaží vypudit ďábla.

Mnohdy jsem měl pocit, že mi z Renáty praskne hlava. Raději mě natáhněte na skřipec, než abych byl zase nucen číst ty její žvásty o tom, jak miluje Heinricha nebo ohnivýho anděla, teda vlastně Ruprechta, nebo možná chce vlastně jen umřít. Já už ani nevím, co to všechno chtěla a nechtěla.

Naštěstí to zachránil bezpočet vedlejších postav. Doktor Faust, Mefistofeles, okultista Agrippa nebo svinskej inkvizitor při jehož slovech vám tuhne krev v žilách. Pomocí tajuplný mastičky se podíváme i na čarodějnickej sabat. Obcování s ropuchou, požírání nemluvňat, cigáro po sexu s démonem, to já rád. V neposlední řadě si užijeme i trochu té staré dobré tortury. Román je díky tomu všemu mnohem víc, než jak z běžnýho průletu na koštěti vypadá. A takový knížky bych mohl číst furt.

29.05.2022

Spokojenost.

O knize jsem předem nic nevěděla, a docela dlouho trvalo, než jsem se vůbec něco dozvěděla z doplňkových informací v knize, předmluvy a dlouhatánského doslovu - nejnovější vydání mi dlouho tajilo, jak stará ta kniha vlastně je (ano, o kousek výš na téhle stránce tento údaj samozřejmě je...), teprve jsem zbystřila při "předobrazu Mistra a Markétky". I když historické reálie 16. století by mne docela zajímaly, téma mne nenadchlo a rozsah odradil.
Nehodnotím, na mne moc staré a tématika nevyhledávaná.