Odsouzené město

od:


KoupitKoupit eknihu

Andrej Voronin přistupuje na nabídku zúčastnit se podivného a blíže neidentifikovaného Experimentu. Ocitá se v podivném Městě, sevřeném mezi bezednou propastí a nekonečně vysokou zdí a obývaném lidmi z nejrůznějších období 20. století. Andrej se snaží odhalit smysl bizarního světa, kde se slunce na obloze v přesně stanovenou dobu rozsvěcuje a zase zhasíná, kde je každý povinen pravidelně měnit profesi a kde mají policisté zakázáno nosit zbraně. Aby však tento svět skutečně pochopil, bude nejprve muset pochopit sám sebe… Odsouzené město je filozofické podobenství o věčném hledání smyslu života, o bortících se ideálech, o odvěké snaze člověka prozřít a naleznout své místo v koloběhu bytí. Zároveň se však jedná o poutavý příběh, v němž bratři Strugačtí předvádějí to nejlepší ze svého spisovatelského arzenálu – sžíravou ironii, smysl pro detail i důkladně propracované, nesmírně živé a věrohodné postavy. Román napsaný začátkem 70. let minulého století „do šuplíku“ (neboť něco takového nemělo v tehdejším Sovětském svazu šanci na publikaci) a poprvé vydaný až v roce 1989, neztratil ani dnes nic ze své živosti a aktuálnosti a představuje dost možná absolutní vrchol tvorby slavné autorské dvojice. Druhé české vydání (poprvé kniha vyšla v roce 1998 jako „Město zaslíbených“) nabízí zcela nový překlad, vycházející z finální, autorské podoby originálu. Doprovází ho doslov Vladimira Borisova, předního odborníka na dílo bratrů Strugackých....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/362503/odsouzene-mesto-s40-362503.jpg 4.139
Orig. název:

Grad obrečonnyj (1988)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Triton
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Přidat komentář
Eyghon
31.12.2018

Asi mám při čtení jiné potřeby a nebaví mě sáhodlouhé myšlenky a filozofování o ničem. Uvažoval jsem i o odpadu, ale jakýsi příběh tam je. Andrej je popelářem, akorát chlastá a ... už nic. Ve druhé části povýšil na vyšetřovatele, a kromě chlastu se naučil, že je potřeba občas mlátil lidi. Ve třetí části je šéfredaktorem, ale o jeho činnosti se nedozvíme nic, protože ve městě proběhne převrat a hlavní bossem se stává bývalý gestapák. A protože si Andreje pamatuje ze své činnosti u popelářů a vyšetřovatelů, povyšuje ho ve čtvrté části na vědeckého radu (něco jako ministra). Pátá, šestá a sedmá část se týká Andrejovy výpravy do pustin na sever od města, ze které se....... a je konec. Ano přesně tak. Po přečtení 500 stran to nedává žádný smysl.
To vše je proloženo občas i desetistránkovými bloky keců úplně o ničem, které s dějem nijak nesouvisí a kdyby tam nebyly, tak by se vůbec nic nestalo. Celý sci-fi prvek této knihy spočívá v tom, že všechno výše uvedené se odehrává na blíže neurčeném místě, které pravděpodobně není na Zemi. O Experimentu, o kterém se píše v anotaci, se v knize nedozvíme absolutně nic, protože ani ti, co ho řídí, o něm nic nevědí (WTF).
Jinak je to asi kritika politického systému v Rusku, ale úplně jistý si nejsem :). Od Strugackých si dám nějaký čas pauzu.

Melic
15.12.2018

Tak zkusím přidat pohled na knížku, která podle mě zobrazuje nezvyklým, až absurdním způsobem náš život a svět. Hlavní hrdina (a s ním čtenář) je v roli zkušenosti získávajícího člověka, snažícího se o správný život. Zákonitosti, kterými se náš svět řídí, z našeho pohledu připomínají experiment, neboť jsme do nich vrženi a jejich změna nepodléhá vůli nás samotných (Nezměníme sami věci nastavené společensky jako zákony a zvyklosti, v knize představované třeba střídáním profesí, ani přírodní podmínky jako rozsvěcení slunce). Snažíme se najít odpovědi na otázky, snad i smysl života a při tom nás provázejí různé typy osob - různé Selmy, Icikové, Geigerové, Wangové a Jurové.

Alma-Nacida
14.06.2018

Doposud jsem si myslela, že nejlepší knihou bratří Strugackých je Piknik u cesty. Ale teď si skoro myslím, že Město je lepší. Drsnější, temnější a víc filozofující. Pravda, před závěrem už šlo vlastně "jen" o soubor úvah, ale nijak mě to nerušilo ani nenudilo. Jen úplně nevím, zda zcela souzním s překladem "odsouzené" město, když podle mě je обречь znamená sice odsoudit, ale také předurčit. Takže za mě spíš Město předurčených? :)Když jsem knihu předávala dalšímu nedočkavému čtenáři, byla jsem tázána, o čem to je. Docela složitá otázka, co? :) Podle mě je to o tom, jestli nás někam utrpení posouvá. A když ano, tak kam? Co je vůbec život, který stojí za to žít? Odpovědi? Žádné, lituji...
1.dodatek: Napsal mi zprávu překladatel této knihy, pan Šindelář, jak je to s tím odsouzením a předurčením. A sice že existuje obraz ruského malíře Rericha, kde je město odsouzené k zániku ovinuté obřím hadem. A na tento obraz odkazuje název knihy. Když jsem o tom (při sekání zahrady) přemýšlela, došlo mi, že i Voroninovo domovské město bylo za války odsouzené. Takže předurčení v tom případě nepřichází v názvu do úvahy. I když pořád musím říct, že se mi líbí dvojvýznamové ruské slovo обречь a trochu lituji, že české má jen jeden význam. :)

NavoSever
05.12.2016

Domnělé peklo, ve kterém jsou mezilidské vztahy lepší než v současném světě. To je podle mého jedno z poselství této knihy.

opic 12
24.08.2016

Staří dobří Strugačtí,jejich Město zaslíbených a cože vlastně v sobě ukrývá tato kniha ? Mnoho a taky jeden podivný experiment. Čtenáře co již něco od těchto sourozencu četli jistě nepřekvapí,že tu opět nenarazíme na vyloženě jednoduchý přímočarý dobrodružný příběh,spíše mnoho dialogu,myšlenek i metafor at už na život v bývalém totalitním režimu,byrokracii,uvahy o smyslu života a člověka vubec.
Originální vidění světa,chvílemi připoutá jindy zase drtí trošku zdlouhavostí.
Poselství je uvnitř,ne na konci knihy,vyustění knihy neodpovidá na otázky kolem experimentu naopak je prohlubuje,ale o to tu vlastně tolik nejde,spíše je berličkou (kulisou) pro vyjádření hlubších uvah obou spisovatelu. Výklad je na čtenářích a nic se samozřejmě,jak už je u nich typický,hlavičkám neusnadnuje.
V tom samozřejmě pánové bodují na celé čáře.

Neo1tex
23.12.2013

Dobrá kniha. Na závěr to trošku uvadá, ale ne příliš. Obávám se, že mladší čtenáři už nebudou příliš vědět, o čem to vlastně je...

MaxQ
07.01.2013

Čtivá kniha s gradujícím napětím, ovšem kdyby po mně někdo chtěl, abych mu řekl, o čem to bylo, velmi bych váhal. Člověk tam rozezná velké i malé události minulého století... takové celé 20. století v jednom Městě v několika letech. A jako bonus plno myšlenek o smyslu lidské existence nazíraných ze všech možných úhlů.

vpadysak
21.06.2011

Táto kniha ma celkom potrápila. Je celá posadená do skľučujúcej depresívnej atmosféry a vyznať sa čo chceli bratia Strugackí tým-ktorým obrazom povedať tiež nieje ľahké. Na svoje si prídu čitatelia vyžívajúci sa v opisoch postapokalyptického rozkladajúceho sa prostredia. Možno som knihu celkom nepochopil, možno som ju pochopil až príliš dobre, ale u niektorých kníh to už tak je. Nech je ako je, ale Stalker je pre mňa určite lepší. A ešte: "Experiment je Experiment" :-)