Odpusť, že jsem se vrátil
Iva Tajovská
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378214/mid_odpust-ze-jsem-se-vratil-yr5-378214.png
4
146
50
Ve svém románu se Iva Tajovská vrací do doby před sto lety, kdy skončila první světová válka a vznikla Československá republika. Na příběhu jedné východočeské rodiny ukazuje, jak válka poznamenala tragicky nejen osudy a životy lidí, ale i elementární mezilidské vztahy. Dějovou osu tvoří narůstající manželská krize mezi navrátilcem z italských legií učitelem Vojtou a jeho ženou Annou. Její příčinou jsou odlišné životní zkušenosti. Zatímco Vojta v italském zajetí vstupuje jako pravý vlastenec do československých legií a domů se vrací plný nadějí v souvislosti se vznikem nové republiky, Anna je nucená dřít na venkovském hospodářství, starat se o nemocného tchána, a především se musí vyrovnat se ztrátou mladšího syna během epidemie španělské chřipky, jakož i s tím, že starší syn je nezvěstný někde na italské frontě. V citové krizi obou hlavních postav se však projevuje i odlišnost mužského a ženského pohledu, respektive jiná hodnotová hierarchie mužského a ženského světa. A tak i to, na co je Vojta jednoznačně hrdý – boj za svobodu, vyšší ideály a vojenskou statečnost –, vnímá Anna jako cosi problematického, až nezodpovědného, totiž trápí ji, že zbytečně riskoval, nemyslel na rodinu, šel proti svým, a dokonce možná obrátil zbraň i proti vlastnímu, nyní nezvěstnému synovi. Odpusť, že jsem se vrátil je román o lásce, přátelství a rodičovství, o tom nejpodstatnějším v mezilidských vztazích. Zároveň je zasazen do konkrétních společenských a historických souvislostí kolem roku 1918 a čtivým způsobem tak zpřítomňuje současnému čtenáři toto přelomové období našich dějin.... celý text
Přidat komentář
Jedna z mála kníh, ktorá sa venuje obdobiu po prvej svetovej vojne a vzniku Československa. Príbeh je rozprávaný z perspektívy viacerých postáv a každá z nich má na vojnu a obdobie po nej iný pohľad, ktorý je ovplyvnený tým, čo počas vojny zažili. Kniha je sústredená na dopad vojny na bežných ľudí a hlavne na ich vnímanie sveta po vojne. Hlavným protagonistom sa hľadala cesta k sebe veľmi ťažko. Odlišnosti v ženskom a mužskom vnímaní sú vykreslené veľmi reálne. Prostredníctvom farára Jaroslava sú v knihe rozoberané náboženské otázky a odliv ľudí z cirkvy. Námet bol veľmi silný, avšak literárne spracovanie mi úplne nesadlo, rovnako ako až príliš neuveriteľný záver, ale ajtak hodnotním knihu nadpriemerne.
Ani nevím, jak jsem se k této knize dostala, ale jsem tomu strašně ráda. Ta kniha poskytuje perfektní pohled na první světovou válku. Na lidi na společnost a na změnu společnosti po válce. Některé věci mi vůbec nedocházeli, protože jsme se o nich ve škole vůbec nebavili, třeba že legionáři bojovali proti Čechům, kteří zůstali v rakousko-uherské armádě, že vlastně syn mohl zabít otce, otec syna nebo kamarád kamaráda. Člověk vlastně pochopí proč lidi přestali věřit v Boha, když dopustil, co dopustil. Že ženy získaly jinou pozici ve společnosti a manželé se s tím hůře smiřovali, protože už se nebály říct svůj názor, mohly studovat a volit. Knížka mě opravdu zaujala tématy, nad kterými jsem dlouho přemýšlela.
Moc hezký a čtivý příběh, který se odehrává bezprostředně po skončení první světové války a po vzniku ČSR. Autorka dobře vykreslila vzájemné se nechápání a odcizení osob, které válku prožily rozdílným způsobem. Konec mě trochu zklamal, mám pocit, jak kdyby si nevěděla rady, jak znovu spojit znesvářené postavy. I tak ale můžu knížku doporučit a jsem ráda, že jsem si všimla, že knížka má volné pokračování.
Krásný příběh, dobře se četl. Děj odehrávající se v okolí Chrudimi.
Hledání cesty mezi mužem a ženou.
Kniha nás přenese do doby těsně po první světové válce, kdy je založena Československá republika, řádí zde španělská chřipka, celá ekonomika je zmrzačena, stejně tak rodiny, kdy téměř každá je poznamenána nějakým úmrtím. Autorka zajímavě na příběhu jedné východočeské rodiny rozkrývá historické souvislosti, nechala jsem se ráda poučit i o československých legiích, kdy bylo pochopitelným způsobem popsáno, jak se mohlo stát, že v jedné rodině v podstatě bojovali proti sobě otec a syn. Těžiště knihy je ale v tom, co se odehrává uvnitř každé postavy. Žena má svoji pravdu, dře na statku, stará se během války o celé hospodářství a nemocného tchána, zemře jí mladší syn na španělskou chřipku a starší, který narukoval, je pohřešován, má pocit, že by měla být nějakým způsobem doceněna, milována a brána na vědomí, touží své problémy sdílet. Na druhé straně muž, který se vrací domů z války, je pyšný, že vybojoval samostatnou republiku a nechápe, co se to doma děje, že není přijat s nadšením a slávou, jak si představoval, ale spíše s výčitkami. Kolem těchto dvou rozdílných pohledů se točí celý děj knihy, je to psychologicky dobře zvládnuto, čtenář si naplno uvědomí, že nikdy není nic černobílé a pravda není jen jedna..
Knížka se mi moc líbila. Při čtení jsem si uvědomil, že válka nekončí ukončením palby nebo uzavřením příměří. Trvá o mnoho déle, dokud se s jejími důsledky vojáci i nepřímí účastníci v zázemí nedokáží určitým způsobem smířit či vyrovnat. Autorka také docela přesně dokázala pojmenovat morální problém legií, které sice bojovaly za vzletné ideály, ale fyzicky proti svým bratrům, otcům, synům, krajanům. A je třeba si přiznat oficiálně zamlčovanou pravdu, že R-U monarchie se rozpadla samovolně zevnitř, nikoliv vojenskou silou legií.
Citát: "Ty, taková známá hlásná trouba morálních hodnot, tak ty jsi po nich chtěl, aby zradili přísahu císaři? A bojovali dál, jen za někoho jiného. Proč? Protože jsi ji zradil sám? Přísaha už nic neznamená? Víš co se říká - kdo zradil jednou, bude zrazovat stále. Kohokoliv."
Jedinou drobnou malinkatou výtku k textu mám, a to k R-U hodnosti "seržanta" Kellera. Takové označení v císařské arnádě nebylo. Buď by to byl zugsführer (cuksfíra, četař) nebo fedwebel (šikovatel). Ale to je úplná prkotina, která vůbec nesnižuje skvěle napsané dílo. Nic jiného, než pět hvězd, dát nemohu. Skvělé, upřímně doporučuji knížku všem k přečtení.
Kniha se mi velmi líbila, dobře se četla, těšila jsem se na rozuzlení i když jsem věděla že může skončit i špatně. Příběh to byl velmi pěkný,zajímavý ale právě to rozuzlení se mi moc nelíbilo, bylo to jaksi umělé a zbytečné,nevěřila jsem mu. Úplně by stačilo to ukončit postavou v lukách a běžící rodiče a myslím že bych bulela ještě dva dny.
Přidávám se k nadšeným čtenářům. Je rok 1918, končí válka a vzniká Československo. A tady se odehrává překrásný příběh plný emocí, příběh, který prožíváte jako svůj vlastní. Vojta se vrací z legií domů ke své ženě, která celé roky držela jejich hospodářství a tady zjišťuje, že jejich syn Hynek zemřel na španělskou chřipku a druhý syn se z války nevrátil a je nezvěstný. Uvažování muže a ženy, jejich pohled na válku a legie, na to, co je v životě důležitější, je vykresleno dokonale. Je Vojta hrdina nebo vrah? Pro mne je to úplně nový pohled na legie. Silný příběh, který se odehrál po válce, těžké sbližování dvou lidí, kteří prožívali válku každý jinde a jinak, paní Iva Tajovská popsala opravdu dokonale. Všem milovníkům české historie doporučuji a jdu si přečíst pokračování.
Děkuji mým přátelům v DK za doporučení, jsem ráda, že mě kniha neminula. A připojuji se: máte-li rádi knihy paní Mornštajnové, bude se vám líbit i tato kniha.
Krásný příběh,který nutí k zamyšlení.Co všechno museli naši předci překonat,aby vznikla naše krásná země.Kolik překážek museli zdolat,kolik příkoří museli překousnout,abychom se i my mohli octnout na tomto světě.A přece chtěli žít své životy úplně obyčejně jako je chceme žít i my.A přesto hledáme často štěstí tam kde se nenachází.
Zajímavé historické téma z období po první světové válce. Velmi poutavě pojatá problematika legií, které jsem doposud vnímala pouze pozitivně pro jejich nesporný podíl na vzniku republiky. Nový pohled – vždyť zde mohli stát na znepřátelených stranách fronty členové jedné rodiny. Co je víc ideje nebo láska a zodpovědnost k rodině? A jak to vše vnímaly ženy, které zůstaly doma se strachem, obavami, péčí o rodinu i těžkou mužskou prací. Šťastné chvíle poválečných návratů střídá zklamání a rozčarování, protože válka poznamenala všechny… Literární zpracování poněkud pokulhává za námětem, přesto mohu doporučit všem milovníkům novodobé české historie.
Příběh odehrávající se v malé vesničce krátce po vzniku Republiky a konci první světové války. Vesnický učitel Vojta se vrací z legií a nemůže se dočkat své ženy i obou synů. Jeho návrat ale není takový, jaký si jej představoval... Jeho žena Anička nedokáže překonat hroznou propast, která je od sebe dělí, syn František je nezvěstný a druhý syn Hynek zemřel na španělskou chřipku. Ani Vojta se neumí vyrovnat se změnami, které jeho příchod přinesl... Situaci se snaží zachránit i Vojtův otec a přítel ze studií kněz Jaroslav...
Výborně vykreslená problematika legií a problémů prvních let nové republiky - nic nikdy není jen černobílé a růžové, jak by se mohlo na první pohled zdát.
"Tak ty jsi pořád přesvědčený, že bylo správné navádět chudáky, aby přeběhli, ačkoli jsi věděl, že je čeká trest smrti, když je chytí? Lákat je na vznešená slova nebo na kus žvance jako mlsné opičky v cirkusu? Ptám se tě znovu - opravdu si myslíš, že cokoliv jiného je víc než život?"
(...)
"Chci kázat pravdivě, s důrazem na současné problémy, nebát se hovořit o tom, co nás trápí, o čem je třeba přemýšlet, proti čemu se ozvat. Ukázat, že Pán nechtěl, abychom bezvýhradně přijímali vše, co pan farář přečte nebo řekne, ale abychom přemýšleli, projevovali svou vůli, rozum, nestyděli se za svoje pochybnosti, nebáli se změn. Snad mi mou neposlušnost, pokud to neposlušnost je, Pán odpustí, když ne církev."
(...)
"Smíření, odpuštění druhým, sobě a troufám si říct, že i Bohu, je lék na nezahojené rány. To je jediná cesta, jak ze svého života vypudit křivdy a bolest."
Zajímavý příběh z celkem neznámého období našich dějin, pěkně napsané, dobře se četlo.
Nádherná kniha, krásně napsaná. Už při četbě jsem měla pocit, že kniha si plně zaslouží zařadit se hned vedle děl Aleny Mornštajnové ( jak zde již někdo psal, musím souhlasit ! ). Autorka mně moc mile překvapila a jsem ráda, že jsem ji pro sebe objevila. Ráda ji a její knihy budu doporučovat ostatním čtenářkám v naší knihovně.
Smutný román z doby po první světové válce.Hlavní hrdina se těší na manželku a syna.Jenže syn se z války nevratil,je nezvěstný a s manželkou si nerozumí.Jejich rozpory vyvrcholí rozchodem.Jejich společný přítel kněz se snaží vše urovnat.Nebude to však tak jednoduché.
Krásný, i když trpký příběh. Návrat manžela z 1. světové války nemusí pro Annu znamenat jen štěstí, i když by se to očekávalo...
Nádherná kniha, přišla mně do ruky v pravý čas. Žiji 1 km od Heřmanova Městce, všechna místa uvedená v knize znám a kromě toho 29. 9. 2019, budeme odhalovat pomník padlým obětem 1914-1918. Kniha připomíná jak hrozný dopad má válka prakticky na každého. A to nevratně.
Krásná knížka, která i smutně pohladí po duši. Autorka mistrovsky vykreslila nejrůznější postavy, jejich uvažování, trápení i radosti po 1. světové válce. Jazyk je překrásně český a poetický. Troufám si říci, že kdyby kolem autorky bylo větší marketingové haló, tato kniha by se mohla směle vyrovnat knihám Mornštajnové. A pokud máte rádi Mornštajnovou, sáhněte po této knížce, bude se vám líbit :)
Po válce není nic jako dřív. Nelze navázat vztahy tam, kde je válka přerušila, nelze zapomenout na ty, které válka vzala. Lze žít - nebo se o to alespoň pokusit. Pro naději, pro budoucí generace. I o tom je kniha Odpusť, že jsem se vrátil.
Odpusť, že jsem se vrátil je podle mne trochu zavádějící název. Společně s anotací do mě už před čtením zasel názor, že hlavní hrdina zřejmě dojde k tomu, že boj za ideály byl mnohem lepší, než se vrátit zpět ke své rodině. Ale pozor - takhle to vůbec není! Zkrátila bych název jen na "Odpusť", bylo by to mnohem výstižnější - odpusť druhým, odpusť i sobě. Každý si nese kousek nějaké viny, každý se s ní musí vypořádat... Válečná vřava utichla, ale boj zuří dál. Nepochopení a špatná komunikace může rázem vyhloubit zákopy i tam, kde by měl být člověk nejspokojenější - doma. Naprosto skvěle podané odlišné mužské a ženské vidění celé situace, skvěle zasazené do doby vzniku nové, křehké republiky. Celá knížka pro mě osobně byla hodně dojemná, poetická a navzdory těžkému tématu krásná. Jedna z těch, které mi z hlavy rozhodně nevyšumí.
Nevím, proč tak krásný příběh není víc propagovaný, dosavadních 30 hodnocení a 10 komentářů je pro takový skvost opravdu málo. Lidé, neváhejte a čtěte...
Štítky knihy
manželství rodinné vztahy mezilidské vztahy manželská krize Československé legie čeští vojáci v 1. světové válce vznik ČSR (1918)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Odpusť, že jsem se vrátil |
| 2019 | Hořící nebe |
| 2016 | Podlaha z trávy, strop z hvězd |
| 2007 | Matky matek |
| 2021 | Než se rozdělíme |
Kniha Odpusť, že jsem se vrátil je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 192x |
| Čtenářské výzvě | 32x |
| Doporučených | 20x |
| Knihotéce | 139x |
| Chystám se číst | 172x |
| Chci si koupit | 25x |
| dalších seznamech | 3x |
Prostý útrpný každodenní život v kontrastu s "vyšším" posláním tvoří bolestný rozpor. Autorka se ale zaměřila i na krizi víry, která prostě s válkou bezprostředně souvisí, na rozpory v povahách, mezilidským vztazích v rodině. Opravdu moc dobrá kniha.