Odložený život: Skutečný příběh osvětimské knihovnice

27.03.2019

Knih s podobnym tematem jsem jiz precetla mnoho, ale v teto se mi libil styl vypraveni a rozdeleni knihy na kratke kapitoly. Jedine minus bylo velke mnozstvi uvadenych jmen, po case jsem se jiz ztracela...

10.03.2019

Děkuji všem ženám a mužům, kteří v sobě našli odvahu ponořit se znovu do utrpení, která museli prožít. Jak směšné jsou najednou starosti všedního dne. Je neuvěřitelné, kam až jsou lidé schopni zajít a je to již vše, nebo lze jít ještě dál...

05.03.2019

Vzpomínky na dětství, pobyt v táborech a další život po válce. Zajímavé je vyprávění o pobytu v Izraeli a popis života v kibucu. Věčné stěhování a přizpůsobování se, hledání toho pocitu tady jsem doma. Válka skončila, ale nejistota kde a jak začít žít přináší nové starosti.
Tato kniha mě dojímala od začátku svou upřímností, lidskostí, výpovědí u které cítíte pohnutí z každé vzpomínky. Přátelé, procházky s maminkou a domov, který je zničen transportem. Přežít peklo a mít štěstí a na samém konci další bolest. Když přijde osvobození, jak žít dál? Bylo těžké najít domov a osud paní Krausové přichystal nejednu další zkoušku i ve zralém a starším věku. Přesto říká, že život měla i hezký. Z toho vyprávění jsem opravdu cítila milo, že příběh je vyprávěn a já naslouchám.

03.03.2019

Odložený život je autobiografie Dity Krausové, jež v ní vzpomíná nejen na své dětství v předválečném Československu, následné hrůzy prožité během věznění v Terezíně, Osvětimi a Bergen-Belsenu, ale také na poválečný návrat k životu na svobodě, kdy se s manželem v průběhu času rozhodli pro emigraci do Izraele.

Podle mě musí být autorka nesmírně silná žena, když zvládla přežít několik vážných onemocnění, nelidské podmínky v koncentračních táborech, emigraci do úplně neznámého prostředí a dřívější nebo pozdější ztrátu tolika blízkých osob. Obdivuju ji za to, že se rozhodla o svá traumata podělit s širokou veřejností a předat tak své svědectví o minulosti nás všech dalším generacím.

Velmi mě zaujala také ta část, ve které popisuje peripetie spojené s emigrací a počátky života v Izraeli, kdy první léta prožila s manželem v kibucu. Celkem mě překvapilo, že byli po tom všem ochotni žít v takovém společenství. Já osobně bych tam nevydržela asi ani den. S některými tamními pravidly bych se opravdu nedokázala ztotožnit. Třeba nechápu, jak lidi dokázali bydlet jinde, než jejich děti. Nedokážu si představit, že bych měla dítě a nechávala ho na starost někomu jinému a v noci ho nechala spát jinde, než doma. Vím, že se denně vídali, ale stejně. Podle mě má být rodina pohromadě, pod jednou střechou. Hlavně teda v raném dětství dětí....

Tento titul si rozhodně nenechte ujít, pokud vás zajímá historie a silné lidské příběhy.

25.02.2019

Nechat čtenáře tak hluboko nahlédnout do svého života, vyžaduje odvahu. Ta naštěstí paní Krausové nikdy nechyběla. Nejsilněji na mne zapůsobilo, jak prožívala smrt své maminky. Obdivuji, jak se dokázala poprat se všemi strastmi, kterými musela projít, a to i při pobytu v Izraeli. Přiblížení detailů systému života v kibucu je velmi poučné.

20.02.2019

Další zajímavá knížka popisující strašlivou dobu druhé světové války, Terezín a Osvětim. Ocenila jsem, že knížka nekončí osvobozením tábora, nýbrž popisuje další životní cestu autorky.

09.02.2019

jsem moc ráda, že tuto knihu paní Krausová napsala, ode dneška patří k těm nejlepším, co mám v knihovně. Rozhodně doporučuji si knihu přečíst.

03.02.2019

Biografie lidí, kteří přežili holocaust jsou velmi cenné a jejich vzpomínky by nikdy neměly být zapomenuty. Kniha se velmi dobře četla a u této knihy vyzdvihuji pro mě dosud neznáme informace o životě a osudech židů, kteří emigrovali do Izraele a jejich nelehkého začlenění do nově vznikajícího státu...

24.01.2019

Velmi důležitá autobiografie nejen z dob válečných. Dej končí v současnosti. Příběh občas stagnuje a netáhne, ale takový život naštěstí je ... ne vždy se musí něco dít. Ocenila jsem hlavně informace z poválečného Izraele.