Obžaloba člověka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha zkoumá vztah ke zvířatům a přírodě vůbec v různých dějinných obdobích a kulturních okruzích, od křesťanského Západu přes starověké státy po současnou Indii, již autorka dobře zná z vlastní zkušenosti. Nezůstává však u kritiky: navrhuje také řešení, které, ač z roku 1959, působí i dnes překvapivě novátorsky až radikálně. „Obžaloba člověka“ je jedním z nejzásadnějších děl Sávitrí Déví Mukherdžíové. Hinduistická myslitelka (evropského původu), nacionalistická aktivistka a ochránkyně přírody v něm srovnává tři přístupy ke světu: 1. ten, který pokládá za jediný hodnotný život lidský (např. křesťanství či marxismus), 2. ten, který spatřuje hodnotu v životě jako takovém, avšak skutečné štěstí se podle něj realizuje až po smrti (např. hinduismus), 3. ten, který se raduje ze života vezdejšího a přiznává mu absolutní hodnotu (např. sluneční kult faraona Achnatona). Třetí přístup nás má podle autorky dovést k ocenění krásy a významu jednotlivých tvorů: zvířat i rostlin. Tato kniha je prvním knižně vydaným překladem Sávitrí Déví do češtiny. Klade si za cíl nejen seznámit českého čtenáře s předchůdkyní hlubinné ekologie, ale také nabídnout alternativu k modernímu ekologismu v levicovém pojetí. Ochranu přírody autorka nespojuje s feminismem ani s bojem za zrovnoprávnění ras a sexuálních menšin....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490357/big_obzaloba-cloveka-TNu-490357.png 3.26
Žánr:
Esoterika, astrologie, okultismus, Příroda, zvířata, Ekologie, živ. prostředí

Vydáno: , Paragon
Originální název:

Impeachment of Man, 1959


více info...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Obžaloba člověka

Ovar
23. dubna

Formativní kniha, která má sílu měnit život lidí (a nepřímo i zvířat).
Děkuji.

whack
25. března

Napriek tomu, že kniha bola napísaná v roku 1946, je stále veľmi aktuálna, miestami až nadčasová. Celá sa venuje vzťahom ľudí k iným druhom, zrovnoprávňovaním zvierat s ľuďmi, striktnému vegetariánstvu, silnej kritike antropocentrizmu, v poslednej kapitole dokonca aj preľudneniu, pričom si vôbec neberie servítku pred ústa. Spája hinduizmus, preferenčný utilitarizmus, sentientizmus a biocentrizmus (skutočný biocentrizmus – nie tie novodobé rozprávky, ktoré píše Robert Lanza). Je to každopádne alternatíva k väčšinovým (liberálnym) pohľadom na túto tematiku – autorka je totiž nacistka. Hoci hitlerizmus ma nijakým spôsobom nefascinuje, autorka ho do knihy zapletie, našťastie, len zopárkrát – rétorika a radikalita jej názorov na tému Človek vs. Príroda je však viditeľne rozdielna v porovnaní s bežným prúdom. Je to preto skvelé rozšírenie si obzorov, a musím priznať, že niektoré vety mi akoby ťahala z hlavy – asi nie som správny intersekcionálny utopista; Striktné zákony na ochranu zvierat a Zeme a pevnú ruku na ich dodržiavaní stopercentne podporujem, a to aj keby to bolo na úkor ľudských možností a slobôd. Na keci o slobodnej voľbe, keď je v sádzke prežitie druhov a život na Zemi, už vôbec neverím.

Zhrnutie autorkiným citátom: „Činnou laskavost ke všemu živoucímu by měly vyjadřovat nejen každodenní návyky lidí po celém světě, ale také jejich oficiální instituce, zákony a předpisy. (…) Chceme nejen společnost, která s všeobecným zděšením a zhnusením vzpomíná na jatky a vivisekční laboratoře (a která na civilisace, jež takové věci strpí, shlíží jakožto na méněcenné), ale také společnost, v níž jsou pohodlné domovy pro různá toulavá zvířata stejně běžné a považují se za stejně přirozené a nezbytné, jako je tomu dnes se sirotčinci a s domovy důchodců. Přejeme si společnost se skutečně biocentrickým, nikoli antropocentrickým obecným vědomím, v níž by se, nastane-li potravní nouze, lidské bytosti neupřednostňovaly, tak jako se dnes neupřednostňují lidé žádné určité rasy či země. (…) Nestačí neškodit, nestačí nevykořisťovat kvůli lidským zájmům žádná zvířata, ba ani svět rostlin, nakolik to bude možné. Rozšířit činnou lásku na všechno živoucí, učinit všechno, co je v našich silách, a to i v náš vlastní neprospěch, abychom každému jednotlivému tvoru, ať ptáku či savci, umožnili další potěšení z pohledu na slunce, ze zdraví a z krásy – to je naše etika.“


JulianaH.
14. února

(4,5*, hodnotím anglický originál)
„Obžaloba“ je kniha paradoxů. Na jednu stranu neúprosně racionální, když odhaluje mezery, nedomyšlenosti a pokrytectví v našem morálním poměru vůči zvířatům — ať už jsme hinduisté, křesťané nebo třeba marxisté. Na druhou stranu expresivní a plná živelně silných emocí: soucitu i opovržení. Sávitrí ale nikdy nepoužívá emoce jako „argument“, jen jimi svůj výklad doprovází. A kdo by se nerozčílil, když čte o Indech zavazujících tlamičky telatům, aby se nemohla kojit u svých vlastních matek? Mláďata pak sice umírají hlady, ale zbyde víc mléka pro lidi.

Zdá se, že „Obžalobě“ se také daří vyvážovat mezi průkopnickým reformismem a smyslem pro realitu. Závěrečná kapitola o ideálním světě je lehce děsivá — jako každá utopie —, ale s řadou myšlenek souhlasím. Třeba že potřebujeme útulky pro vysloužilé krávy, osly, koně atd. na způsob indických góšal. Nebo že morálka by měla zahrnovat i rostliny, tudíž vypalování (pra)lesů nelze tolerovat. Pro Sávitrí je neuvěřitelně typický návrh potrestat žháře upálením — docela by mě zajímalo, jak vážně to myslí. :D Každopádně základním tónem „Obžaloby“ je tón ironický a doufám, že českému překladu se ho podařilo přetlumočit.

Obdivuji autorčinu schopnost evokace a až básnickou krásu jazyka, ale stavba vět by mohla být... no, čitelnější (ta nekonečná souvětí se vsuvkami ve vsuvkách!). Místy mi trochu vadilo opakování a našla jsem pár nepřesností. Snad je poznámkový aparát k českému vydání „vychytal“, což ovšem musí posoudit jiní. — Celkově je pro mě „Obžaloba“ jedna z knih zásadních a formativních. Moje okolí dokonce v jisté etapě tvrdilo, že mě radikalizovala tak, až se to se mnou nedalo vydržet. Nicméně stále nepovažuji kastraci kocoura nebo stříhání živého plotu za zločin, takže moje bioetika je oproti autorčině ještě docela umírněná. :)

PS. Nejvíc mě bavily pasáže o zacházení se zvířaty v Indii současné i starověké. Škoda jen, že se Sávitrí nemohla podrobněji rozepsat i o Třetí říši.

HanzKaufmann
13. února

Autorka v knize popisuje co vsechno je schopen clovek delat zviratum a prijmout to za “normalni”.
Po precteni teto knihy Vam garantuji ze prehodnotite urcite postoje k tomu jak by se clovek mel chovat ke zviratum a k zive prirode.
Davam 5 hvezdicek kvuli tomu ze kniha ma neco navic oproti jinym kniham, ktere nabadaji k ochrane zivotniho prostredi.
Co presne jsem tim myslel, zjistite po precteni.