Obyčajná tvár
Raquel J. Palacio (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/149018/bmid_obycajna-tvar-ewS-149018.jpg
5
644
644
Keď August (Auggie) Pullman prišiel na svet, lekári predpovedali, že sa nedožije rána. V detstve podstúpil toľko operácií, čo iní nezakúsia za celý život. Pre vrodenú poruchu, ktorej názov väčšina ľudí nevie ani vysloviť, má zdeformovanú tvár, potravu jedáva cez slamku alebo nadrobno pokrájanú, a nie je na to pekný pohľad. Málokto uhádne, kedy sa usmieva a kedy mračí. A predsa je to úplne normálny chalan, ktorý miluje Hviezdne vojny a chce žiť vlastný život. Prvých desať rokov života nemal Auggie ľahkých, no až teraz stojí pred najťažšou skúškou zo všetkých – konečne ide do školy medzi „normálne“ deti. Musí sa pripraviť na zdesené pohľady spolužiakov aj posmech neprajníkov. Niekedy bude ťažké rozoznať, kto je skutočný priateľ. Nájde v sebe dosť síl, aby v škole vydržal, alebo sa vzdá a radšej zostane doma?... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Wonder , 2015
více info...
Přidat komentář
Nádherná kniha! Rozhodně doporučuji každému, aby si ji přečetl. Nedokážete ji zavřít dříve než na konci. Velice krásný příběh, který zahřeje u srdce.
"Měli bychom se snažit být vždycky o trochu laskavější, než je třeba."
Nádherná kniha, silný příběh, plný emocí. Nezáleží jak člověk vypadá, ale co má uvnitř.
Klidně bych zařadila mezi povinnou četbu.
Moc se mi líbily zásady pana Browna, nejvíc asi " Užívej si dne a vydej se za sluncem!"
Zajímavě psaná knížka, kdy každou kapitolu vypráví jiná osoba, ten nápad se mi líbil. Nejvíce uvěřitelné bylo pro mě vyprávění ze strany sestry hlavní postavy a toto mě z celé knihy také nejvíce zasáhlo. Konec na můj vkus až příliš americky sladký. Asi nebudu mít potřebu se k ní vrátit, ale pro dceru jí schovám.
Nádherná, citlivá a dojemná knížka o tom, že Ať vypadáme, jak vypadáme, jsme uvnitř všichni stejní :-)
Souhlasím se všemi pozitivními komentáři - je to úžasně citlivá knížka o obdivuhodném příběhu, ALE to, jak se tam pořád všichni pusinkují, objímají a říkají si, jak se mají rádi, je na mě přece jenom moc přeslazené. Možná je to v Americe úplně normální a já jsem jenom strašně cynická a necitlivá, protože třeba kraťoučký Oliviin POV mi přišel mnohem bližší.
Nejlepší kniha roku 2013 pro mě. Jelikož také mám nějaké zdravotní problémy, ne tak velké jako August, ale i tak mi to mé okolí neusnadňovalo. Do Augusta jsem se vcítila, a přečetla knihu jedním dechem pro mě opravdu srdcová záležitost. Dokonalá kniha a musím říct, že by i někteří lidé mohli pochopit, že i lidé s problémama mají nátok na život a radost.
Dobrý nápad. Do centra dění je postaven kluk August s nevzhledným obličejem. Děj knihy se skládá ze spektra pohledů různých lidí, kteří o Augustovi uvažují, sdílí s ním příhody, vypráví o něm, mluví s ním. August, který je mimochodem dobře vykreslená a sympatická postava, je rovněž vypravěčem. A tak čtete a čtete a zjišťujete, jak se to všechno semlelo, že August má takový obličej, jaký má. Popravdě, některé stránky a pohledy asi dvou vypravěčů mně občas nudily, jiné kapitoly a myšlenky byly zase velmi zajímavé, napínavé a inspirující. Nakonec jsem musel uznat, že Neobyčejný kluk je povedená kniha ze školního prostředí, které rád přidělím zasloužený počet bodů. Mám rád knihy, které mě občas nakopnou - posunou o kousek dál. August takový je.
Výborná kniha pro čtenáře každého věku, která v člověku dokáže probudit silné emoce - smutek, radost, vztek, lítost. Smutný námět je doprovázen humorem, u kterého se člověku brzy zlepší nálada.
Je psána v ich-formě, která nám většinou umožňuje pohled na ďěj jen prostřednictvím jednoho člověka. V tomto případě to ale autorka skvěle vyřešila a na jednu situaci můžeme pohlížet prostřednictvím ostatních osob. Dozvíme se jiné skutečnosti, které by nám jinak unikly. S tímto stylem jsem se ještě nesetkala a já mu tleskám, protože jsem z něj byla nadšená. Krátké kapitoly podněcují čtenářovu chuť číst dál.
Na tomto příběhu jsem nenašla jedinou negativní věc a jsem ráda, že jsem měla možnost si ho přečíst. Není tedy divu, že má kniha tak vysoké hodnocení a je pravdou, že si ho plně zaslouží.
Nemá smysl nic dodávat..DOKONALÁ! Auggie..Auggieho jsem milovala a tak šíleně litovala. Když na něj děti byly zlé, rozbrečela jsem se! Právě on si to vůbec nezaslouží! Byl strašně chytrý a milý. Tu knihu mám šíleně moc ráda, každý by si ji měl přečíst. Auggiemu jsem strašně moc fandila, radovala jsem se s ním, když si našel kamarády a byla jsem smutná, když se k němu děti chovaly ošklivě. Autorka krásně píše a líbilo se mi, že se "vypravěči střídali" :). Snad ani nemusím psát, že se mi kniha šíleně líbila!
PS: Tohle jsem si nemohla odpustit :). "Důležité není jméno ani tvář, důležitá je myšlenka a názor!" -Nejfake
Tahle knížka si ten šťastný konec sice opravdu zasloužila, ale já jim poslední dobou zkrátka moc nevěřím. Asi jsem zničená od Malazu, to je můj problém, takže to tak nechám. Četlo se to totiž skvěle; lehce a svižně. Je to taková oddechová knížka, která ale nepostrádá hlubší myšlenky, a právě takových si já cením, protože právě takové potřebuju číst při tom krátkém vydechnutí, které si mezi složitějšími díly dopřeju.
Bezva nápad vyprávět děj z pohledu několika "zúčastněných". Udržovalo mne to celou dobu v napětí, jak jedna událost bude vypadat z pohledu jiných. Ani chvilku jsem se nenudila, vážně čtivý příběh.
Během čtení jsem brala do ruky kapesník 3x, poprvé na začátku mi tekly slzy smíchy, podruhé uprostřed při jedné malé smutné události, a pak na konci dojetím nad závěrečným proslovem ředitele Zadecka.
Mottem naší rodiny se od té doby stalo: být laskavý víc než je třeba.
Velice mile napsaný příběh o integraci a socializaci mladého dorostence, který neměl to štěstí a do vínku mi bylo naděleno fyzické postižení obličeje . Nenápadně a nenásilně předestřený příběh o tom, že by člověk neměl být hluchý a slepý k lidem, kteří se narodili s nějakým hedndicepem. Jsou to lidé se srdcem a city a také tak chtějí být vnímáni. Je třeba jim podat pomocnou ruku a ukázat, že jsou jedněmi z nás.
Takových knížek víc, prosím.
Jak jsem ji doporučovala kde komu, tak teď už ji budu doporučovat úplně každému.
Úžasné, smutné, dojemné, krásné.. jedním slovem dokonalé. Kniha mě chytla za srdce. Uvědomila jsem si, s jakými osudy musí někteří lidé žít a že se mám vlastně docela fajn...
Přečetla jsem to za jeden den. Vážně jsem nečekala, že mě to až takhle chytne! Nejdřív jsem byla trochu skeptická, jestli to není přece jenom už pro mladší, ale není! Vážně ne! Je to skvěle napsané. Mohou si to přečíst jak děti, tak dospělí a každý si tam najde něco.
Tohle není kniha pro děti. Je to kniha pro čtenáře jakéhokoli věku! Každý si z ní může odnést to svoje.
Protože mám v rodině postiženého člena, vím jaké to je, když (a jak) se okolí "dívá". Píši v uvozovkách, protože ve skutečnosti se nedívají, buď zírají nebo uhýbají pohledem.
Příběh Auggieho je krásný v tom, že ukazuje krásu duše někoho, kdo nepobral krásu vnější.
Opravdu oceňuji několik pohledů na věc - rodiny (Via a její pohled mi byli opravdu blízké), přátel i někoho z venku (Miranda a Justin). Asi nedokáži plně popsat jaké pocity jsem z knihy měla, tak prostě napíši, že je to neobyčejný příběh o síle bojovat s nepřízní (přečtený za jeden večer!). Otevřete oči a čtěte :)
Krásná,dojemná kniha .Ještě jsem žádnou nedala na " ex" a tuhle jsem přečetla za jeden večer.Vtipná,dojímavá
a skutečně neobyčejná je tato prvotina .Auggie má smůlu i štěstí.Štěstí v rodině,přátelích,škole.Smůlu ve zdraví.
Rozhodně si ji přečtěte a já tak učiním ještě jednou se svým synem.
To prostě nejde, neoblíbit si Aggieho! Na jednu stranu ho litujete, čím si musí procházet, ale vlastně mu trochu závidíte, kolik lidí ho tak chrání a obletuje. Kniha je moc pěkná, je nemožné najít na ní jedinou chybičku. :-)
Mám ráda Augusta, Augie je jiný než všichni ostatní, ale uvnitř stejný jako každé jiné dítě. Můj syn je také jiný, ale stejný jako ostatní. August miluje Star Wars, můj syn miluje Star Wars. Augie začal poprvé v deseti letech chodit do školy, můj syn v době kdy jsme četli knihu změnil školu. August má starší sestru, můj syn staršího bratra, oba sourozenci se cítí občas odstrčení. Augustova sestra přirovnává Augusta k slunci a zbytek rodiny k planetám, které kolem něj obíhají. Můj syn je také naše slunce, které nikdy nezapadne. Mám doma vlastně takového Augieho.:-)))
Krásná kniha o rodičovské a sourozenecké lásce, o síle bojovat s nepřízní osudu a také o tom, že nesmíme nikdy nikoho soudit za to jak vypadá, ale za to jaký je.
(Ne)Obyčejného kluka doporučuji všem, dětem i dospělým, je to milá a pozitivní kniha a možná i vám pootevře oči.
Dojemná kniha, přečetla jsem jí doslova na jeden zátah. Je to kniha, která by měla být zařazena mezi povinnou četbu na školách.