Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity
Martin C. Putna
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242447/bmid_obrazy-z-kulturnich-dejin-ruske-rel-242447.jpg
4
61
21
Kniha vysvětluje hlavní body ruských kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes. Výklad, dokumentovaný na vybraných literárních a uměleckých dílech, je veden od „předdějin“ na řeckém Krymu po současnost: od svatého Vladimíra k Vladimiru Putinovi a od jurodivých k Pussy Riot. Na rozdíl od většiny rusistických prací tato kniha vykládá Rusko „postkoloniálně“. Ne jako jednotné dějiny ruské říše a ruské spirituality, ale jako komplex národních a náboženských tradic, které spoluutvářely prostor východní Evropy, včetně ruských „kontrakultur“ a vlivů německých, mongolských, židovských, katolických či polskolitevských. Zvláštní pozornost je věnována Ukrajině, dědici „toho druhého Ruska“. Kniha se hlásí k tradici, kterou vyznačují Havlíčkovy Obrazy z Rus, Masarykovo Rusko a Evropa a Černého Vývoj a zločiny panslavismu.... celý text
Přidat komentář
Putna je zkrátka trochu "kvítko z čertovy zahrádky" ovšem Rusáka zná detailně a přesně. Má nastudováno a zároveň vhled do ruské duše.
Jeho ironie a zaujatost pramení z pravdy o negativech pravoslaví a obludnosti carismu.
Nelze ho ani milimetrem srovnávat s noblesním Špidlíkem, tolerantní osobností ze "staré školy". Tuším, jak jsem trošku Tomáše Špidlíka znal osobně - určitě by v soukromí velkou část Putnových názorů podepsal! Jenže. On byl smiřovatel a nositel pokoje.
Putna jde ke kořenům lži a přetvářky a dělá to na podkladě hlubokých znalostí. Ano, někdy lehce nešikovně, ale v úctě k pravdivosti.
Kvalitní kniha.
Neuvěřitelně nabitá kniha informacemi, mrzí mě, že si brzy již všechno nebudu pamatovat. Kniha je to aktuální zejména v současném rusko-ukrajinském konfliktu k pochopení historického a společenského vývoje ruské společnosti a jejich mentálního nastavení.
Obraz Ruska,který se mi objevuje před očima po přečtení Obrazů,je nelichotivý.Snad je to vinou mého povrchního čtení a nevzdělanosti. Jako kdyby vše ruské,pravoslaví,kultura a myšlení bylo špatné.
Pravoslaví je popsáno jako směsice pověr a křesťanství vedené hašteřejícími se blouznivci. Co se týče carismu,politiků a představitelů kultury,také. Putna je místy ironický a zaujatý a vadilo mi to.Naznačuje rovnítko mezi ruskou agresí na Krymu a výše uvedeným.
Jenže.
Neměli bychom zapomenout,že jiný, vzdělaný a kulturní národ pod vlivem šílené ideologie rozpoutal světovou válku a prováděl holocaust.A že barbarští Rusové s ním vedli boj o přežití. Pravda,po překročení svých hranic ho proměnili v dobývání cizích území.
Současně jsem četl Ruské mystiky od Tomáše Špidlíka a to bylo jiné čtení. Ano,také píše o zvláštnostech pravoslaví ale jinak. Chápavě,tolerantně,s úctou a respektem . Putna ho zmiňuje jako populazitátora východního náboženství. Podle Špidlíka tahle směs lidové zbožnosti a liturgického pravoslavného divadla svou cenu a smysl má,pozvedává mysl ke kráse a Bohu.
Každopádně je mi čtení o ruských mysticích i když namáhavější,přece jen bližší než Putnovy Obrazy. Dávat působení skupiny Pussy Riot na úroveň působení jurodivých se mi zdá,mírně řečeno,přehnané.
Ale abych i ocenil. Vysokou Putnovu vzdělanost a informace,o kterých jsem neměl ponětí a které vzbudily můj zájem o historii a náboženství v této části světa.
Doporučuji přečíst zde uvedené recenze.
Anotace tentokrát absolutně nelže, čtenář si krásně ucelí dosavadní znalosti a doplní ty chybějící, to všechno v celkových souvislostech. Souhlasím s většinou komentářů níže, klobouček před autorem. Doporučuju.
Bezesporu skvělá kniha; nadmíru čtivý esej, který místy strhne víc než severská detektivka; výborně propojený kontext ruské kultury, náboženství a politiky v souvislostech. Výtku tak lze vznést snad jen proti autorovu otevřenému stranění se, což ovšem nepovažuji za nedostatek. Ba naopak, rozhodně zastávám v eseji tohoto typu vklad osobního názoru a (z)hodnocení (jsou-li tyto objektivně zakotveny na (poznaných) faktech, což v Putnově případě těžko rozporovat) á la L. Strauss na rozdíl od "bezpohlavních" á la M. Weber hodnotově neutrálních statí. Ostatně co od přesvědčeného autora-demokrata jiného očekávat...
Stručný přehled ruských dějin, a o to nejen těch náboženských. Do dějin východoevropského myšlení se totiž promítají i dějiny celkové a naopak. Díky zasazení do širších souvislostí si lze vše poměrně dobře představit a zasadit do evropského kontextu. Navíc slouží i jako rozcestník, inspirace k zajímavým dílům ruských (východoslovanských) autorů.
Čtivě napsaná kniha, která obsahuje spoustu zajímavých informací a pomáhá pochopit pohled Ruska na svět a některé kořeny nynější situace v evropské části postsovětského prostoru. Jednu hvězdičku ubírám, protože z knihy je velmi patrné, na čí straně stojí autorovy sympatie. Na druhé straně je autorův postoj lidsky pochopitelný.
Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity je knížka, díky které se každý dozví spoustu informací o náboženských dějinách Rusi. Oceňuji tudíž hluboké znalosti autora na dané téma, které podal v souvislostech a se srozumitelností. Na druhou stranu bych ale asi pro úplné pochopení potřebovala vědět více věcí o ruské historii.
Záběr díla je natolik rozsáhlý, že jeho vtěsnání do vcelku nevelké knihy znamená zestručnění a zkratkovité podání jednotlivých kapitol. Vede to k tomu, že čtenář, který má jen školní povědomost o historii zemí na východ od nás, z ruské literatury přečetl jen několik základních děl a církevní dějiny téměř nezná, si neodnese ucelený přehled vedoucí k pochopení problematiky. Spíše zahlcen spoustou událostí a jmen, o kterých se dozvídá poprvé, nebo je již pozapomněl, tápe a tone. Pro porozumění této knize, jsou nutné značné předchozí znalosti tématu. Autor v ní shrnuje své široké vědomosti, ale čtenářům je blíže nevysvětluje.
Kniha je veľmi čitateľná a zaujímavo členená. Putnov názov však ňou preniká velmi silne, čo by ani tak nevadilo (hoci sa na niektorých miestach tvári nestranne), keby sa autor nedopúšťal mnohých chýb a nedoložených tvrdení.
napr. (s. 81) "Tohoto roku se totiž Isidor, poslední moskevský metropolita řecké národnosti, vrátil z koncilu ve Florencii, kde rok predtím byzantští hierarchové uzavřeli církevní unii s Římem." Izidor bol metropolita kyjevský. Nie je to veľká chyba, ale je v knihe je ich omnoho viac.
Pre detailný výpočet pozrite recenziu: TÉRA, Michal. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity, Martin C. Putna. Parrésia VIII (2014). 2015 ISSN 1802-8209. ISBN 978-80-807465150-2. s. 595-610.
Kvôli tomu mi kniha (napriek svojej pútavosti a zaujímavému konceptu) príde dosť propagandistická (čo uvádza aj vyššie spomenutá recenzia).
Erudovane napísaná a v dnešnej dobe potrebná kniha, ktorá je veľmi vhodná pre pochopenie Ruskej histórie, kultúry a religiozity. Autor obrazy miestami dopĺňa úryvkami z beletrie, čím len dodatočne dotvára celkový obraz popisovanej časti ruských dejín. Kniha je písaná hodne hutne a ja tak dosť ťažko čítateľná (trvalo mi dva týždne ju dočítať), k tomu naviac autor niekedy zbytočne používa cudzie slová (niektoré vety som musel čítať dvakrát, aby som vobec pochopil, čo autor hovorí). Tiež treba filtrovať autorov svetonázor, ktorý knihou presakuje. Celkovo je to ale skvelá kniha pre vstup do ruských dejín, a ak si zvyknete na štýl reči, tak je to aj príjemné čítanie.
Velmi zajímavá kniha, čtivá i pro laiky. Uvědomil jsem si při ní, jak málo znám z dějin oblastí na území dnešního Ruska, Ukrajiny a Běloruska, které se nás týkají možná více, než si jsme ochotni připouštět. V souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí rozhodně pomůže k rozšíření obzoru. Ačkoli nemůže být pochyb, jaký je autorův názor na hodnocení obou stran zmíněneho konfliktu, kniha může pomoci i při snaze pochopit stranu neprotěžovanou. Navíc je i zajímavou motivovací k přečtení některých ruských klasiků. První knihou, po které jsem následně sáhl, byli Dostojevského Běsi.
Odříkaného chleba největší krajíc: mezi moje nejneoblíbenější předměty na škole patřil dějepis. Ale jak roste množství zpráv a dezinformací z Východu, potřeba dát si věci do souvislostí mě přivedla k této knížce. Ať už jste Putinovým odpůrcem či fanouškem, musí vám to ruské pojetí sebe sama jako "Spasitelů Slovanství" a aktuálního ruského "národního obrození" obdivuhodné a zároveň nesrozumitelné. Putin, dřívekomunistický KGBák, dnes ochránce pravoslavné církve. Proč nazývají Donbas Novorusko? Proč jsou Češi pro ně poněmčilí "zkažení" Slované a proč je musí Rusové zachránit? (autentický názor Rusů na mého známého při pobytu v Rusku) Kyjevská Rus? Proč vlastně Poláci nemají rádi Rusy a naopak?
Tahle knížka je napsaná celkem stravitelně i pro čtenáře, jakým jsem já, nekřesťana, a splní hlavní poslání: vplést dnešní rozervanou východní Evropu do historických souvislostí, které, jak se zdá,mají větší vliv než jsme si připustili na nudných hodinách školního dějepisu.
Knihu mám zatím přečtenou asi z třetiny, takže nemohu s čistým svědomím hodnotit jako celek. Alespoň podle toho, co jsem přečetl se jedná o formálně precizní a informativně hutné dílo, které mi velmi přiblížilo ruské kulturní a duchovní dějiny. Díky Putnovi lépe chápu chování současného Ruska. Jediné, co mi trochu kazí požitek ze čtení, je trochu těžkopádnější sloh. Je mnoho odborných publikací, které jsou napsany čtivěji, ale nenechte kvůli tomu odradit od obsahu.
Kniha o dějinách ruské religiozity... a nebo taky kultury a politiky, neboť v kdečem autor nalézá něco náboženského. Kniha představuje ruské dějiny ze zajímavého, místy netradičního úhlu pohledu. Dějiny jsou rozděleny do jednotlivých témat; ta jsou sice seřazena podle toho, jak se v dějinách objevovala, ale autor mnohdy toto období opouští a přidává pozdější reakce, což podle mě pomáhá lepšímu pochopení tématu.
Můj dojem z knihy kazí to, že autor občas opouští roli objektivního vědce a místy staví své hodnotové soudy na místo objektivní pravdy (čímž nechci říci, že bych s ním nesouhlasila).
Kniha je po odborné stránce nabita informacemi o proudech ovlivňujících ruské náboženství. I jako naprostý laik, jsem díky autorovi opět upravil a upřesnil své povědomí o ruské mentalitě a pochopil více nebezpečnou hru "cara" Putina v posledních měsících. Musím ještě dodat, že také propojení církve a politiky v Rusko mi přijde po přečtení knihy bohužel pochopitelné, ikdyž to má na ruskou společnost neblahý vliv již několik století.
Problém této knihy spočívá v předpojatosti autora. Sice s ním v mnohém, co se týká Ruska, souhlasím, nicméně ta útočná předpojatost je otravná. A je otravnější o to víc, jelikož jde o profesora.