Občanský průkaz
Petr Šabach
Autor v hrůze vzpomíná na léta, kdy se i cesta s odpadky do popelnice před dům, bez občanského průkazu mohla stát osudovou. Volně inspirován Stendhalem dělí policisty, kteří nám znepříjemňovali život, na švestkově modré, zelené, neviditelné a ty ostatní.
Přidat komentář
Zajímavá kniha. První část, kdy je autor ve věku do 20 let, je asi čtivější, pak přijde trochu víc té "vážné politiky", ale pořád na pozadí autentických příhod. Proti filmu jsem postrádala jeden z hlavních motivů, ale i tak je kniha nabitá zajímavými momenty a postřehy. Film mám moc ráda, na pět hvězd :-) a kniha mě taky nezklamala.
Pěkná knížka, začátek srovnatelný s filmem, sem tam baví, sem tam vcelku mrazí. Doporučuji, čte se jedním dechem.
Když porovnám knihu a film, musím říct, že se mi film líbil víc. Kniha se de facto skládá jen z historek, co řekl kámošovi kámoš kámoše nějakého kámoše. Některé příhody byly dost silné, zvlášť ty, které nebyly ve filmu (např. popis demonstrace 21. 8. 1969). Ale ke konci už jsem spíš přeskakovala, rychlé přeskakování z časových rovin mě mátlo. Přesto se ještě chystám přečíst od autora jiné knihy.
Měla jsem vypůjčeno z Městské knihovny, nyní se mi podařilo ji sehnat a mít ve vlastní knihovně. Je výborná, kdo nezažil, nepochopí.
Málo stránek, čte se rychle, ale špatně se mi orientovalo při skokách ve věku :)
Celkově mě tato kniha moc nezaujala, ale věřím že si své přívržence najde :)
Charlie měl fialkově modrý smavý oči, a kdyby to záleželo jenom na něm, tak by měl od rána do večera dobrou náladu, ale vzhledem k tomu, že svět je plnej idiotů, který vám nálady měněj, a většinou tak, že k horšímu, časem se do těch dobráckejch očí Charliemu vloudil stín podezíravosti, takovýho jako jemnýho "Buď připraven!"
Jak jsem zmiňoval již jinde a u jiných knih. Mám knihy Petra Šabacha rád. Ve většině z nich nám totiž ukazuje že za komunistů nebyl život růžový. A Občanský průkaz je toho dalším důkazem. Řemeslně se kniha vyrovná všem ostatním autorovým knihám. A mě příběh kluků z Dejvic chytil za srdce. Můžeme diskutovat o tom kolik lidí z Dejvické a Hanspalské party se uchlastalo a proč, můžeme polemizovat o tom, nakolik mohli být puberťáci té doby politicky angažovaní. (Já třeba ani moc nebyl. Dokonce jsem nebyl ani mánička). Ale to, že Šabach na příběhu obyčejných kluků ukazuje jaký byl minulý režim tyto případné diskuse nic nemění. a v tom je jeho síla. A sranda a nadhled tam jsou, možná ne v takové míře jako v jiných Šabachových knihách, ale jsou. Za mě rozhodně jedna z jeho nejlepších knih.
Knihu jsem přečetla za dva dny a mám z ní takové zvláštní pocity, ale to je možná i tím, že jsem několikrát viděla film a až teď jsem sáhla po knížce. Do poloviny knížky se mi vybavovali herci z filmy a souhlasilo to, ale od druhé poloviny to bylo úplně jinak, kniha začala být velmi hektická a autor začal skákat z roku do roku bez toho, aby čtenáře vůbec upozornil, ale jinak se mi příběh a kniha líbila. :-)
Tohle bylo velké zklamání. Očekával jsem dospívání, holky, legraci, nostalgickou připomínku svého mládí, lehce líznutou trapností té doby a hodně nadhledu. Bohužel se mi dostalo jen honění mániček, zatýkání, opruz policistů. Navíc mi přišlo hodně nepravděpodobné, že ta mladá banda mániček byla tak politicky uvědomělá.
Z mého pohledu je to dílko o hrůze té doby, nic víc.
Nebo si to prostě už nechci připomínat, to je jedno, prostě jsem to nemohl číst.
Zpočátku vtipná kniha o partě mladých mániček a příhod z autorova života je s přibývajícími stránkami čím dal mrazivější u popisu zatýkání a teroru tajných policistů na neviných lidech během demonstrací po roce 68. Asi nejlépe bych to vystihl tak, že za komunistů se měl líp jen velký blbec a nebo velká svině. A přesně tihle lidé na to asi s láskou vzpomínají.
nebyl to zrovna můj šálek kávy, možná jsem si po shlédnutí filmu od toho slibovala moc...
Zkoukla jsem film: byla jsem nadšená.
Zjistila jsem, že je knižní předloha od Šabacha: chytala jsem se za hlavu s představami, že "po filmu už se mi to rozhodně nebude líbit!".
Přečetla jsem si to: s úsměvem jsem doznala, že musím literární schopnosti pana Šabacha přestat podceňovat.
Aneb když to shrnu, další Šabachovka, která se zařadila do knihovničky mého srdce, hned vedle Babiček, Opilých banánů a Hovno hoří.
Mě dostal film i kniha, kniha víc, tak trochu jsem mohla "přičuchnout" k máničkám té doby, tenkrát už postarším, nostalgie na mne dýchla. Med to tenkrát nebyl, ale s mladickou nerozvážností se to vše bralo jinak a nepočítalo se s následky. Vlasy, bigbít, parta .... a pak to ostatní. Díky a jen víc a houšť takových knih.
Úžasná kniha. Jen mě trochu děsí, že je pro nepamětníky tak nostalgická a romantická, že by takovou dobu chtěli prožít... Nechtěli, věřte mi.
Jsem také z této "retro doby" a kniha je plná nostalgických vzpomínek. Ale - zažité události nebyly zdaleka tak vtipné, všichni jsme se podvědomě báli, snad proto je příjemné si o tom dnes humorně počíst. Knihu (i film) doporučuji.
Když jsme měli jít se třídou do kina na Občanský průkaz, řekla jsem si, že nebudu ztrácet čas nad takovou blbostí. Hořce jsem zalitovala, že jsem tento film ihned odsoudila. Po zhlédnutí filmu jsem si přečetla i knihu. A za několik měsíců jsem ji přečetla znovu. Zamilovala jsem se do obou podob tohoto díla. Kniha je vtipná, děj rychle ubíhá a kdo by nechtěl strávit alespoň několik chvil s autorem a jeho přáteli s pivkem v ruce. Je obdivuhodné, jak na jedné stránce Šabach popisuje pohodičku u Mácháče a hned na druhé nepokoje a "fízlácké špiclování nekalých živlů a rozvracečů státu"
Probouzí to ve mě neuvěřitelnou nostalgii a to jsem tehdy nebyla skoro půl století na světě.
Četl jsem až po shlédnutí filmu s představou, že se dozvím něco navíc k událostem které se v něm odehrály. V tomto směru se moje očekávání nenaplnilo, ale vyloženě zklamán jsem určitě nebyl. Například pasáží z "natáčení" jsem se opravdu pobavil. Ona filmová verze ve mě však vyvolala mnohem silnější dojem.
Štítky knihy
zfilmováno dospívání normalizace (1969-1989)
Autorovy další knížky
2005 | Hovno hoří |
2006 | Občanský průkaz |
2010 | Opilé banány |
2012 | Království za story |
2012 | Máslem dolů |
Knížka se mi četla velmi dobře a skoro v jednom kuse jsem se ní smála, vím že je to o špatné době, ale stylem kterým to bylo psáno a doplňujícími básničkami jsem se velmi bavila. Jediné co mě tak trošku mrzelo bylo, že se hrozně přeskakovalo, že jeden den se koupali na Mácháči a o pár stránek dál měl už ženu a děti. Ale jinak opravdu skvělý.