Nonstop
Brian Wilson Aldiss
Jaký je vlastně svět, v němž žijí hrdinové Aldissova románu, příslušníci polokočovného kmene Greenů? Má, či nemá nějaké hranice? Proč je rozdělen na nesmírné množství palub? Odkud přicházejí záhadní Obři a Vetřelci? A co je pravdy na pověstech o údajné supercivilizaci na Přídi? Několik lidí ve snaze najít na tyto otázky odpověď vydá na dalekou cestu. To, co nakonec zjistí, je až příliš fantastické. Nonstop zpracovává novým, originálním způsobem oblíbená téma světové sci-fi literatury – osudy lidí na velkém kosmickém korábu, jehož let trvá už několik generací.... celý text
Přidat komentář
Sci-fi moc neholduju, ale s touto klasikou jsem neměla sebemenší problém. Kniha mě bavila, ovšem konec byl trochu předvídatelný.
Originální nápad a děj knihy vypracovaný už v padesátých letech byl fajn.Přes rozpačitý začátek jsem byl rád, že jsem vydržel do konce. Zajímavá setkání, střety a odhalování mýtů a tajemství odysei generací žijících v lodi při cestě domů bylo v závěru poutavé. Závěr se dal více rozpracovat, nebo z toho mohlo být slušný materiál na další pokračování. Autor mě zaujal a poohlédnu se po jeho dalších knihách.
Milujem nadčasové knihy. Obzvlášť obdivujem, ako v nich autor dokáže opisovať technológie tak šikovne, že sa vyhne urážkam prítomnosti, čo je v jeho čase ďaleká budúcnosť a dovolím si tvrdiť, že aj našej budúcnosti. :) Trochu som to napísal myš-maš. Ďalej ma táto šikovnosť privádza k úvahe, či to autor aspoň len tuší, ako jeho dielo nadčasovo skončí. Niekedy som si myslel, že nadčasovosť, je vzdialeným synonymom predvídavosti. Samozrejme nie je to celkom pravda, lebo však predvídavo písať nie je až taký problém, keď sa to tak vezme. Ak si v pohostinstve človek dopraje pár piv v rýchlom slede, druhý nemusí byť prorokom, aby vedel, čo sa stane. Napíše teda, tých pár čiar do bloku, aby to pomohlo pri platbe a predvídavo snáď jednu, či dve navyše. :) Ale napísať niečo v 1958, alebo aj skôr ako veci o Trifidoch, či Vojna svetov a tak, aby to sedelo na ktorúkoľvek dobu to chce um, ale asi skôr hromadu šťastia. Takže, milujem nadčasové knihy a Nonstop je jedna z nich.
Solidní scifárna o generační lodi, o stupeň lepší než Heinleinovi Sirotci oblohy, s ohledem na komplexnost a propracovanost příběhu. Svého druhu klaustrofobická atmosféra spojená s bezvýchodností a finálností je výborně vykreslena a příběh po počátečním pomalém rozjezdu skvěle graduje a nepoleví až do posledních řádek. Další klasika, která by žádnému příznivci sci-fi neměla uniknout.
"Naše neštěstí z nás udělalo myslitele. Teprve teď, když celá naše daleká pouť neznamená víc než návrat k temnotám, začínám uvažovat, zda mají mezihvězdné výpravy nějaký smysl."
Poněvadž jsem ke knize přistupoval informacemi o ní zcela nedotčen, snadno jsem se vžil do pozice Roye Complaina. Veškerá tajemství jsem odhaloval spolu s ním, má fantazie kreslila příběhy tak neuvěřitelné a divoké, jako díla malíře Mellera. Žízeň po odpovědích sílila a nebyla ukojena, dokud jsem neuzřel poslední písmeno.
Jsem bídný čtenář sci-fi/fantasy, řekl bych až negramot v těchto žánrech, ale Nonstop mne chytil řádně.
Neuvěřitelně atmosferické prostředí, jehož uzavřenost a stísněnost bičuje touhu vzít do rukou svářečku, propálit si otvor a podívat se za oponu do míst, kam už dlouho nevkročila lidská noha.
Ale opravdu nevkročila?
Nejlepší sci-fi, co jsem kdy četl, dobrá zápletka i rozuzlení, napínavé od začátku až do konce, rád se ke knížce i vracím, prvně jsem jí četl v roce 1989 :)
"Prostor pro Vaše ego"
Svižná púť vesmírnou loďou, kde nikto nevie čo sa deje s celou plejádov referencií na Freuda a Junga a paradoxne veľmi slabo rozvinutými postavami. Skombinovať priestor vesmírnej lode, kde sa ľuďia, zvieratá a rastliny vymkli kontrole a kde neustále prebieha akýsi urýchlený Darwinov prírodný výber s akčným dejom prežil bez zreteľnej či viditeľnej ujmy aj po polstoročí. Kniha má švih a číta sa rýchlo až by človek nostalgicky čakal druhú časť, no práve v tej otvorenosti a kombinovateľnosti dejov je krása. Osobne som fandil krysám :)
"Smrt je ta nejdelší část lidského života."
Výborné sci-fi - na to, v ktorom roku vzniklo, klobúk dole. Zo začiatku čitateľ musí veľmi dobre čítať medzi riadkami a rozmýšľať, do akej dimenzie nás to autor vtiahol a aké bizarné sú jeho predstavy. V strede knihy už budete približne vedieť plán autora, kto sú vlastne obri, Greeni a Votrelci. Na konci všetko do seba krásne zapadne a vám sa zodpovedajú skoro všetky otázky. Škoda, že kniha skončila tam, kde skončila, bol by som za pokračovanie, no na druhej strane by som nechal záver otvorený taký, aký je, aj keď som z neho nebol nadšený. Ak by vás odradil už hneď začiatok a bol by na vás príliš zložitý, všetko je jednoduchšie, než na prvý pohľad vyzerá. K postavám som sa nevedel prispôsobiť - môj vzťah k nim sa niekoľkokrát počas knihy menil, no Royovi Complainovi som držal palce, pretože tam z nich bol asi najnormálnejší (až na tie jeho výbuchy zlosti). Úplne najhoršie je potom niekomu vysvetľovať, o čo sa v knihe jedná, aby ste danému človekovi nevyspoilerovali nejaký fakt. Najlepšie vysvetlenie asi je: "Prečítaj si anotáciu". :) 90%
"Lepší je ďábel, kterého dobře znáš, než ten, kterého neznáš vůbec."
Rozhodne zaujímave a netradičné scifi, kde Aldiss výborne popísal napätú atmosféru lodi posiatej džungľou. Začiatok bol síce ťažší na čítanie, kvôli nie zrovna sympatickým hlavným protagonistom a jednoduchosti kmeňa ale akonáhle sa vydali na púť, začal autor pomaly objasňovať okolnosti ich života (veľmi pomaly) a po príchode do cieľa to už začal na nás sypať a od knihy sa už nedalo odtrhnúť. Pointa bola dobrá (nie zas niečo, čo by ma prikovalo do stoličky) ale menším logickým kiksom sa tam aj tak nedokázal vyhnúť, ale ta atmosféra bola vynikajúca a hlavne je z toho cítiť poctivé nostalgické scifi.
Četl jsem již velmi dávno, a pak ještě 2x. Pro mne je toto nejlepší sci-fi román, který jsem doposud četl.
na to ze jsem se na tuhle knihu netesila po predchozich knihach tohoto autora ale nakonec jsem se do ni pustila hlavne kvuli zvedavosti -co se tolika lidem na tomhle panu spisovateli libi?
A asi mu zacinam prichazet na chut..skvele napsane,napinave..originalni..
Štítky knihy
anglická literatura kosmické lodě sci-fi romány dobrodružné romány
Autorovy další knížky
1989 | Nonstop |
1992 | Helikonie - Jaro |
1997 | Helikonie – Léto |
2018 | Skleník |
1999 | Helikonie – Zima |
Tuto knížku jsem objevila díky Čtenářské výzvě 2017. Potřebovala jsem ještě nějakou knížku z budoucnosti a kolegyně mi přinesla tuhle. Jak sci-fi není úplně "můj šálek kávy", tahle knížka mne dostala. Po trošku pomalejším nástupu se děj dostával do tempa, až se od knihy nakonec nedalo odejít. Skvělý příběh se spoustou přesahů a námětů k zamyšlení. Vřele doporučuji.