Niekedy je pekné, že ma miluješ
Marie Vareille
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510478/bmid_niekedy-je-pekne-ze-ma-milujes-i3O-510478.jpg
4
96
29
Príbeh dvoch kamarátok, ktoré majú smolu vo vzťahoch. Jedna z nich je typická Parížanka a druhá neskonalá romantička, ktorá žije vo svete kníh. Podarí sa im stretnúť sa s normálnymi mužmi a nadviazať vzťah na celý život v krásnom prostredí francúzskych viníc? Chloé a Constance sú najlepšie kamarátky, hoci každá je úplne iná. Spája ich však láska ku knihám, rodinné korene v Marinzacu, no aj žalostný milostný život. Atraktívna Chloé je dokonalá Parížanka: je príliš chudá, priveľa fajčí a priveľmi pije. Nedokáže sa citovo odpútať od svojho expriateľa, ktorý je zároveň jej nadriadeným a má sa čoskoro ženiť. Constance, večná romantička, je už dlho nezadaná, má rada Jane Austenovú a čaká na svojho pána Darcyho, ktorý je však stále v nedohľadne. Jedného dňa sa rozhodnú vziať život do svojich rúk a uzavrú spolu dohodu: Chloé strávi celý polrok na vidieku medzi vinicami, ďaleko od všetkých mužov a pokušení, a pokúsi sa konečne napísať vytúžený román. Constance prestane snívať o romantickej láske a začne sa stretávať s normálnymi mužmi. Ich vzájomná dohoda ich nakoniec zavedie niekam úplne inam, než by čakali.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , MetaforaOriginální název:
Je peux très bien me passer de toi , 2015
více info...
Přidat komentář
Ale tak jo, proč ne. Je to kniha směřovaná pro ženy, tak nemusím, coby muž, se vším souhlasit. Je to pohled na současné ženy, touze dozrát, touze po lásce. Nebyl zcela využit potenciál příběhu...vinice, psaní knihy, láska, poklidné prostředí ... což by knize mnohem více prospělo, než utápění se v hořkých myšlenkách a neustálém odkazu na knihu Jane Austenové ( což mi vnuklo zmatečnou myšlenku zda si Pýchu a předsudek přečíst nebo zahodit ). Kurz svádění, za ty peníze, nic moc, mě by tedy pomocí těch rad nesvedla, ale asi to může na jednu noc fungovat.
Kniha se čte dobře a asi ani neurazí. Z mého, ryze pánského pohledu, dobré, ale spíše mladším ženám.
Francúzska spisovateľka Marie Vareille nestrácala čas tým, že by sa snažila byť inovatívna. Pravdu povediac sa v jej postavách v istej podobe nájde asi každý čitateľ. Asi nie úplne v každej, ale v jednej z nich určite. A tým je táto kniha taká zaujímavá. Pretože sa tak veľmi približuje skutočnému životu.
Na stránkach je možné nájsť všakovaké klišé. Nielen to vzťahové. Rôzne zlozvyky, prešľapy, nedokonalosti, slepé túžby, nelogické rozhodnutia a ďalšie iné. Na čokoľvek si človek dokáže spomenúť, to sa v nejakej podobe dostalo na stránky. Lebo toto nie je len o každodennom živote, ale ako vystrihnuté zo života. Bez príkras, bez ružových okuliarov a bez zbytočného klamania.
Nedá sa však tvrdiť, že by autorka vytvorila spoločenskú satiru. Napriek všetkému sa jej o týchto nedokonalých stránkach života darilo písať citlivo. Možno aj preto, že sa nesnažila moralizovať alebo súdiť. Chloé a Constance, aj ostatné postavy, s ktorými sa čitateľ na stránkach stretne, sú opísané nielen ľudsky, ale s istou dávkou rešpektu.
Chloé a jej nesprávne rozhodnutia, Constance a jej občas škodlivá impulzívnosť a mnohé iné. Všetko prezentované ako bežná súčasť života. Ako zakopnutia, ktorým musíme raz za čas čeliť všetci. Lebo aj o tomto je kniha. O tom ukázať čitateľovi, že niekedy sa stávame svojím najväčším nepriateľom. A aj vďaka tomu dokázala Vareille vyvolať toľko rôznorodých pocitov. Nielen ľútosť alebo hnev, ale aj príjemnú hrejivosť a sem-tam aj smiech.
S čím súvisí aj spôsob vyrozprávania. Dej striedavo približujú Chloé a Constance. Chloé je viac ako len trochu pichľavá, s cynickým pohľadom na svet i ľudí. Jej postrehy sú síce niekedy možno až zbytočne ostré, ale vo viacerých prípadoch na mieste. Constance si zase píše denník. Je to ukážková knihomoľka, ktorá nazerá na svet cez optiku literatúry a často svet okolo seba referuje práve cez narážky na postavy z kníh.
Ich odlišnosť z nich zároveň vytvára dokonalý rozprávačský tím snov, ktorý dokáže chytiť za srdce, ale aj rozosmiať. Hoci niektoré situácie sú už vyložene trápne, ale aj to je súčasť života. Lebo o tom táto kniha je. Nemá niekoho poučiť alebo zmeniť nazeranie na svet. Má čitateľovi ukázať, že každý má svoje problémy a aj tie sa dajú prekonať. Navyše to robí príjemným citlivým spôsobom. Možno vďaka tomu kniha nikdy nebude ničím viac ako príjemným oddychom. No občas aj to stačí, aby sme mali lepší deň.
Kniha Niekedy je pekné, že ma miluješ je nielen o živote, ale hlavne zo života. Čitateľ sa nájde nielen v hlavných hrdinkách, ale v istej miere aj v ostatných postavách. Lebo sú krásne nedokonalé. Text je možno aj vďaka tomu plný stereotypov a klišé, ale to mu nebráni v tom, aby bol zároveň plný emócií. O to silnejších, že je ľahké vcítiť sa do trampôt, ktorým postavy čelia.
Ale jo :-) nakonec se mi knížka líbila i když jsem se zpočátku nemohla začíst. Psaní formou deníku a střídání vyprávění obou hlavních hrdinek mi nevadilo. Spíš asi tady u nás nejsme zvyklí na takový způsob života a je to dáno i tím velkým městem, jakým Paříž je. Když se děj přelil na venkov, tak to najednou bylo úplně jiné. Nevím proč jsem si trochu víc oblíbila Chloé, ale jsem ráda, že to dopadlo, tak jak to dopadlo i s Constance.
Na tuhle knihu mě nalákala její obálka a taky trochu anotace. Od autorky jsem jako první četla knihu Láska ve světle lichých ponožek a ta mě totálně dostala - v dobrém slova smyslu, byla jsem z ní naprosto nadšená. A tak jsem i do této knihy šla nejspíše s velkým očekáváním, a musím bohužel konstatovat, že mě teda moc nezaujala. Už jen fakt, že jsem knihu četla na dvakrát o něčem vypovídá. Zhruba po 80 stránkách jsem knihu odložila - nemohla jsem se vůbec začíst a příběh mi vůbec neodsýpal. Po skoro dvou měsících přišel čas na druhý pokus - ten už byl o něco lepší, ale i tak mě kniha moc nenadchla a začala mě víc bavit až tak sto stránek do konce (což bylo hodně za polovinou). Ale to, že nechytla mě, neznamená, že nemá potencionál. On zase ten příběh není tak špatný a své čtenáře si rozhodně najde...
Asi jsem od knihy očekávala trochu víc, když jsem ji kupovala. Možná je to i tím, že na knize je napsáno "ve stylu Deníku Bridget Jones" a to je naprosto jedinečné. Jediné v čem se tato kniha s Bridget může srovnávat je forma deníku. Začátek a konec fajn, relativně i čtivé. Prostředek knihy mě chvílemi nudil, s postavami jsem se jaksi nemohla ztotožnit. Pravda, konec to mělo jiný, než jsem čekala. Tak za překvapení na závěr alepoň 3 hvězdičky :)
Pre mňa trochu sklamanie. Vtipné mi to neprišlo, skôr tragické, no dobre, možno miestami tragikomické.
S hlavnými hrdinkami som nedokázala sympatizovať a celkom mi liezlo na nervy ich celkom časté povrchné až hlúpe správanie.
Príbeh má ale kus peknej atmosféry a útulnosti, len preto dávam tri hviezdičky.
Oddychové to ale pre mňa nebolo, lebo v knihe je aj kusisko tragédie a ja som si fakt chcela užiť pohodový príbeh, tak som asi siahla mimo...
Uvedomujem si, že hodnotím prudko subjektívne - v knihe boli témy, ktoré mi vyslovene vadia, ako prílišná konzumácia alkoholu, šoférovanie pod vplyvom, dialógy opitých ľudí a tiež príbeh babičky Chloé by som do oddychovej knihe o láske rozhodne neumiestnila a ani som to vôbec nečakala - anotácia sľubovala humorný príbeh v štýle Bridget Jones - a to podľa mňa nie je, až na zmienky o pánovi Darcym.
Kniha sa ale čítala neskutočne ľahko a svižne, za prečítanie stojí, ale nečakajte humornú ľahučkú romantiku, pri ktorej sa budete usmievať ako slniečko. ;-)
Velmi pěkný a laskavý příběh. U čtení mi chybělo už jen léto, voda a sluníčko. Příjemná oddechovka.
Docela zajímavá kniha, na kterou jsem natrefila díky čtenářské výzvě … je o 2 ženách, které si chtějí změnit život a konečně si najít toho pravého … a kupodivu se to oběma nakonec povede … chvílemi i docela vtipný děj … nebylo to špatné čtení …
Jéj, to bylo hezké. Taková příjemná, romantická knížečka, i s trochou humoru. V krásném prostředí, v okolí vinic.
Prostě slaďárna na oddech, tady se nedá moc o čem psát. :) holky se mi líbily, i když sakra nechápu, co pořád táhlo Chloé ke Guillaumovi, ale budiž..
Od autorky jsem četla "liché ponožky", které jsou o chloupek lepší, ale toto bylo také příjemné čtení. S Constance jsem se celkem dobře bavila, hlavně u jejích zážitků z práce a i "Austenovského postižení". :) Sice došlo na chvilkovou ztrátu nervů, ale zapadlo to do děje. U Chloé to bylo trošku horší, tušila jsem důvod "rozchodu" s Guillaumem, ale to co se dozví v závěru.... Sice jsem očekávala od této autorky nečekaný zvrat, ale tenhle mě celkem dostal, ať už ohledně jisté identity, anebo právě Guillauma a jeho manželství. Nejskvělejší je však přístup Charlotte s Gregem, každopádně Château d‘Yquem 1985 bych si jednou také ráda dala. ;)
Příjemný, svěží a svižný příběh, ve kterém se místy mihne i humor. Chloé s Constance se rozhodnou změnit své neuspokojivé životy a jak už to tak bývá, může to být smutné i veselé, s nadějí i bez ní… Lehké a pohodové čtení.
Nic než relax v tom nehledejte. Je to čistokrevná novela pro ženy s předvídatelným dějem i koncem. Snaží se to být úproně humorné, ale není.
Milá odpočinková knížka. Já měla raději Chloe než Constance, protože ta mi občas připadala jako dobrá kráva. Chvilkami jsem si i říkala, že její linku vynechám, ale to bych pak nedostala celý příběh i s jeho úplným koncem.
Někdy je hezké, že mě miluješ je opravdu román, který vás dostane. Dýchne na vás tu správnou atmosféru, která vás pohladí po duši a vy si čtení jistě báječně užijete. Budete se usmívat. budete se smát a hlavně budete čerpat spoustu pozitivní energie.
Ano, přesně taková je fialová kniha z edice, která se Metafoře báječně povedla.
Krásná romanická kniha, ze které sálá atmosféra Francie - víno a prosluněné vinice, shon Paříže a hlavně láska. Obě hlavní ženské postavy jsou sympatické a nejde jinak, než jim přát štěstí.
Jako příjemné odpočinkové čtení je tato kniha ideální.
Skvělá oddechová kniha! Díky příběhu jsem přála na jiné myšlenky. Je vtipná, milá, zahřeje na srdíčku. Rozhodně doporučuji.
Pro mě druhá nejlepší knížka ze série 7lásky. Bylo to milé, líbivé a zároveň ne příliš smutné. Zkrátka všeho tak akorát, četlo se to moc dobře.
Příjemné, odpočinkové čtení, kde člověk tuší, jak to skončí.
Hezké francouzské čtení, hned bych se na vinice také vypravila. Ač mi Chloe nebyla moc sympatická, nebylo to špatné čtení :)
Štítky knihy
přátelství láska pro ženy Francie Paříž romantika vesnice kamarádky nešťastná láska vinohrady, vinice knihy
Kniha Niekedy je pekné, že ma miluješ je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 115x |
| Čtenářské výzvě | 16x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 150x |
| Chystám se číst | 83x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 2x |
Kdybych od autorky nečetla skvělé "liché ponožky", hodnotila bych maximem, takto "jen" čtyři z pěti, ale knížka se mi moc líbila, jen jsem tam necítila takový přesah jako u první jmenované. Žánr je jasně daný, a tím i pravidla, i zde to dopadne tak, jak od půlky knihy očekáváte. Ale autorka píše opravdu lehce, s humorem a nechybí nadsázka, která příběh odlehčuje a nedovolí mu upadnout v pouhé klišé. Příjemné čtení o dvou kamarádkách, francouzském venkovu (a taky trochu Londýně) a lásce v mnoha podobách. Pěkné, vtipné a milé čtení, které jsem si moc užila.