Neviditeľný život Addie LaRueovej
Victoria Schwab
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477218/bmid_neviditelny-zivot-addie-larueovej-Wks-477218.jpg
4
1035
1035
Život, na ktorý si nik nespomenie. Príbeh, na ktorý nikdy nezabudnete. Francúzsko 1714: zúfalá mladá žena spraví faustovskú dohodu, aby mohla žiť večne, bez obmedzení. Zmluva s temným božstvom má však háčik, Addie po sebe nedokáže zanechať žiadnu stopu - ľudia na ňu zabudnú, len čo z nej spustia zrak. Tak sa začína nezvyčajný príbeh Addie LaRueovej, odvíjajúci sa naprieč storočiami a kontinentmi, naprieč dejinami i umením. Až kým Addie takmer po tristo rokoch nestretne mladého kníhkupca, ktorý jediný si dokáže zapamätať jej meno.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
The Invisible Life of Addie LaRue , 2020
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem nedočetla, proto se trochu stydím přidat hodnocení - ale nešť, po zhruba čtvrtině toho předlouhého textu už o něm mám představu.
Takže. Báječný, zábavný nápad!
Ale napsané je to podle mne dost divně. Už jen všudypřítomný přítomný - tedy to, že je text psaný v přítomném čase! Proč? Nechápu, unavuje mne to a autorku muselo také...
No a prožívání hrdinky, za mne darmo mluvit. Ačkoli se toho dočítáme spoustu o jejích emocích, nezažila jsem s ní žádné - jako kdyby nebylo možné, aby na mé osobě zůstala nějaká stopa. :) Nebo co.
Vážně, lituji toho nápadu, jak tu přišel vniveč ve prospěch rozvleklé červené knihovny, či čeho. Po asi čtvrtině knihy už nemůžu dál a jdu dělat domácí práce, abych na svém světě zanechala nějakou stopu.
A pozor: Pokud máte rádi klasického Fausta, tomuto dílku, varuji, se vyhněte obloukem!
Knihu jsem dostala, podle anotace bych si ji určitě nevybrala. A nakonec to bylo úplně něco jiného, než co jsem cekala a bylo to skvěle! Ve chvíli, kdy se příběh oddělí od vašich očekávání toho, jak to bude pokračovat to je bomba, která nutí čtenáře číst a číst a číst. Skvěle napsané, velmi zajímavá zápletka, hodnotim skutečně jako originální dílo.
Tohle byla moc pěkná knížka. Addie LaRue je úplně jiná fantasy než jakou jsem čekala. Od autroky toho mám celkem dost přečtené a díky této knížce jsem si ji oblíbila ještě víc.
Četlo se to krásně. Žádné dlouhé pasáže. CeLou dobu mě to bavilo. Moc se líbulo sledovat co Addie prožívá. Láska, osamění, přátelství, domov, ztrátu a to celé dokola. Autorka to všechno krásně zpracovala. Takže mi 500 stran uteklo strašně rychle.
Navíc krásně popsala postavy. Okamžitě jsem se do nich zamilovala. Henryho jsem si zamilovala okmžitě. Stejně tak i Addie. Její příběh mě moc bavil.
Navíc ten konec? Ke knížce se to nádherně hodilo. Dokonce jsem si i poplakala.
Shrnula bych to asi takto. Krásná fantasy, která se vymyká všem ostatním. Má to krásnou atmosféru.
Myslím, že není úplně jednoduché napsat recenzi na tuhle knížku. Každého zasáhne jinak. Každý si z ní vezme něco jiného. Myslím, že si ji musíte přečíst a stát se tak na chvilku součástí Addiina neviditelného života.
Moje už 6 přečtená kniha od autorky. Zas a znova jsem se ujistila, že její psaní miluju. Jestli už mě trochu znáte, tak víte, že já si na letní romanťárny s "žili šťastně až do smrti" nepotrpím. Její příběhy jsou vždycky krásně smutné a většinou nekončí dobře a přiznávám se, že to mě na nich baví nejvíc.
Láska, čas, nesmrtelnost, touha... Schwabová ví, co trápí obyčejnou lidskou dušičku a dokáže v tomhle "trápeníčku" vrtat i 500 stran. A já pak brečím jak malé děcko a mám pocit, jako by mi někdo sáhl až na srdce. Jo jestli to není jasný, tak- ano brečela jsem. Ve vlaku plném lidí.
Řekla bych, že nejvíce jsem se nakonec byla schopna vcítit do Henryho. Velice, velice nerada to přiznávám, ale čas od času mě taky popadne to nutkání. Odjet pryč. Vidět nová místa. Poznávat lidi. Hýbat se vpřed. Neohlížet se za sebe.
Ach a ten hořkosladký konec? Dokonalé. Sama nevím, jestli Luca víc nenávidím nebo zbožňuju.
Na Neviditelný život Addie LaRue jsem slyšela tolik chvály, až jsem se knížky vlastně začala bát. Ne vždy mi totiž ty “vyhajpované” příběhy sednou. Musím ale říct, že ten Addiin mi padl do čtenářského vkusu, nadšení a chválu tedy budu šířit dál.
Addiiny životní osudy začínají počátkem 18. století ve Francii. Addie je mladá dívka, která se snaží všemi možnými způsoby uniknout domluvenému sňatku s mužem, kterého si ani za nic na světě nechce vzít. Dojde dokonce až tak daleko, že začne o pomoc prosit temná božstva. Ta její prosby vyslyší, avšak zahrávat si s osudem nikdy není jen tak, na což Addie posléze přichází. Vyhne povinnosti vdát se, získá nesmrtelnost, krom toho však získá také neviditelnost. Tedy ne tak docela. Lidé ji vidí, ale pamatují si ji vždy jen okamžik. Poté na Addie zapomenou a chovají se k ní, jako by ji nikdy předtím nepotkali. Addie postupně prochází dějinami bez toho, aniž by si ji někdo pamatoval. Zažívá války, hladomory, rozmanité životní osudy, všechny zážitky se jí do hlavy zapisují jako do obří kroniky, a ačkoli se Addie během let potkává s tisícovkami lidí, ji si nepamatuje nikdo.
Tedy, téměř nikdo. Jednoho dne zhruba 300 let poté, co Addie žije se svým prokletím, chce v knihkupectví ukrást knihu. Je to její denní chléb, veškeré věci získává kradením, stejně si ji nikdo nepamatuje. Až na jednoho mladíka, knihkupce z onoho knihkupectví. Addie začíná pátrat po tom, proč zrovna on, jediný člověk za celých 300 let, umí překonat její prokletí. Začíná se odvíjet příběh lásky, pro Addie zcela nový a neznámý.
Líbí se mi myšlenka celého příběhu, která nutí zamyslet se nad pomíjivostí lidských životů. Cestování dějinami, poznávání Addiina prokletí, její smířenost s osudem a šok z toho, že by někde v prokletí mohla existovat chybička, která dovolí, aby si ji jeden jediný člověk na zemi pamatoval - to jsou věci, které mě na knížce nesmírně bavily. Jeden bod dolů za to, že mi některé pasáže přišly trochu moc zdlouhavé. Ale knížku jednoznačně doporučuji, stojí za přečtení!
Nikdy sa nemodli k bohům, kteří odpovídají po setmění.
A ja dodávam,poriadne si najprv prečítaj zmluvu, ktorú ideš podpisovať. V tomto príbehu sa zmluva nepodpisuje, aspoň nie písomne ale uzatvára sa krvou spečatená ústna dohoda niečo za niečo. Ale podmienky zmluvy neboli úplne jasne formulované, Adeline bola zúfalá, mladá, ani presne nevedela čo chce, len vedela čo nechce. Protistrana naopak presne vedela, čo chce - dušu. A tak Tieň dostane prísľub jej duše a Adelina dostane život-neživot. Nikto si ju nepamätá, v jej prípade "Zíde z očí zíde z mysle" platí doslova. Žije stáročia bez toho, aby po sebe zanechala stopu. Ale - myšlienka je nespútanejšia ako spomienka :)
Od knihy som nemala veľké očakávania, pretože predsa len, tých negatívnych recenzíí bolo celkom dosť. Ale nakoniec ma kniha vcelku bavila, aj keď niečo mi tam chýbalo.
Príbeh ma zaujal od začiatku. Addie je sympatická postava, ktorá vie čo chce, respektíve čo nechce a jej život v roku 1714 sa jej nepozdáva. Po uzavretí dohody postupne zisťuje, aké všetky obmedzenia ju spútavajú. Jej kliatba mi prišla naozaj zaujímavá a stále som prichádzala na nové a nové veci, ktoré Addie nemôže robiť, napríklad ani si len otvoriť účet v banke či niečo vlastniť, takže postupné odhaľovanie jej zákutí ma bavilo. Obidve linky ma spočiatku celkom bavili, či už tá z minulosti, ako aj tá zo súčasnosti, z roku 2014. Ale od tej z minulosti som čakala viac - predsa len, Addie žije už tristo rokov a za ten čas bola svedkom mnohých ľudských míľnikov a dúfala som, že niektoré udalosti budú viac rozpísané, ale nestalo sa tak, je to hlavne o jej stretnutiach s božstvom. Celkovo ma príbeh bavil čím ďalej tým menej, aj keď som bola veľmi zvedavá, ako to celé dopadne. Len tá cesta ku koncu mi prišla dlhá, miestami to bolo strašne rozťahané a ani ten záver sa mi úplne nepáčil. Ale celý príbeh sa mi čítal dobre, páčila sa mi húževnatosť Addie a jej spôsob prežívania. Len predsa sa z témy dalo vyťažiť trošku viac.
Překvapivý objev, nebylo to špatné. Já bych teda klidně aspoň 50 stran úplně vyhodila, občas se jsem se u čtení nudila.
Celkový příběh a poslání knihy je pěkné, i postavy jsou dobré.
Kniha je taková dost filozofická, úplně jiná, než normálně čtu, ale i tak jsem si čtení nakonec užila.
Začala bych tím, že jsem od téhle knihy měla opravdu velká očekávání která se nenaplnila tak jak jsem si představovala, té knize něco chybí, taková ta špetka toho co potřebujete ale nevíte co to je.. Děj odsýpal to se musí nechat. Nepřečetla bych si ji znova ale není to špatná kniha, jen mi nesedla. Pro mě průměr ale někomu možná styl psaní sedne více :)
Ach,...to bylo tak krasny a smutny! Jsou knizky co se vam dostanou pod kuzi. A tahle je pro mne rozhodne jedna z tech na kterou nezapomenu. Pohlazeni na dusi.
Velice dlouhá a úmorná kniha. Bála jsem se, že ji ani nedočtu. Povětšinou se v ní nic moc nedělo a já se nudila. Všeobecnému nadšení tedy moc nerozumím. Námět byl super, ale zpracování mě neoslovilo. Snad teď budu mít šťastnější ruku a přečtu si něco, co mě bude bavit a zajímat.
Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. A někdy se to vyplatí, dá se říci. Krásná kniha, jemně plynoucí, jako těch dlouhých 300 let. Dobro a zlo, světlo a tma, láska a zášť. Příběh samotný protkaný uměním, nemůžu než být nadšená. Sympatická hlavní postava, propracovaný příběh a nečekané rozuzlení. Příjemné popisy prostředí i děje, dobře vykreslené charaktery. Ačkoli se určitá pasáž s obměnami opakovala, mně to osobně vůbec nevadilo. Bavilo mě střídání míst, číst si o různých podnicích, situacích...
Moc jsem si knihu užila a doporučuji ji romantickým duším, které si rády poplynou na vlně nádherného příběhu.
Uff, jak mám ráda knihy autorky, tohle byl, dle mého názoru, nejslabší počin. Námět dobrý, ale osobně si myslím, že délka knihy ho zabila. Knihu jsem odkládala a prokládala tři měsíce, než se mi podařilo ji dočíst (sérii Temnější tvář magie, jsem nedokázala odložit). Je to sice něco nového, ale celkově kniha byla nudná, bez větších zvratů a ten konec to taky zrovna nevytrhl.
Velmi chytlavý námět a celé provedení. Četlo se to jedna báseň! Myslím, že každý pochopí důvod, pro který se Addie rozhodla změnit svůj osud, ale vůbec si neumím představit, jak bych zvládla překonávat den co den tři století. Závěr se mi také líbil a rozhodně je to jedna z knih, na které jen tak nezapomenu. Stejně jako si budu pamatovat "Addie LaRue"!!!
Žít věčně? No já nevím, zavání mi to trochu osamělostí. A věčný život určitě nebude jen tak zadarmo
Knihu Neviditelný život Addie LaRue jsem četla v rámci Čtenářského klubu na Facebooku a jsem ráda, že jsem se takto ke knížce dostala. Zprvu jsem se bála, jestli to nebude nějaká romantická slátanina, ale nebyla! Naopak mě velmi překvapilo rozuzlení a samozřejmě jsem si pěkně pobrečela ️
Je to moc milý a krásně napsaný příběh o touze po svobodě, která je až taková, že hlavní hrdinku dohnala ke smlouvě s temnými silami.
Addie poznáváme v roce 1714 v jedné francouzské vesničce. Chtějí ji provdat, ale ona z toho tolik nadšená není. Ona je přímo zoufalá a tak moc chce být volná, až se uchýlí k modlitbě k temným bohům. A přání se jí nakonec vyplní. Avšak aby mohla žít věčně, nemůže po sobě sama zanechat žádnou stopu, zkrátka jako by neexistovala, jako by byla neviditelná. Kamkoli přijde, lidé na ni po chvíli zapomenou. Naučí se toho docela dobře využívat a takto se protlouká svým věčným prokletým životem už skoro 300 let.
Ale jednou, v jednom newyorském knihkupectví, se objeví mladík a ten si ji pamatuje! Jak je to možné?
No a pak… to už si ale raději přečtěte sami, stojí to za to!
Tak já nevím… kniha je napsaná hezky, text se čte dobře a rychle. Myšlenka je skvělá. Svět je pěkně vystavěný, pravidla existence Addie jsou promyšelná a fungují překvapivě dobře. A přesto…
Něco zásadního mi v knize chybělo a to byl děj, napětí, které by mě nutilo číst dál. Nepomáhaly tomu ani neustálé skoky v čase tam a zpátky, které často vše jen zbytečně natahovaly. Děj se pak rozvíjel tak pomalu, až mi bylo jedno jak to s Addie dopadne, vztah jsem si k ní hledala opravdu těžko. Od začátku pro mě byla Addie neuchopitelná, protože pro mě charakter postavy definují vztahy, jenže ty její jsou (logicky) velmi povrchní… nakonec jsem nevěřila, že by takhle vydržela žít 300 let. Promiň Addie, taky bych si přála víc…
O této knížce jsem slyšela rozporné reakce, takže jsem si chtěla udělat jasno a knihu si sama přečíst. Nelituji toho. Vůbec, ale vůbec nelituji toho, že jsem tuto knížku četla, protože jsem jí úplně propadla. Fakticky, toto byla bomba.
Tolik úžasných částí a dokonalých citátů jsem snad ještě nikdy neviděla. Tato knížka mi dala přesně to, co jsem od ní očekávala. Ty pocity, které jsem z ní měla... Jakože... Prostě... Nemám slov?
I přes pomalejší začátek se kniha brzy rozjela a od sté strany to šlo samo. Neřekla bych, že tu bylo zas tolik akce, ale přesto jsem se od knihy nedokázala odtrhnout. Postavy jsem si oblíbila už hned na prvních stránkách. Každá měla za sebou něco. Nějakou temnou minulost, která je stále stahovala ke dnu. Přesně to jste z každé cítili.
To zoufalství, ta touha, kterou Addie cítila, jak moc potřebovala aby ji někdo viděl, načež se ukáže Henry, který není zas tak obyčejný...
Addie je tak úžasná postava. Tak cílevědomá, chytrá, silná. O takto dokonalé postavě jsem už dlouho nečetla a zase pravděpodobně nějakou dobu nebudu.
Věřte mi. Toto si na sto procent chcete přečíst. Tento skvost vás nemůže minout.
5/5⭐
Tato kniha vám tak krásně zlomí srdce, ten jazyk a překlad je naprosto skvostný. Nejedná se o žádný akční příběh, ale o citlivé vyprávění jednoho neobyčejného, velmi dlouhého života. Addie je postava, kterou si musíte zamilovat, nebo minimálně na ni nezapomenout (a splnit tím její největší přání :). To, jak autorka vymyslela konec, mě naprosto dostalo a kvůli tomu bych dala knize klidně i o další hvězdičku navíc.
Knihu jsem si zamilovala i z důvodu, že miluju film Age of Adaline a tohle byl docela podobný příběh, jen mnohem lepší.
Nemůžu napsat víc, než že jsem se do příběhu absolutně zamilovala! Klobouk dolu.
Štítky knihy
láska pro ženy tajemství samota prokletí magický realismus nesmrtelnost LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2021 |  Neviditelný život Addie LaRue |
| 2016 | Temnější tvář magie |
| 2014 | Archiv |
| 2017 | Divoká píseň |
| 2017 | Neobyčejní |
No a mně se to tedy moc líbilo. Jen jsem se do toho vrhla až po tom velkém BOOMu. :)
Addie je sympatická a chytrá holka, která prostě nechce být provdána a tak se začne modlit k Bohům, samozřejmě ale po setmění a tak se ozve Temný, se kterým uzavře smlouvu. Dostane svobodu a dlouhý život výměnou za duši, jen s tím, že si jí prostě nikdo nikdy nebude pamatovat.
Za sebe musim říct, že jsem si prostě oblíbila Temnýho. :D já vim, zvrhlost sama, ale i tak. Addie byla perfektně vykreslená postava, naprosto jsem jí rozuměla a chápala, asi bych si ten život "užívala" stejně, i když, ono na tom asi není nic k užívání, co? :)
Prostě se mi to moc líbilo, super nápad, hezký příběh, líbily se mi okamžiky z minulosti, setkávání se známými osobnostmi, objevování nového.. naprosto jsem se s tím sžila.
Kniha se četla sama, na to, že je to přes 500 stránek děj příjemně ubíhá, krátké kapitoly, přesouvání se v čase, v myšlenkách a vzpomínkách. Co se týká Henryho.. ten mě prostě moc neokouzlil, no co, prostě jsem se "každý rok" těšila na návrat Temného.
Kniha se mi tedy moc líbila. Původně jsem chtěla dát 4* ale.. no je to tak. Dávám 5* a těším se na další knihu autorky. :)