Němci v Praze 1861-1914
Gary B. Cohen
https://www.databazeknih.cz/img/books/62_/62320/bmid_nemci-v-praze-1861-1914-Lvf-62320.jpg
2
1
1
Americký historik stopuje politické, sociální a kulturní dějiny pražských Němců od roku 1861 (Češi získali majoritu v městské radě) do první světové války. Popisuje jak se pražští Němci ve svém všedním životě vyrovnávali se ztrátou postavení a moci. V centru autorovy pozornosti je především vznik liberální společnosti v Praze v první polovině 19. století a následné rozdělení zemských vlastenců Království českého na národnostní Čechy a Němce. Velkou pozornost věnuje i obvykle přehlíženým nižším sociálním vrstvám německé společnosti. Celá práce končí analýzou porážky liberálního politického proudu pražských Němců v předvečer velké války.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2000 , KarolinumOriginální název:
The Politics of Ethnic Survival: Germans in Prague, 1861-1914 , 1981
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2000 |  Němci v Praze 1861-1914 |
| 2022 |  Vzdělání a střední třída v císařském Rakousku 1848-1918 |
Kniha Němci v Praze 1861-1914 je v
| Přečtených | 1x |
| Chystám se číst | 2x |
Ach můj bože, bezbřehé moře nudy. Obdivuji autorovu erudici a náročnou práci s prameny, ale ke čtení to není. Samá statistika. Pokud vím, jsem jediný student, který to dočetl do konce, a to jen proto, že mě téma eminentně zajímá. Až na pár výjimek chybí odkazy třeba na pražskou německou literaturu, což by se vzhledem k tématu nabízelo (třeba jen jako ilustraci sociálních jevů, o nich autor píše). Škoda.
NEJZAJÍMAVĚJŠÍ FAKTA:
- Čechoněmci byli tak ohrožení českým živlem, že je to stmelilo do té míry, že katolíci a protestanti měli společné kostely
- Židům nebyly kladeny žádné překážky ve vstupu do německých spolků, zato české spolky byly mnohem antisemitštější, protože staročeši měli úzké vazby na katolický klérus a mladočeši ztotožňovali Židy s liberalizací/industrializací a s cizáctvím
- i Prahu postihla imigrace chudých ortodoxních Židů
- čeští městští úředníci vyvěsili na zeď radnice statistiku s počty Čechů a Němců, aby Němce deprimovali, že jich ubývá
- příčinami úbytku pražských Němců byla emigrace Němců (zejm. do Vídně), imigrace Čechů, pohlcování českých předměstí, asimilace, změna příslušnosti Židů a odlišný demografický model
- němečtí liberálové se postavili proti rakouskému záboru Bosny, proto císař pověřil E. Taafeho sestavením vlády proti nim
- po prosazení pouze českých názvů ulic poskytlo Kasino německá označení vlastníkům budov
- 1/3 turnerů byli Židé, přispívali na Schulverein atd., zato bojkotovali Kasino kvůli malé antisemitské frakci
- ke konci 19. století už bylo německých Židů značně více než (árijských) Němců (3:2)
CITÁTY:
* o vůdci Čechů Otokaru Zeithammerovi: Byl fanatickým Čechem, ačkoli všichni jeho příbuzní byli Němci.
* dobový komentář ke vzniku německého spolku Kasino: Stará chyba Němců: každý chce velet a nikdo poslouchat.
* Willy Haas: Šlechta ve svých obrovských tajemných barokních palácích na Malé Straně mluvila francouzsky a nepatřila k žádnému národu; patřila spíše ke Svaté říši římské, která již více než století neexistovala.
* tragické proroctví z 50. let 19. století: Brzy dojde na to, že německá kolonie bude žít v Čechách jako v nepřátelské zemi.
* projev mladočeského starosty s výkřiky publika: Žalovali mi, že německé studentstvo na ulicích a náměstích pražských se chová provokativně. (Hanba jim! Pakáž! Březnovský: Židovská sběř!) Popichují je prý i samotní profesoři (Nože, to umějí!), svým krojem popuzují klidný náš lid, ano i smělým, ba drzým způsobem odvažují se v české Praze, na této české půdě zpívati Wacht am Rhein. (Hanba! Drzost!)"
* židovské rčení: Je lepší být drzý německý Žid než špinavý polský Žid nebo bojácný český.