Nejtemnější část lesa
Holly Black
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251514/bmid_nejtemnejsi-cast-lesa-qkU-251514.jpeg
4
483
483
V lese leží na zemi skleněná rakev a v ní spí chlapec, který má na hlavě rohy a jehož uši jsou špičaté jako nůž... Hazel žije se svým bratrem Benem ve městě Fairford, kde vedle sebe žijí lidé a kouzelná stvoření přezdívaná Lesní lid. Sjíždějí se sem turisté, aby na vlastní oči spatřili divy pohádkové říše, zejména pak rohatého chlapce. Jenže návštěvníci nevidí nebezpečí, které se zde skrývá. Hazel a Ben si od pradávna vyprávějí smyšlené příběhy o chlapci ve skleněné rakvi. V jejich vyprávěních je on princem a oni chrabrými rytíři. Namlouvají si, že princ je jiný než ostatní Lesní lidé, kteří uzavírají s lidmi kruté dohody a číhají na turisty ve stínech stromů. Hazel ví, že není možné, že by se rohatý chlapec probudil. Jenže přesně to se jednoho dne stane…. Celý svět se obrací vzhůru nohama a Hazel musí přijmout roli rytíře, na kterého si kdysi hrála. Je vtažena do víru nové lásky, musí se vyrovnat se zradou a rozhodnout se, na čí straně stojí. Dokáže v této roli obstát? V podobě románu Nejtemnější část lesa se Holly Black, autorka mnoha bestsellerů, vrací k okouzlujícím pohádkovým příběhům, díky kterým se na počátku své kariéry proslavila.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , OmegaOriginální název:
The Darkest Part of the Forest , 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
První třetina příběhu není moc vydařená. Autorka se tu snaží přiblížit svět víl a zároveň popsat minulost a motivy jednotlivých postav, což se jí moc nepovedlo, protože to čtenáři naservíruje dlouhými popisnými pasážemi. Právě tímto se liší od jiných knih, které jsem od Holly Black četla. Tam se popisům vyhýbá a věnuje se čistě akci, což je dobře, protože popisné pasáže jí nejdou.
Hlavní hrdinka Hazel je sympatická a nebojácná. Jde do všeho po hlavě, ale svět víl je tu krutý a je potřeba si dát pozor na svá přání, lépe řečeno uzavírat obchodní dohody s vílami se nedoporučuje. Pak totiž nemusíte vědět, komu sloužíte a co všechno děláte po nocích.
Pripomnělo mi to trochu Kruťase. Ty víly a tak... a hlavně to, že nemůžou lhát. Jinak moc krásně vykreslený příběh.
Překvapivě je to moje první kniha od této autorky, i když se již delší dobu chystám na sérii "Krutý princ". Místo jako Fairford s Lesním lidem, místními a turisty, kteří se občas "ztratí", bylo opravdu kouzelné. Hlavní hrdinové, ať sourozenci Hazel s Benem, jejich přátelé Jack s Carterem, anebo princ či král, všichni měli něco do sebe. Autorka má až neuvěřitelnou fantazii, i když mě nejvíc dostala funkčnost telefonu... to mi přišlo víc nereálné než všechny fantastické bytosti dohromady. :)
Celkově je to velmi čtivý příběh, který rychle plyne.
Jednoduché čtení, když zrovna není nic lepšího. Příběh se mi líbil, Holly Blacková dokáže skvěle vykreslit sympatické postavy a atmosféra vesničky stojící u kouzelného temného lesa mi taky připadala fajn. Vedlejší romantická linka miloučká, hlavní trošku slabší.
Tak jsem se konečně po všech zkouškách dostala k sepsání recenze na Nejtemnější část lesa od Holly Black, kterou určitě většina z vás zná jako autorku série Krutý princ. Možná někdo z vás ale neví, že tahle kniha vyšla už před sérií Krutý princ a tohle je jen nové vydání. A musím říct, že možná, kdybych to četla před Krutým princem, tak by se mi to líbilo nejspíš víc.
Anotace zněla opravdu skvěle. V lese ve skleněné rakvi leží rohatý chlapec a potom, co se probudí, se začnou dít zvláštní věci. Prostředí knížky se mi opravdu líbilo. Taky se mi líbilo, že autorka zasadila magické prvky do vcelku normálního moderního městečka. I většina postav se mi líbila, kromě hlavní hrdinky. A tady začínal můj problém. Její chování mi občas přišlo prostě otravné, Hazel občas prostě myslela jen sama na sebe a bylo jí jedno, jaký to bude mít dopad na okolí. To samé Hazelina hlavní dějová linka. Myšlenka dobrá, ale myslím, že to mělo větší potenciál.
Knížka je nicméně dobře napsaná, hezky se to čte a děj plyne. Takže to hodnotím jako nadprůměrné čtení a doporučuju všem fanouškům vílího světa a fantasy.
Přečteno za necelý den, příběh je fantasticky, velmi se mi líbil, děj, postavy, příběh, paralelní děje, všechno bylo naprosto skvěle. Vždy jsem fantazii milovala a jako malá milovala samozřejmě i vily, ale líbí se mi, že zde vlastně nejsou kladnou postavou, jak třeba v Petrovi panovi, ale postavami nebezpečnými a vychytralými, každopádně konec byl lépe ukončen než u autorčiny knihy Nejchladnější dívka v městě chladu, ale byl trochu více dojemný. Celkový dojem z knihy mám velmi dobrý a určitě se chystal na další její knihy.
Zajímavá kniha. Je dobře napsaná a děj plynule, ale rychle, utíká. Asi bych brala víc zápletek a víc akce, ale i tak je to pěkná kniha, jen to nebyl úplně můj šálek. Závěr to celé zachránil :))
Tímto příběhem mi autorka opět potvrdila to, že miluji svět víl a celé ty pověry a ochrany proti nim. I když v tomto příběhu to tolik nebylo, jako v Kruťasovi.
Příběh byl velice čtivý a utíkal pod rukama. Autorce se musí nechat, že příběhy píše skvělým a “jednoduchým” stylem a není potřeba na něčím dlouho dumat.
Hlavní postava Hazel mi vcelku sedla, byla nebojácná a cílevědomá. Akorát z té žvejky se mi udělalo špatně (kdo četl, tak ví). Celou dobu jsem se těšila na probuzení rohatého prince a když k tomu konečně došlo, tak jsme si ho za mě skoro vůbec neužili. Já ho chtěla v příběhu více! I Jacka bych tam snesla více, i té romantické linky. Ale nemůžu chtít všechno .
Příběh jsem si užila, ale čekala jsem od něj trochu více.
Autorka měla zajímavý nápad na vílí turistické město, ve kterém obyvatelé nepochybují, že víly existují, zatímco turisté riskují své životy ve snaze se s nimi setkat. Prolínání magického vílího světa s moderními prvky a na první dojem "obyčejným" městečkem dobře fungovalo.
Co mě okouzlilo, bylo jednoznačně prostředí lesa, ve kterém se většina knihy odehrává. Chladné, temné, plné nestvůr, magické, opředené tajemstvím, a přesto lákavé. Bytosti, které zde vystupují jsou nádherné i strašidelné zároveň. Autorka skvěle zvládla vytvořit svět, který je pohádkový, a přitom naprosto děsivý.
Knize nechybí akce, záhady, tajemství, ale ani špetka romantiky, a to hned ve dvou linkách. Nutno podotknout, že kniha má pomalejší rozjezd a docela dlouho trvalo, než jsme se dostali k onomu spícímu princi z anotace.
Tohle bylo zvláštní, podivné a nabité temnou fantasy. Ale je tu přesně znát ten styl Holly Black a zdálo se mi, že touhle knihou je inspirovaná jeji další série Kruty princ. Ačkoliv nemám ráda zdlouhavý dej tady bylo všechno moc šup sem sup tam a bum konec.
Hazel a Ben byli jako sourozenci skvělí ale Hazel místy dost hloupá i když rváčka co vlastně nevi co chce a Ben roztomilej naivní kluk. Co se Severu na týče měl své kouzlo a příběhy které o něm autorka vymyslela se hezky četli. Celkově hodnotím knihu kladně ale na serii Krutý princ to nemá
Plusy: + obyčejná hl. protagonistka + lidský VS vílí svět + kruté víly + sourozenecký vztah + postavy rodičů + inspirace folklorem + zápletka + Hazel, Ben, Jack a Severin + stand-alone
Minusy: - žádný wow efekt - nic moc originálního
I když to nebylo nic originálního nebo světoborného, příběh jsem si užila a postavy i svět si zamilovala
Z knihy mám smíšené pocity... Vzhledem k tomu, že se kniha četla dobře, tak jsem přímouřila oči, když se některé odstavce opakovaly. Chvílemi jsem se nudila, ale na druhou stranu jsem byla zvědavá jak to vše dopadne
4,5 ⭐
klíčová slova: YA, fantasy, fae/víly, temnější atmosféra, LGBTQ+, odhodlaná hrdinka, malé město
čtivost 5 ⭐ - příběh 4 ⭐ - atmosféra 5 ⭐ - postavy 3,5 ⭐
Holly Black mě jednoduše znovu okouzlila. Oproti Krutému princi musím říct, že nejsem tak unešená těmi postavami a příběhem, nicméně i to se mi líbilo dost na velmi slušné hodnocení. Co ovšem Holly umí na jedničku je atmosféra. Její svět Fae prostě nemůžu nemilovat. Skvěle zvládá vytvořit svět, který je pohádkový a přitom naprosto děsivý. No a přesně to já miluju. Prostě paráda. Při čtení jsem toužila přestěhovat se do Fairfold a klidně se nechat zlákat nějakou zákeřnou dohodou.
Příšera tu šíhá v lese,
ten, kdo zlobil, ať se třese.
Zatáhne tě pod jehličí,
pomoci se nedokřičíš.
Okousané kosti pod kořeny stromů,
nikdy, nikdy, nikdy nevrátíš se -
Hazel Evans a její bratr Ben žijí ve Fairfold – malém městě kde to žije Fae (vílami). Tohle ospalé městečko je známé tím, že ve skleněné rakvi v lese mají spícího chlapce se špičatýma ušima a rohama. Generace dětí a mládeže si tam hrají či se tak jako poflakují kolem, ale chlapec se neprobouzí (ať se děje cokoliv) a ani o trochu nemění. A pak se stane nečekaná věc, která odstartuje řadu událostí: chlapec jednoho dne z rakve zmizí. A víc vám raději k ději neprozradím, ať se máte na co těšit.
Jude a Cardanovi se postavy tady sice nevyrovnají, ale i tam jsem si Hazel, Bena, Jacka a Severina oblíbila. Badass Hazel jsem od začátku do konce fandila. Nejvíce mě tu zajímal právě Fae prince Severin, který se mihne i v trilogii Krutý princ. Přála bych si, aby tam Severina bylo víc. Mnohem víc. Ačkoliv se kolem něj příběh soustředí, tak moc na scéně bohužel nebyl. Na této knize je super ta věc, že Holly LGBTQ+ postavy ve svých knihách nechává prostě žít a nepracuje s jejich sexuální identitou jako s hlavním motivem celého příběhu. Benovi a Severinovi jsem vážně fandila.
Na psaní Holly Black miluju to, jakou dokáže vykouzlit atmosféru prací se slovy. Je to prostě pohlazení po duši. I když příběh pro mě nebyl úplné wow tak ten svět mi to bohatě vynahradil. Celkově je tohle super knížka o lidech, kteří uzavírají obchody s Fae a musí za to náležitě platit a o tajemstvích, která se skrývají v té nejtemnější části lesa. Bavilo mě to. S klidným srdcem můžu knížku doporučit všem, co mají rádi Fae a nějakou tu záhadu. Psaní Holly Black prostě stojí za to.
Ve spolupráci s Knihy Dobrovský.
(SPOILER)
Dovolím si nesouhlasit v příspěvkem Pedrusky pode mnou.
Za mne má kniha 5 z 5.
Kniha dle mého názoru naprosto odpovídá svému zařazení pro děti a mládež spíš, než YA. A jelikož je to primárně fantasy jsem ráda, že to není další červená knihovna ve fantasy prostředí. Doporučila bych ji čtenářkám klidně od 12 let právě proto, že tam není tolik té romantiky. Knize bych vytkla jen ty časové skoky. Protože po dočtení knihy a odhalení všech tajemství dává všechno větší smysl.
SPOILERS:
Moc se mi líbí, že Hazel ač je jí 16 si stále uchovává to dětské zapálení do hry na rytíře a zabíjení zlých strašidel. V podstatě jen proto, aby u toho mohla zůstat sama uzavře dohodu s Lidem. Velice se mi libí i myšlenka denní a noční Hazel.
Dělalo mi radost, že je to jedna z knih, kde jsou sourozenci nerozluční, místo aby se dohadovali o nesmyslech. Přijde mi i velmi příhodné vysvětlit možnost toulání se dětí po nocích venku tak, že rodiče úplně neplnili funkci rodičů a nechali děti růst jako dříví v lese. (Řada umělců má trochu jiné vnímání reálného světa tak, jak to zde mají i oni)
Jsem ráda, že právě díky příběhu o tom, jak bývalý přítel Bena políbí Hazel mi začne najednou dávat smysl, proč dá klidně pusu komukoli. Myslím, že tím chce dokázat, že to pro ni nic neznamenalo tehdy a neznamená ani teď. A jelikož vypluje na povrch, že uzavřela dohodu s Lidem, chápu i proč se nechtěla k nikomu vázat. Kór když k tomu připočteme její věk.
Mojí nejoblíbenější postavou v knize je Jack :)
Jak to dopadne neprozradím. Přeji pěkné čtení.
Na knihu jsem byla zvědavá z více důvodů, a tak jsem se rozhodla ji popadnout a pustit se do ní. S autorkou už mám nějakou zkušenost, takže jsem měla lehkou představu, jak se prezentuje. Nebylo to vyložené zlé, ale nebylo to ani výrazně dobré. Jsem na vážkách, co si o tom pořádně myslet. Musím však říci, že jistou čtivost i přes to všechno to mělo, takže mi stránky pěkně ubíhaly.
Hlavní hrdinka Hazel byla sice šestnáctiletá slečna, která se prezentuje jako téměř dospělý puberťák, co líbá kde koho, ale zároveň mi připadala více jako dítě. Minimálně tou posedlostí být rytíř, to si člověk pak říká - to jako vážně? Věděla jsem, že hodně čtenářů má problém se s hrdinkou tak nějak sžít a utvořit si s ní nějaký vztah. Musím přiznat, že jsem na tom podobně. Prostě jsem jí sledovala, ale nedokázala jsem s ní cítit, prožívat anebo jí snad fandit. Prostě ne. Byla to taková až plochá postava. Když pominu to, jak všechno chce vybojovat "jako rytíř", všechny zachránit, protože všechno je její vina apod., tak jsem nevěřila ani tomu, jak z hromady záhad, které nikam nevedly, jen ona jako lusknutím prstů přišla najednou na řešení. Bylo to divné, nereálné a až hrozné.
Nelíbili se mi její rodiče, kteří byli prezentováni jako sobečtí lidé, co se chtějí bavit, a to že mají děti a s tím je pojí i nějaká starost, povinnost, je prostě nezajímala. Vysvětlení, že se za tu dobu změnili a už nějakou "péči" a starost mají, ani jejich konečné chování to nezachránilo. Ben, bratr hrdinky mi přišel v pořádku, nenašla jsem na něm nic, co by mě na jeho chování nějak iritovalo. Líbil se mi jejich sourozenecký vztah, že v tom jeli společně. Pravdou je, že Hazel k Benovi mohla být pak upřímnější daleko dříve, ale aspoň, že vůbec. Ta dvojice byla fajn, jen si nemohu pomoc, je to hrozně divná dvojice - ségra olíbá kde co a koho (což se tam mimochodem absolutně nehodilo, pak jsem si akorát škatulkovala Hazel do zrovna nelichotivých šuplíků), a brácha je gay, což Hazel nedělá problém mu políbit kluka - jo, byl to snad omyl, ale přišlo mi to tak, že na něj úplně ohled brát nebude.
Pak tu také figuroval Severin, který byl ve skutečnosti v pohodě, nebyl zlý, ačkoliv byl tak lehce prezentován, nevadil mi, až na to, že mě zase dokázal překvapit svým zájmem a orientací. Co to sakra je za ty vztahy v té knize? Obecně, fantasy příběh není špatný, ale vztahová linka? Jakákoliv? Jedno velké špatné. Nedokreslené, neprocítěné, neuvěřitelné, hodně slabé, vlastně žádné. V tomto ohledu se z toho dalo vykřesat tak moc! Moje romantická duše pláče zoufalstvím - toto se nepovedlo. A poslední postavou, která stojí za zmínění je Jack. Toho jediného jsem měla o dost víc ráda než celý zbytek dohromady. Bylo mi ho líto a dokázala jsem s ním cítit, člověk by mu rád pomohl. Přála jsem mu, takže i v ohledu na jeho city jsem byla celkem spokojená, i když! Mohla autorka prostě šlápnout na plyn v té romantice. Tahle to bylo tak moc plytké, prostě o ničem.
Jak jsem zmínila, ten děj samotný nebyl úplně špatný, dalo se to, ačkoliv je to taková pohádka pro mladší čtenáře. Bylo to čtivé a místy se mi to líbilo, jenže je tam dost much a kazů, které si čtenář až moc dobře uvědomuje, a to kazí dojem. Tohle slovo tu zmíním už po několikáté, ale je to prostě tak - ten příběh, jako celek - byl prostě divný. Také jsem si připadala, jak na horské dráze, někdy to fičelo a podruhé horko těžko popojíždíme. Některé věci zbytečně popisované, některé nedovysvětlené, další zase bez udání důvodu sdělené jakože nad slunce jasné. No, to úplně ne.
Jsem taková lehce rozčarovaná, něco dobré, něco ne. Hodnotila bych to prostě takovým středem, a co se týče doporučení? No, je to na každém z vás, ale vlastně, proč ne. :)
Nejtemnější část lesa je příjemné čtení se silným pohádkovým nádechem. Není to ale retelling a zároveň se nepodobá žádné pohádce, kterou bych znala, takže jsem si dost užívala tu originalitu.
Zatímco u Krutého prince sledujeme osud člověka v říši víl, tady to Holly trošku prohodila. Hlavními hrdiny jsou šestnáctiletá Hazel a její starší bratr Ben, kteří jsou sice lidé, ale máme tady i vílu uvrženou do lidského světa – Jacka. Zatímco Hazel mi zpočátku přišla trochu zvláštní a moc jsem nechápala její jednání, Ben i Jack mi padli do oka. Zároveň mě upoutal příběh o městečku, kde se lidský svět střetává s tím vílím, takže jsem četla dále. Nutno podotknout, že kniha má pomalejší rozjezd a docela dlouho trvalo, než jsme se vlastně dostali i k onomu spícímu princi z anotace.
Na druhou stranu jsem ale měla čas Hazel pochopit a více k ní přilnout, což se povedlo zejména díky střípkům z minulosti. S každým dalším kouskem skládačky mi všechno dávalo větší smysl. Líbilo se mi i vykreslení sourozeneckého vztahu s Benem. Hazel je silná a odvážná, Ben citlivý a loajální, a přestože před sebou mají jistá tajemství, mají se rádi nadevše. No a Jack, ten byl můj oblíbenec od začátku do konce.
Každopádně teprve když z rakve zmizí dotyčný spící princ, všechno začne nabírat na obrátkách. Kam se princ poděl? Podaří se ho Hazel a Benovi najít? Může být ve skutečnosti takový, jak si ho vysnili?
Knize nechybí akce, záhady, tajemství, ale ani špetka romantiky, a to hned ve dvou linkách. Obě do příběhu moc hezky zapadly a hrozně jsem jim fandila. V jedné chvíli měl příběh velký potenciál, aby jej autorka rozvedla více. Za mě trochu škoda, že se tak nestalo, protože se na tom dal postavit klidně i druhý díl. Ale i tak se mi rozuzlení líbilo a po dočtení jsem byla okamžitě natěšená na další knihu Holly Black.
Hodnocení: 80%
Dvě hlavní výtky: I když byla Hazel zajímavá postava, vůbec jsem si k ní nedokázala vytvořit pouto. Byla pro mě strašně vzdálená, i když byl celý příběh vyprávěný hlavně z jejího pohledu.
Druhá - Romantická linka mezi Hazel a Jackem tady přišla jako blesk z čistého nebe. I když jsem jim na konci hodně fandila, nebyla tam před tím žádná chemie. Ta přišla až dlouho po vyznání lásky a já ráda prožívám romantické linky od začátku.
Ale jinak mě to fakt bavilo. Prostředí lesa a víl bulo dechberoucí - magické, tajemné a úplně jsem z knihy cítila vůni jehličí a mechu.
Mně ani nevadí propojení našeho světa a tím magickým Naopak mi přijde, že to dělá knihu zajímavější.
Ben i Severin byly skvělé postavy, ale nejvíc si mě získal Jack a i bych chtěla víc z jeho příběhu a myšlenek, protože byl z celé knihy nejzajímavější.
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti lesy víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Krutý princ |
| 2015 | Železná zkouška |
| 2019 | Podlý král |
| 2020 | Královna ničeho |
| 2017 |  Nejchladnější dívka ve Městě chladu |
Příjemná oddychovka při "lenivém" dni. Četlo se to příjemně, ale upřímně linie taková trochu slabší..... přímo pro cílovou skupinu si myslím, že je to super knížka, ale pokud to čtete jako "starší" publikum, všímáte si tam už více nedomyšleností, atd.....