Nejtemnější část lesa
Holly Black
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251514/bmid_nejtemnejsi-cast-lesa-qkU-251514.jpeg
4
483
483
V lese leží na zemi skleněná rakev a v ní spí chlapec, který má na hlavě rohy a jehož uši jsou špičaté jako nůž... Hazel žije se svým bratrem Benem ve městě Fairford, kde vedle sebe žijí lidé a kouzelná stvoření přezdívaná Lesní lid. Sjíždějí se sem turisté, aby na vlastní oči spatřili divy pohádkové říše, zejména pak rohatého chlapce. Jenže návštěvníci nevidí nebezpečí, které se zde skrývá. Hazel a Ben si od pradávna vyprávějí smyšlené příběhy o chlapci ve skleněné rakvi. V jejich vyprávěních je on princem a oni chrabrými rytíři. Namlouvají si, že princ je jiný než ostatní Lesní lidé, kteří uzavírají s lidmi kruté dohody a číhají na turisty ve stínech stromů. Hazel ví, že není možné, že by se rohatý chlapec probudil. Jenže přesně to se jednoho dne stane…. Celý svět se obrací vzhůru nohama a Hazel musí přijmout roli rytíře, na kterého si kdysi hrála. Je vtažena do víru nové lásky, musí se vyrovnat se zradou a rozhodnout se, na čí straně stojí. Dokáže v této roli obstát? V podobě románu Nejtemnější část lesa se Holly Black, autorka mnoha bestsellerů, vrací k okouzlujícím pohádkovým příběhům, díky kterým se na počátku své kariéry proslavila.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , OmegaOriginální název:
The Darkest Part of the Forest , 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Já vůbec nevím, co napsat. Trochu jsem se zhrozila, když si do pusy strčila použitou žvýkačku s tím, že je to skoro, jako by se líbala s tou osobou, které patřila. Jakože.. cože? Hnus? Příběh trochu plytký, ale zase musím vyzdvihnout, jak byli popsáni rodiče hlavní hrdinky, nešlo o takový ten typický stereotyp starostlivých amerických rodičů. Byli docela shitty a to se mnou rezonovalo, dokázala jsem si i představit, jaké pro ní bylo s nimi žít. Ale to je tak vše, co ve mně po dočtení zanechalo nějakou stopu.
Bohužel, tohle se dočíst prostě nedalo. Myslím, že tento žánr nebude patřit mezi mé oblíbené. Knihu daruji do knihobudky. Hodnotit to ani nebudu.
Miluju Holly Black a její ztvárnění světa nadpřirozených bytostí, které jsou krásné a kruté zároveň. Přesto je kniha trochu slabší než třeba Daň peklu, nebo u nás bohužel nepřeložená Valiant. Vždycky si v ní ale něco najdu a čas od času se k ní vrátím.
Já fakt nevím. Doufám, že za vše může český překlad (to snad ani nemohl překládat jeden člověk) a nekvalitní korektura, protože těch chyb je tam nasekáno vážně dost. Nápad velmi dobrý, fantasy chvílemi moc pěkně vykreslené, ale hrozně moc tomu chybí, a já vlastně nevím co. Chvíli jste v kvalitně napsaném příběhu a postavám jejich charaktery a chování plně věříte a o pár stránek dále si říkáte "sakra, to vážně čtu knihu pro malé děti?", protože jinak si chvílemi tak stupidně napsaný text nedokážu vysvětlit. Škoda, očekávala jsem vážně více, ten potenciál tam rozhodně byl.
Autorka se s postavami nemaže - nutí je být zcela upřímnými především k sobě. Není jednoduché si je zamilovat, jsou příliš jako my.
Miluji světy víl a tento se mi ohromně líbil. Ve většině knih jsou víly hodné a nápomocné bytosti, ale tady tomu tak úplně není. Ne že by byly úplně zlé, ale moc se kamarádit nechtějí. Rozhodně z nich mám respekt.
Kniha byla napínavá a velice čtivá. Na jednu stranu mě mrzí, že kniha nemá pokračování, ale na druhou je fajn najít fantazy knihu, na kterou se naváží další.
(SPOILER) Velmi čtivá knížka, zařadila bych ji do šuplíku nenáročné literatury, což rozhodně nemusí být na škodu :o) Ke konci mi trochu vadila vztahová linka, která byla plochá a spíš o ničem, plus (SPOILER) homosexuální vílí princ, který hned na začátku vyjádří antipatie k lidské rase, aby pak jednomu z nich vyznal nehynoucí lásku, mi tam přišel hrozně násilně naroubovaný, ač mi je homosexualita v knihách spíš sympatická. A je škoda, že se věnovalo tak málo prostoru Jackovi. Ale jako oddechovka super knížka, co příjemně drnká na fantazii. Ale s Gaimanem bych to rozhodně nesrovnávala :o)
Nechala jsem se nalákat na další knihu autorky, od které jsem četla Nejchladnější dívka ve Městě chladu a rozhodně nejsem zklamaná. Tentokrát mne Holly Black vzala na výpravu do města Fairford, které leží obklopeno vílami a podobnými bytostmi. Upřímně jsem měla zpočátku problém se vymezit vůči těmto bytostem a v hlavě si upravit nějaký svůj obrázek, přeci jen to nejsou často zobrazované či znázorňované bytosti. Hazel mi celkem přirostla i když její jméno mi v paměti vyvolávalo spíš jinou pohádku :D Charaktery byly malinko plošší a ne tolik rozvinuté, jak v předchozí knize a byly celkem přímočaré, ale proto fantazy úplně nečtu. Svět víl prolnutý s naším reálným světem byl nádherně vystavený a popsaný, občas až moc dopodrobna a to odvádělo mou pozornost od hlavní dějové linky. Pár menších zvratů se tam našlo, jinak celkem předvídatelné, ale velmi milé a krásně čtivé. Rozhodně doporučuji, opravdu mi kolikrát kniha vykouzlila úsměv na rtech a není to žádná náročná četba, spíš takové fantazy oddechovka. Ale krásná, stojí za přečtení.
Vůbec jsem nečekala, že mě kniha tak chytne! Četla jsem totiž od téhle autorky první díl Krutého prince, který mě vlastně moc neoslovil. Bylo to asi tak dva, tři roky zpátky? Vůbec jsem nedokázala přijít na chuť autorčině stylu psaní. Nejvíc mě asi štvalo, jak moc detailně všechno popisuje. Každopádně teď, když už mám něco načteno, tohle spíš oceňuji. Jasně, některé pasáže jsou zdlouhavé a nudné, ale dokážu se lépe vžít do celého toho příběhu. Vážně jsem si čtení moc užila a nemohla se od něho odtrhnout.
Začátek měl podle mě trochu pomalejší rozjezd. Nemohla jsem se moc začíst, ale jakmile jsem si zvykla na styl jejího psaní, tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Je vidět, že se autorka ve všelijakých příbězích opravdu vyžívá. Už jsem si toho všimla v sérii Krutý princ, ale tady to bylo opravdu dost očividné. Vůbec mi to nevadí, protože ten příběh je pak ještě zajímavější a čtivější.
Vůbec nechápu, jak tohle někdo může napsat. To je prostě tak geniálně propracované a vymyšlené. Autorka má asi vážně skvělou fantazii. Zamilovala jsem si celý ten svět. Moc se mi líbilo, že se příběh odehrával na pomezí vílího a skutečného světa. Bylo to všechno tak hezky zvláštně propojené. Navíc ty postavy? Já je miluju! Hlavně Jacka, který si prostě získal mé srdce. Už jen tím, že byl víla a žil v lidském světě. Bylo opravdu zajímavé, jak moc v sobě musí krotit tu druhou stránku svého já. Samozřejmě i Hazel jsem si oblíbila, která mi svou statečností občas brala dech. Občas mi na ní sice štvalo, že se stále chová jako ta 9 letá holčička, kterou bývala… ale na druhou stranu jí to dělo takovou zajímavější a jinou. Sverine byl takový zvláštní, ale měla jsem ho od první chvíle ráda. Ben byl pro mě takový nevýrazný a nějak větší vztah jsem si k němu nevypěstovala.
Je fakt škoda, že nejsou i další díly. Strašně mě mrzí, že už musím z jejich světa odejít.
Další skvělá fantasy autorky. Originální nápad proměněný do světa knih, děj čtenáře vtáhne a než si uvědomí, že začal je na konci knihy.
Je to má 4 kniha od autorky a jako předchozí je i tato kniha pro mě jedna z nejoblíbenějších.
(SPOILER) Jedna z mnoha knih, které jsem koupila na základě krásné obálky a nečetla anotaci. A tak když jsem ji otevřela a začala číst o dětech, co si hrají na Iphonu na skleněné rakvi elfa, měla jsem chuť knihu zahodit! Ještě, že jsem to neudělala. Příběh je tak krásný a křehký, že ani ve 30 mi to nepřijde jako klišé :) . Kniha ve mě vzbuzovala tolik pocitů a našla jsem tolik podobností s jinými příběhy. Celé mi to připomínalo Stranger Things, kdy malé děti bojují proti zlu, které se dere na povrch. V sestře Severina jsem viděla Te Fiti z Odvážné Vaiany, která ve skrytu duše nebyla zlá, jenom příliš nešťastná a plná zármutku. A jak mi v některých příbězích vadí gay páry za každou cenu, tak tady mi to vlastně strašně moc zapadalo a dávalo smysl.
Kdybych knihu četla dříve, byla bych z ní určitě nadšenější. Takhle jsem bohužel hodně věcí shledávala klišoidních a předvídatelných. Příběh byl ale jinak zajímavý a moc se mi líbila hlavní postava, Hazel.
Toto bolo výborné :)
Veľmi ma bavil fantazijný svet, ktorý autorka vybudovala a umiestnila ho do našej reality, do súčasnosti - toto mám v knihách veľmi rada :)
Kniha sa mi čítala veľmi dobre, prakticky sama :) Nechala som sa unášať príbehom, ktorý by mohol byť pokojne aj podstatne dlhší :)
Čítala som nové vydanie s novým prekladom (2021) a aj preklad je naozaj výborný.
Dočítaná pred týždňom, ale stále vo mne doznieva a to si cením :)
Odporúčam mladším čitateľom, aj tým dávno dospelým, ako som aj ja :)
Po dlouhé době kniha, která mě dokázal vtáhnout do děje. Bavilo mě sledovat příběh Hazel, Bena i Jacka odehrávající se na pomezí skutečného světa a světa vílího.
Kniha se příjemně četla. Začátek byl trošku pomalejší, ale tak ve 2/4 knihy se tam toho začalo dít hodně. Líbilo se mi, že ve mně kniha udržovala mírné napětí, co se bude dít dál, takže jsem se rozhodně nemusela přemáhat do čtení. Přišlo mi super, že tam několikrát zmínili jméno Grimsen (Kdo četl Krutého prince :-) )
Bylo pro mě docela těžké se do knížky začíst. Prvních asi sto stran mi přišlo dost takových chaotických, skákalo to z přítomnosti do minulosti a od Hazelina pohledu k Benovu. Jinak byla knížka celkem fajn ale přečíst si ji před Krutým princem, nevím jestli bych se do něj pak pustila.
Co se postav týče, nesedla mi Hazel. Vůbec nebyla sympatická a vadila mi. Ben a Severin na druhou stranu byli super, klidně bych brala kdyby tam bylo víc částí s nimi.
Všude na internetu jsem neustále narážela na knihy s vílami. Jak jsou dobré, jak jsou jimi lidi unešení a jak je musí číst pořád a pořád dokonala. A to nemluvím o tom množství FanArtů. Prostě vílí záplava. No a tak jsem sáhla po Dvoru trnů a růží... A ne vážně jsem to nedala. Prostě, neříkám, že nápad špatný, ale byla tam hromada věcí, které mě osobně neskutečně vadily a já stále přemýšlela, jestli to dočíst nebo ne, až to za mě vyřešila čtečka, která se rozhodla se mnou raději nekomunikovat a vrátit se do továrního nastavení (a vymazání celého svého obsahu). No ovšem tato zkušenost mě odvedla i od nápadu přečíst si Krutého prince, kterého jsem měla ve svém "plánuji přečíst" listu.
Ovšem pak se nějak u mě na poličce s nepřečtenými knihami objevilo toto (netuším jak a kdy, ale nejspíše při nějaké hromadné akci u Dobrovského). No co, řekla jsem si, že těm vílám dám ještě jednu šanci (navíc to má jen jeden díl, za mě velká výhoda). A tak jsem se do toho nakonec pustila. A propadla jsem kouzlu víl. Zamilovala jsem si všechny postavy. Všichni jsou krásně propracovaná a každý má svůj charakter. A láska mezi Benem a spícím princem? Opravdu jak z pohádky. Spousta věcí je zde jak z pohádky. Napůl dostáváte krvavé fantasy a napůl nádhernou pohádku. Něco jak 2., 3. a 4. díl HP. Nebo jak knihy od mého milovaného Gaymana (až na to, že on klidně zajde ještě dál a je ještě krutější). Tato kniha je přesně tak na hranici našeho a jiného světa jak má být. Je tam dostatek odkazů na náš svět a naši popkulturu, ale i dost prostoru pro kouzla. Rozhodně si mě Holly Black tímto dílem získala na svoji stranu a Krutého prince dostala zpět na můj seznam "plánuji přečíst" a díky tomu, že celá trilogie bude během následujícího měsíce (dvou) celá znovu vydána, tak věřím, že se k tomu dostanu ještě letos :D.
(SPOILER)
Do tohohle příběhů jsem se nostalgický zamilovala.
Příběh temných víl, které se radostně zahrávají s lidmi a vraždí turistov.
Mne osobně se to moc líbilo a bylo to skvělé oddechové čtení i když je to víc psané pro mladší čtenáře.
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti lesy víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Krutý princ |
| 2015 | Železná zkouška |
| 2019 | Podlý král |
| 2020 | Královna ničeho |
| 2017 |  Nejchladnější dívka ve Městě chladu |
Jako vždy krásný, odpočinkový počteníčko.