neexistence

01.02.2023

(SPOILER) Pořád strašně váhám, jak tuto knihu ohodnotit... a nakonec dávám čtyři, ačkoli by to mělo být pět?

Možná si strašně protiřečím, ale na mě tam těch drog a sexu bylo nějak moc. Jo, líbil se mi fakt že Elias zkazil Kennetha, protože to se stát zkrátka a může a když vás opustí někdo, do koho jste byli blázen, zničí vás to. Sáhnete po čemkoliv, co vám ho připomíná a kor, když to co vám ho připomíná, vám dovolí na něj i zapomenout.

Obecněji... Sundala jsem dolů tu hvězdičku i proto, že Elias byl chvíli Prescott a chvíli Elias a Kenneth chvíli.. Něco jiného (už se nepamatuji a to jsem knihu dočetla včera!) a zkrátka se mi jména příšerně pletly. To může ale být jen můj osobní problém.

Závěrem ale musím uznat, že konec se mi líbil hodně. Poslední věta se mi líbila hodně. Netradiční (aspoň v ČR) příběh, u kterého jsem stále někde v zadu v hlavě měla slova "Requirem za sen" a s tím četla celou knihu. A hlavně postavy, nejspíš tak reálné, jak jen mohou být. Láska není jen nádherná, je někdy pěkně tvrdá a plná extáze.

31.12.2022

Jsem rada, ze jsem si počkala, až příběh vyšel knižně a nemusela trpět při postupném vydávání na webových stránkách.

Četla jsem od autorek několik příběhů na jejich stránkách i knižní verzi Páté minuty a vlastně pořád zpracovávám to, že dokážou napsat něco tak odlišného, temného, surového. Kniha mi svym tématem i naturou hlavní postavy trochu připomínala Na krev nebo Sám mezi všemi.

První polovinu knihy vidíme ze strany Eliase, se kterým se mi ztotožňovalo opravdu těžce - alkohol, drogy, nezávazný sex, násilí, žádný respekt ke komukoli či čemukoliv. Druhá půlka knihy je vyprávěna z pohledu Kennetha, u kterého je to nakonec ještě horší. I přes všechny “red flags” ale člověk (nebo alespoň ja) nějak naivně doufá, že přijde jejich “šťastně až navěky”.

Kniha se mi četla i přes pochmurnou atmosféru velmi dobře a potřebovala jsem vědět, jak jejich příběh skončí. Zároveň je příběh obohacen mnohými myšlenkami, nad kterými čtenář spolu s hlavními postavami přemýšlí.

Kniha je rozdělena na dvě části. V té první nám Elias Prescott vypráví svůj příběh, ve kterém hlavní roli hrají drogy, alkohol a Kenneth. Kluk, který v druhé části příběhu přebírá slovo a ukazuje nám, kam ho setkání s Eliasem přivedlo.

Knížka je psána stylem, který jen umocňuje ponurou a naturalistickou atmosféru příběhu. Věty jsou úsečné, ale zachycují každý detail. Zanechávají ve čtenáři pocit, jako by příběh sledoval z dálky, ale nedokázal mu ani na moment uniknout.

Samotné téma knihy pro mě bylo dost vzdálené. Nikdy jsem nechápala, co někdo vidí na drogách, proto je pro mě těžké s postavami sympatizovat. Elias je někým, komu bych se za každé okolnosti vyhýbala velkým obloukem. Jeho chování vůči ostatním mi totiž ani v nejmenším nepřijde v pořádku. A to, kým se stal Kenneth, mě děsilo. Vůbec mi z jejich romance nebylo dobře.

A právě proto je kniha tak dobrá. Protože i přes to všechno jsem se od ní nedokázala odtrhnout, přenesla na mě veškeré emoce a zanechala ve mně jakýsi prázdný, ale hrozně silný pocit. Možná je to způsobem psaní, možná tím koncem… ale ta atmosféra vás zkrátka strhne. A i když tam budou pasáže, ze kterých vám bude zle, i když postavy budete občas nenávidět, je to příběh, který se vám zaryje hluboko pod kůži. A pokud se tohle autorovi/autorům povede, jsou dle mého názoru opravdovými mistry.

Ale stojím si za tím, že kniha by měla přijít do rukou pouze dospělým. Nachází se v ní již zmiňovaná témata drog a alkoholu a také silně toxický vztah, o kterém je sice velmi zajímavé číst, ale rozhodně by neměl být vnímán jako ideál, právě naopak.

23.12.2022

Ufff, to tedy bylo něco na naladění se před Vánoci!
Bohužel nemůžu dát plný počet, té temnosti a destruktivity tam bylo prostě moc. Ale přesto - má to spád a nešlo přestat, ale vlastně jsem se hrozně těšila, až knihu dočtu, otočím se a půjdu dál. Mně jich vlastně obou bylo TAAAAK strašně líto! A ten otevřený/uzavřený konec ty rány ještě víc rozdrásal a možná i trochu soli přisypal. I tak autorkám děkuji za knihu, kterou nešlo odložit.

20.12.2022

Holky to zase dokázaly. Zase mě protáhly příběhem, smutným,plným vášně a lásky. Ale také bolestí, zničením sebe sama a lidí okolo. A "vyflusly" mě na konci, vyčerpanou, ale tak šťastnou! Byla jsem šťastná, že jsem mohla tu knihu číst, prožívat radosti i strasti obou kluků, jejich úsek života a hlavně... Jejich myšlenky. Neexistovala jsem v knize s nimi a neexistovala jsem i chvíli po. Kenneth i Elias byli každý jiný, každý měl jiné touhy a cíle, každý z nich mě rozbrečel a naštval. Ale dohromady? Dohromady byli dokonalí a ta toxická láska byla cítit z každého jejich slova, vzdechu, slzy.
Určitě knihu nedoporučuji všem. Bylo to hodně drsné, spousta lidí to nemusí zvládnout číst. Ale ti, co jsou otevření a chtějí něco prožít až na dřeň, tak směle do toho, budete nadšeni!
Za mě nejlepší kniha roku!