Nech mě lhát
Clare Mackintosh
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389414/mid_nech-me-lhat-5C7-389414.jpg
4
152
58
Přesně před rokem se Caroline Johnsonová rozhodla skoncovat rázně se svým životem. Její šokující sebevražda přesně napodobila způsob, jakým se před pár měsíci zabil její manžel. Jejich dcera Anna se od té doby zoufale snaží smířit s tím, že se oba rodiče dobrovolně rozhodli odejít ze života. Když se jí narodí holčička, matka jí chybí víc než předtím. Začíná si klást otázky o smrti rodičů, na které dřív neměla sílu. Jenže co když pátrání v minulosti povede jen k tomu, že ohrozí sebe i svou rodinu? Někdy je lepší minulost nechat spát...... celý text
Přidat komentář
Moje první knížka od této autorky. A určitě nebude poslední. Knížka se mi líbila, i když rozjezd je pomalejší (s tím je třeba počítat), ale od druhé části už to jelo jako po másle. O zvraty, překvapení a velká odhalení nebyla nouze. Musím říct, že jsem to celé tipovala úplně jinak. Postavy byly sympatické. Nejvíc se mi líbil Murray a především jeho vztah k Sarah. To mě chvílemi až dojímalo, jak hluboce Murray svou ženu Sarah miloval, i když byla tak nemocná. Nebylo to jednoduché.
Příběh je zajímavě vystavěný a jistě vede nejednoho čtenáře k zamyšlení. Jediné, co musím trochu strávit je ten konec... !! Nechci prozrazovat. Za sebe mohu knihu doporučit a určitě zkusím další od této autorky.
Nechytla mě zdaleka jako Někdo tě vidí. Děj je promyšlený, o zvraty není nouze ale stejně si nemůžu pomoct, něco tomu chybělo. A ten konec? Jako zase znova? :-) To už mi přislo trochu moc. Vsuvky s kojením byly na můj vkus až příliš. Tohle v thrilleru fakt nepotřebuju. Suma sumárum nebylo to zlé ale ani výborné.
Strhující, dokonale promyšlený a mistrně zpracovaný psychothriller, kde opět nechybí originální námět. Zpočátku je příběh trochu pomalejší, ale už v tu chvíli je jasné, že takhle to teda nebude. Vynikající koktejl napětí, zvratů, překvapení a to vše je inspirováno skutečnou událostí. Doporučuji.
Po pravdě řečeno něco mi tam chybělo.Bylo dobře našlápnuto,ale to rozuzlení mě moc nechytlo.Nejsympatičtějsí postava byl Murray
Nech mě lhát...
Třetí kniha od Clare Mackintosh, která se mi dostala do rukou... Musím zmínit, že každá z těchto tří knih ve mně zanechala veliký dojem a autorka je pro mě naprostou zárukou špičkové knihy... Knihy od této autorky můžete číst v jakémkoliv pořadí, dějově na sebe nijak nenavazují...
V této knize nás autorka seznámí s mladou Annou Johnsonovou, která má novorozenou dcerku Ellu... V této situaci by moc toužila po pomoci své maminky - Caroliny Johnsonové, která však přesně před rokem ukončila svůj život sebevraždou... Stejným způsobem se však pár měsíců předtím rozhodl skoncovat se životem i její manžel... Mladá Anna se snaží se situací zoufale smířit a v tomto jí pomáhá i její partner... Jednoho dne však objeví ve schránce pohlednici s textem... Sebevražda? Tomu přeci nevěříš...
Jak bude Anna na celou věc reagovat a co vše se začne kolem ní dít se dozvíte, když otevřete a následně se začtete do této skvělé knihy... ;-)
Máte rádi thrillery, nebo ještě lépe psychologické thrillery? Tak v tom případě neváhejte a sáhněte po jakékoliv knize od této autorky... Uvidíte, že to stojí za to... ;-)
Překvapení se konalo, stejně tak jako u prvotiny Má je vina, ale čekala jsem to a už to u mě nevyvolalo takový údiv. Ale i tak příběh hezký, originální, pár věcí k zamyšlení se v něm taky našlo a ten konec....? Clare psát umí a brzy si přečtu zatím její poslední knihu, co je k mání Někdo tě vidí.
Opět mě tato autorka dostala. Od samého začátku se dostanete do skvěle propracovaného příběhu, který Vás ani na minutu nenechá zahálet. Chcete s Annou za každou cenu odhalit pravdu. Pokaždé když si myslíte, že víte, zjistíte, že nevíte nic. Miluji takové knihy. Miluji autory, kteří toto dokáží. Je to vždy skvělý čtenářský zážitek. Autorka zde zpracovává téma sebevražd a toho, jak tento akt navždy poznamená pozůstalé. Moc se mi líbil životní příběh detektiva Murraye, muže, jehož manželka trpěla hraniční poruchou osobnosti. Život s ní byl velmi těžký, neměli děti, Murray nevěděl dne ani hodiny, kdy nemoc zase zaútočí v celé své obludnosti, ale přesto jí věrně stál po jejím boku a hluboce ji miloval. Jsem z knihy opravdu nadšená.
Jednoznačně nejlepší autorka psychologických trilerů současnosti. Perfektní znalost prostředí a především mistrovské skládání příběhu, kdy je čtenář znovu a znovu veden na falešnou stopu, aby byl opakovaně šokován nečekanými zvraty. Velice originální a atraktivní příběh, který nedovolí knihu odložit z ruky.
Neuvěřitelné, nečekané, překvapivé.
Ze začátku jsem se nemohla začíst , ale chce to chvilku vydržet a potom nebudete věřit, že vás autorka dokáže, tak dokonale přelstít.
Anna nedokáže uvěřit že její rodiče spáchali sebevraždu.
Začíná pátrat v minulosti. Může toto pátrání ohrozit ji a její novou rodinu? Někdy je lepší minulost nechat spát.
Dokonalost.
Clare Mackintosh je mistryně v matení čtenářů. A to se mi na jejích knihách líbí. I já jsem ráda, že opustila práci u policie a novinařinu a věnuje se pouze psaní. Předchozí zaměstnání však jejím knihám jen svědčí. A Nech mě lhát je další kniha, která stojí za přečtení. Anna, hrdinka příběhu, je přesvědčena, že její rodiče nespáchali sebevraždu, ale že je někdo zabil. Poprosí o pomoc policii. Její podezření zaujme bývalého detektiva Murraye. Co nakonec vypátrá a proč už Anna nestojí o další vyšetřování se dozvíte v příběhu Nech mě lhát. A poslední věta? Jako vždy PECKA.
Knihy této autorky jsem četla v pořadí: Někdo tě vidí, Má je vina a Nech mě lhát. Autorka je napsala v pořadí: Má je vina, Někdo tě vidí a Nech mě lhát. Píšu to proto, jelikož s každou knihou je lepší a lepší. Doporučuji přečíst všechny tři. A nejlépe v pořadí jejich vzniku.
Opět se mi kniha líbila, ale hvězdičku musím ubrat.
Docela mě rušilo skoro v každě větě kojení.
Jsem sice také maminkou, ale v této knize mě to opravdu rušilo.
Přislo mi to tam hlavně zbytečné, děj byl o něčem jiněm.
Jinak napětí do poslední stránky, doufejme, že nám napíše další knihy.
... tak tedy, to byla zase jízda... Pořád jsem čekala, co se z toho vyklube, nejdřív to vypadalo trošku nemastně, neslaně, ale tušila jsem, že něco bude jinak... Jenže ani tak jsem nebyla připravená na ten šok, když se to stalo, říkala jsem si: To si dělá pr...? No, nedělala... Fakt nářez, a ten konec? To jako vážně?
Opět vynikající psychologický thriller z pera Clare Mackintosch. Je to moje oblíbená autorka, která i v tomto příběhu předvedla své mistrovství. Příběh plný lží a machinací mě přivedl k překvapivému závěru a poslední větou příběhu mě uvrhl do pochybností. Bylo to výborné čtení, těším se na knihu Má je vina, která již brzy bude pro mě v naší knihovně připravena. Bravo, Clare !!!
První třetinou jsem se prokousávala celkem dlouho, ten začátek byl takový nijaký... Ale četla jsem i předchozí knihy autorky, proto jsem věděla, že mám vydržet, a zklamaná jsem ani tentokrát nebyla.
Na autorčině rukopisu je poznat léta praxe u Policie, a jak se zmiňuje v příspěvku níže, je neuvěřitelné, že autorka čerpala ze skutečné události. Výborné čtení.
Je to zajímavá kniha, jak autorka vzadu píše, inspirovala se skutečnou událostí, což je neuvěřitelné. Dobře napsané, autorku mám ráda
Čeho je moc, toho je příliš: četla jsem hned po Někdo tě vidí, takže mě nepřekvapila opakující se šablona s první polovinou knihy tak rozvláčnou, plytkou, nikam se neposouvající, že jsem skoro usínala, pak zlověstný střih, po němž se v druhé půli odhalovalo, odhalovalo a odhalovalo (nejen ňadro hlavní hrdinky, jak je připomínáno v dalších komentářích, ale to, co se v rodině před rokem stalo a následně děje). Autorka výrazně přitvrdila a těch změn a nových směrů bylo prostě moc. A poslední slova to úplně zabila...
Přitom stačilo přečíst text na obálce a první strany knihy a bylo jasné, že když to nebyly vraždy ani sebevraždy ani nehody, pak už zbývá jen jedna možnost - ale vlastně to takhle jednoduché nebylo, když ve hře byly osoby dvě...
Tady se do toho ještě vplétal srdceryvný příběh vysloužilého policisty a jeho ženy, to bylo už vážně zbytečně přes míru.
Z hlediska originality se mi kniha Někdo se dívá líbila rozhodně víc. Tohle bylo trochu jako nastavovaná kaše (50%). Myslím, že další kniha autorky už mě mine.
(Teď jsem náhodou ze zdejších záznamů zjistila, že jsem před třemi lety četla i Má je vina - nezanechalo to ve mně nic, ani podle anotace se mi nic nevybavilo.)