Nebezpečná mělčina - Jak internet mění náš mozek

od:


KoupitKoupit eknihu

Titul Nebezpečná mělčina se stal bestsellerem a v roce 2011 se dostal mezi finalisty na Pullitzerovu cenu v kategorii Literatury faktu. Carr názorně ukazuje, jak nové technologie mění způsob lidského myšlení a jednání. Uznává, že internet přinesl celou řadu pozitivních aspektů, ale vybral si nemilosrdnou daň v podobě poskytování roztříštěných informací, neschopnosti vnímat kontext, rozumět obsahu, soustředit se či informace hlouběji zpracovávat. Ke změně nedochází pouze na mentální úrovni, ale bohužel i v samotné struktuře lidského mozku. Historicko- vědecké důkazy prokazují, že změna struktury mozku je reakcí na zkušenosti. Technologie, které používáme dnes k hledání, ukládání a sdílení informací nás však od tohoto přirozeného vývoje odklánějí. Oproti tištěné knize, která vybízí ke koncentraci a hlubokému zamyšlení, umožňuje internet rychlé a roztěkané vyhledávání informací z mnoha zdrojů. Díky němu jsme rychlí a výkonní, máme optimalizovanou výrobu a spotřebu, texty dokážeme zběžně prolétnout a vytáhnout z nich jen potřebné informace, ale ztrácíme schopnost koncentrace, rozjímání a reflexe....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/333260/nebezpecna-melcina-jak-internet-men-b4Y-333260.jpg 4.214
Orig. název:

The Shallows: What the Internet Is Doing to Our Brains (2010)

Žánr:
Literatura faktu, PC literatura, Sociologie
Vydáno:, Dauphin
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Přidat komentář
pindo
17. července

Koreláciu obsahu s názvom knihy začíname objavovať až od 161 strany, kde si autor konečne pokladá pred seba otázku z titulnej strany. Dovtedy je to viac menej koláž citácií prevažne z knihy od N. Doidgeho, Váš mozek sa dokáže změnit a historický kontext zrodenia knihy ako takej. Kniha je vskutku presýtená štúdiami z oblasti psychológie, neurovied a biológie mozgu, čo ma nabáda vidieť jej význam hlavne pri písaní diplomoviek, dizertácií či rigoróznych prác, kde môže byť skutočne užitočným zborníkom teoretických zdrojov. Skutočný záujem vo mne vyvolala len predposledná kapitola o Pamäti a experimentoch Erica Kandela s nervovou sústavou aplázie, vďaka ktorým dokázal odhaliť tajomstvo krátkodobej a dlhodobej pamäte z fyziologického hľadiska.

Matty
11.08.2017

Vzhledem k překotnému vývoji moderních komunikačních technologií není při jejich reflexi snadné "držet prst na tepu doby" (omlouvám se za floskuli). České vydání knihy Nicholase Carra (vyznačující se nepříliš důsledným překladem s elementárními chybami typu "shlédnout" namísto "zhlédnout") to bohužel potvrzuje. Během šesti let mezi vydáním knihy a jejím přeložením do češtiny se událo tolik změn (rozšíření personalizovaného on-line marketingu, nástup Netflixu a podobných služeb, fenomén youtuberství), že Nebezpečná mělčina je paradoxně tím přínosnější, čím vzdálenější je pojednávané téma od přítomnosti.

Tato přínosnější část knihy (cca její polovina) na druhou stranu vypráví v podstatě stejný příběh jako Jak rozumět médiím (což je jistě nesmírně vlivné dílo, ale zasloužilo by kritičtější čtení, než jaké na něj aplikuje Carr) a namísto nabídnutí nové perspektivy jen shrnuje známá fakta o dějinách médií a jejich vlivu na společnost. Totéž z velké části platí v následných kapitolách o fungování lidského mozku, o němž mnozí odborníci pojednali dříve čtivěji a zasvěceněji (Myšlení, rychlé a pomalé, Vědomí podvědomí).

Nebezpečná mělčina je zejména solidní kompilační práce, nabízející sice trochu střízlivější pohled na vliv digitálních technologií než zvěstovatel digitální apokalypsy Manfred Spitzer, ale v zásadě také stojící na straně skeptiků, podle nichž je splývání člověka a strojů nikoliv dalším nevyhnutelným evolučním krokem, nýbrž projevem vzdalování se jakési esenciální lidskosti. K tomu, aby si čtenář uvědomil, co s ním dělá nasávání informací téměř výhradně z internetu (neustálé překlikávání, neschopnost ponořit se do textu nebo proniknout k podstatě problému), by přitom stačilo zcela neutrálně shrnout fakta.

Hodnotící pasáže knize spíše škodí, neboť prozrazují jistou zaujatost autora, účelově si vybírajícího jen ty názory (a výzkumy), které se hodí do jeho "narativu". Dostatečně nezohledňuje, čím si lidský mozek oslabení paměti a pozornosti kompenzuje a že právě tyto jeho nově se rozvíjející schopnosti mohou být v budoucnu klíčové (stejně jako naše mozky v minulosti proměnilo a vzdálilo "přirozenosti" čtení knih).

Přes výhrady k tomu, jak je napsaná a jak málo původních myšlenek nabízí, jsem rád, že podobná kniha vznikla a věřím, že někomu může otevřít oči (a mysl), ještě radši bych ovšem byl, kdyby čtenáře přiměla přečíst si k tématu něco víc, nejlépe od odborníka, pro kterého jsou fakta přednější než jeho (více či méně umně maskovaný) morální postoj.

puml
29.05.2017

Knihu jsem spíš jen proletěl jako správný konzument internetu neschopen udržet pozornost déle než pár vteřin, max. minut. Internet, tak jak je momentálně ustrojen, je zaměřen především tak, aby jednotlivé "stránky" upoutaly pozornost na několik vteřin, po kterých následuje proklik jinam. Podstata internetu, jeho obliba a jeho fungování sahá ale asi hlouběji, to jest k jiným médiím, jako televize a reklamy a ještě dál k novinám a různým bedekrům a encyklopediím. Obecně se dá asi říct, že masivní nástup médií v 19. století a pak především ve 20. století znamenal rozmach informačních technologií spolu s potřebou lidí dostávat se k informacím co nejrychleji a pokud možno v co nejsrozumitelnější formě. Internet je tak jen dalším vývojovým stupněm, jemuž se náš mozek (bohužel) přizpůsobuje značně nekriticky a někdy až s naivním optimismem. Co bude dál? Těžko říct, ale jisté je, že ne technologie ale mozek se zas přizpůsobí a to může být do budoucna značný problém. - Doporučuji.

Dejvid
22.05.2017

Zajímavá kniha nejen o vlivu internetu na naše myšlení a náš mozek. Nicholas Carr se zabývá také historickými souvislostmi, jak klíčové vynálezy v dějiných lidstva (písmo, knihtisk a masmédia) ovlivnily společnost a jednotlivce. Upřímně tyto části považuji za zajímavější než části věnované působení internetu, které jsou tak nějak už všeobecně známé. Kromě toho se autor věnuje mozku také z poněkud fyziologištější stránky a pěkně shrnuje nejnovější poznatky fyziologie mozku, především se věnuje problematice neuroplasticity, tedy (zjednodušeně) fyzickým změnám mozku na základě vnějších podnětů.
Na můj vkus stále zbytečně kritická vůči vlivu internetu na myšlení/paměť, nicméně všechna fakta jsou podloženy vědeckými studiemi a každý člověk obklopený novými technologiemi se v knize minimálně částečně najde.
Určitě mnohem lepší kniha než Spitzerova Digitální demence.