Na krásné modré Dřevnici
kniha od: Antonín Bajaja
KoupitKoupit eknihu
Konec starých časů ve Zlíně. I tak by se mohl jmenovat nový román A. Bajaji. Nebo také moravský Amarcord — vzpomínání na dětství, těsně po válce, kdy Zlíňané vítali osvoboditele chlebem a solí, na fotbalovém hřišti se konala veselice s popravou „gestapáka" a kdekdo z „buržoustů" věřil v návrat masarykovské republiky a baťovské prosperity. To dětství mohlo být i šťastné, kdyby nespadla železná opona, Zlín se nestal Gottwaldovem a soudruzi nelikvidovali třídního nepřítele. Tak došlo nejen na rodinu autora, ale i na jejich přátele, tzv. reakcionáře, kteří přicházeli o majetek, postavení i svobodu. A právě postupný rozpad všeho dřívějšího a vyhasínání naděje na převrat — to je leitmotiv Bajajovy knihy. I když se ale životy rodičů a prarodičů hroutily, dětský svět se vznášel vysoko nad starostmi dospělých — až do okamžiku, kdy také jejich životy zasáhly „velké" dějiny a z propletence „pravdolží" se vyklubaly úzkosti a noční můry. Kniha je stylizována jako výběr z dopisů sestře Janě (Jeanne), s níž autor ono slibné dětství prožíval. Texty, které do krásné modré Dřevnice vložil, občas připomenou tragikomické papírové loďky. Začaly vznikat v šedesátých letech minulého století a původně nebyly určeny k publikaci....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28860/na-krasne-modre-drevnici-yWK-28860.jpg 3.950Žánr | Romány, Literatura česká |
Vydáno | 2009, Host |
více informací... |
Komentáře (8)
Kniha Na krásné modré Dřevnici


Tato kniha mi připomněla vynikající film Unaveni sluncem. Podobně jako film, tak poklidně plynule a jen čas od času vylezlo na povrch něco ošklivého. Kniha plná nostalgických vzpomínek na dobu která se už nikdy nevrátí. Jednu hvězdičku ubírá zbytečná rozsáhlost díla. K tomuto autorovi se ale ještě vrátím. Píše hezky.


nádhera. úplne v praveku ma oslovilo Mluviti stříbro. pred rokmi som čítal Bajajove Duely a úplne ma to zobralo. potom sa mi do ruky dostalo Zvlčení a to tak, že až veľmi:)
Na krásné modré Dřevnici... snová prechádzka druhou polovicou 20. storočia, od chvíľ, keď Zlín prišiel o svoje meno, až po chvíle, keď mu meno s poctou vrátili. len letmo a nepravidelne sa v tých miestach vyskytujem, ale kniha ma tam vtiahla.
Bajaja je výnimočný autor!


„Vsadím se, že nepodepíšeš,“ rýpnul Zubík.
Utřel jsem si pěnu u huby: „O co?“
„O flašu slivovice.“
„Tož platí.“ :)))
Ze Zlína pocházím a ta kniha mi přišla krásná. Popisování míst, tradic, mluvy. Jsem hrdá na to, že jsem odtud :)


Směs obrazů, hrst vspominek, jež - jako Hrabalový zlaté včely: každá je trochu o něčem jiným - připominají autorovo dětství ve Zlíne, které připadlo právě na první leta po válce a pak po komunistickém pučí (Vítězný únor). Autor diva se na svou minulost trochu tak, jako to děla vzpominkový film Felliniho "Amarcord" ('vzpomenu si'). Všecko v dopisech sestře. S nostalgií, která patří vzpominání na dětství, ale která přece nepřikriva hnus a odpornost komunizmu. A Bajaja umí taky skrz tohle své odlehlé dětství nakouknout i do dneška, aby se hořko zamyšlet, proč v osvobozené od komunizmu zemí soudy vypadají, jak vypadají a nadále funguje princip komunistické "sociální spravedlnosti", což znamenalo jen úkrast tím, co něco vypracovalí, aby to vzít sobě anebo předát jiným papalašům. Hodně zájimavých informací o Zlínu a okolí, ale taky o lidech a věcech, o kterých stojí za to si vzpomnět. Neobvyklé bohatý zážitek.


Zajímavá vzpomínková kniha, která díky drobným postřehům skvěle vystihuje staré noblesní časy a jejich změnu směrem k "lepším zítřkům". I když nejsem rodák, občas se ve Zlíně vyskytnu (například se tam narodily naše děti) a popisovaná místa jsou mi blízká. Nejvíc se mi líbila část, která dala jméno celé knize, o bruslení na Dřevnici a malém dětském spiknutí. A velmi mě zasáhla scéna školní "výuky" u obchodního domu s výlohou pranýřující přepych buržoazních živlů.
V závěru zabloudíme i do nedávné doby (2009): "... a na střeše domu podřimují tašky bobrovky z prvotřídní (first-class) hodonínské hlíny ze třicátých let minulého století, kdy vrcholila hospodářská krize a děda Knapek se rozhodl stavět domy. I teď je krize, ale zatím nikde nevidím hladové zástupy, všichni jsou spíš naštvaní, že nemohou mít všecko, a šrotují se auta, aby se mohla vyrábět další, další, další."


rodinná kronika ze Zlína a okolí, mírně nostagické vyprávění je jemně okořeněno experimentálními postupy psaní, asi ještě jednu hvězdičku si může připsat ten, kdo pochází ze Zlína a určitě se kniha čte těm, kdo zažili druhou okupaci (68-89)


Velice milá knížka o odcházení starých noblesních časů z Baťovského Zlína a jeho přeměně na socialistický Gottwaldov. Autor krásně vystihl naivitu dětské generace, která se nechala "opít rohlíkem" propagandistickými řečmi o lepších zítřcích a nadšeně vstupovala do pionýra, mičurinského spolku a jim podobných nesmyslů. Za nejsilnější okamžik celé knihy považuji chvíli, kdy se hlavní hrdina (autor) rozhodne udat své rodiče za to, že poslouchají Svobodnou Evropu...
Autor a jeho další knihy
- Na šéne blaue Dřevnici 1996
- Zvlčení 2003
- Na krásné modré Dřevnici 2009
- Nevěry II 2005
- Duely 1988
- Mluviti stříbro 1982
Podobné knihy
- Hotýlek 2015
Kniha Na krásné modré Dřevnici je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 65x |
Čtenářské výzvě | 18x |
Doporučených | 5x |
Knihotéce | 32x |
Chystám se číst | 45x |
Chci si koupit | 5x |