Na autismus jedině autibiotika
kniha od: Eliška Antošová
KoupitKoupit eknihu
Kniha, která vám dovolí nahlédnout do života rodiny s malými autisty. Možná prožíváte něco jako Eliška. Možná s takovou rodinou pracujete, přátelíte se s ní nebo toto téma studujete. Možná vás jen zaujal obal knihy. Poznejte řád v chaosu, nebojte se smát i otevřít srdce. Čeká vás dobrodružství, o kterém autorka vypráví jako matka i psycholožka. Vydejte se s ní na neočekávanou výpravu plnou výzev a bizarních situací. Setkáte se s démony její duše a možná vyléčíte černým humorem duši vlastní. Provede vás životem s jejími autistickými syny od narození po první léta školní docházky....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485811/big_na-autismus-jedine-autibiotika-0Uj-485811.png 4.827Komentáře (16)
Kniha Na autismus jedině autibiotika


Knihu jsem měla poměrně dlouho rozečtenou, protože se mi sešlo více věcí a občas mi stačil jeden dva příběhy a musela jsem si nechat čas na zpracování.
Setkání s Eliškou Antošovou nebylo mé první, autorka už dlouhodobě píše příspěvky na svůj blog, kde vtipně představuje svůj život se dvěma chlapci autisty a jejich mladší "normální" sestřičkou.
Když mi kniha přišla, věděla jsem přibližně, co mě čeká, ale i tak musím říct, že mě některé části knihy doopravdy zasáhly a některé mě i rozbrečely. Je velmi obdivuhodné, jak to autorka zvládá a ještě k tomu dokáže psát vtipné poselství. Poselství, které je nejen pro lidi, kteří jsou na tom podobně jako ona, ale i poselství pro ostatní. Pro ty co nikdy ve svém okolí neměli postiženého, aby se zamysleli nad absurdnostní některých prohlášení či činu.
Příběhy jsou krátké a vždy zde máte přesně napsané, kolik je zrovna dětem. Jedná se události z běžného života, kdy jde s dítětem do školky/školy nebo nakupovat. Ale život s autistou není obyčejný, třeba jen musíte jet jiným dopravním prostředkem a problém je na světě. Eliška nám vše podává s humorem a v knize najdete krásně a výstižné kresby, které odpovídají situacím.
Rozhodně všem mohu knihu jen a jen doporučit k přečtení, protože se nejspíš dozvíte něco nového a možná vám to i pomůže se na tuhle problematiku dívat jinýma očima.
⭐ 5/5


Miluju černý humor! Je to způsob, jak přežít a užít si život i s takovým těžkým batohem ;-)


Spomedzi stránok sa čitateľovi prihovára obyčajná žena, ktorá nesie neobyčajné bremeno, každý deň zo seba vydáva maximum a večer chodí často spať s pocitom, že to nestačí. Napriek tomu však neskĺzava do melodramatickej sebaľútosti a nežiada nás, aby sme počúvali jej rozprávanie so slzou v oku a trhlinou na srdcovom svale. Zdôrazňuje, že aj keď jej život často pripomína jazdu po slovenskej ceste tretej triedy s odisteným granátom v ruke, svoje deti by za nič nevymenila. Na autismus jedině autibitioka je síce ťažkou knihou, ale Eliškin čierny humor a autocynizmus (vymyslela som nový termín na výraz "robiť si prdel sama zo seba") z nej robí jedinečný čitateľský zážitok.Jednotlivé pasáže sú sprevádzané súkromnými fotografiami Elišky a chlapcov, vtipnými hláškami detí či kreslenými vtipmi, súvisiacimi s tematikou.
Kniha má charakter skôr útržkov zo života, než chronologického rozprávania - autorka sa pristavuje pri zážitkoch a situáciách, ktoré majú pre ňu najväčší osobný význam. Nevypočítava dopodrobna symptómy poruchy autistického spektra, napriek tomu je z jej rozprávania jasné, v čom sa Jeníček (a niekedy aj Víťa) odlišuje od zdravých detí. Veľmi veľa priestoru venuje svojim myšlienkam - miestami to spomaľuje tempo čítania (aspoň u mňa), ale väčšinou nabáda čitateľa k nápomocnej sebareflexii. Na autismus jedině autibiotika je veľmi silným, láskavo vtipným rozprávaním ženy, ktorá zo seba nerobí žiadnu nezničiteľnú Catwoman. Netvári sa, že vďaka bezhraničnej láske k svojim deťom ich ani v najvypätejších situáciách netúži poslať do kelu. Nepresviedča čitateľa, že má viac rúk ako bohyňa Kálí a za jeden deň stihne to, čo iní za týždeň. Eliška priznáva, že hoci robí čo môže, jej život s autistickými deťmi je mnohokrát neznesiteľne náročný. Čitateľa nepoučuje, len ponúka svoj pohľad. Z jej slov cítiť vyčerpanie, no zároveň aj obrovskú lásku, ktorá ju nabíja potrebnou energiou. Jej kniha nie je žiadnym oddychovým čítaním k bazénu, no o to viac je podnetná, poučná a dôležitá.


Nejrůznějších blogů i skupin na sociálních sítích, kde si rodiče porovnávají své strasti, je mnoho. A tohle je jeden z ucelených příběhů, psaný čtivou formou. Autorka se občas pustí i na hodně tenký led a nebojí se podělit ani o hodně temné myšlenky. Každá radostná chvíle je vykoupena obrovským úsilím, které předcházelo snaze jí dosáhnout. My máme jednoho autistu plus jednoroční batole (doufejme, že tomu se to vyhne), k tomu servis obou babiček a všichni toho máme docela dost. Vůbec si nedovedu představit to, co dělala rodina autorky - vzít všechny tři děti najednou na výlet nebo dokonce na dovolenou k moři. Kniha je každopádně čtivá a každý rodič autisty tam najde asi i kousek svých myšlenek.


Skvele napsaná kniha, která život s autistou nijak nepřikrášluje, ale zároveň čtenáře nezahrnuje ztížnostmi, jak je to je težké, v očekávání lítosti a soucitu. A je tak krásně a zároveň smutně pravdivá. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost si ji přečíst.


Skvela kniha, ktera se cte sama. Velke diky za ni! Neni to rozhodne dalsi kniha s teorii o lidech s PAS. Jako rodic ditete s AS jsem vdecna za popis situaci, pocitu deti i rodicu, moznost ztotozneni se, moznost citit se normalne, dovolit si zaplakat. Pribehy jsou svizne psane a ctive, s nadszakou a nadhledem a humorem. Moc doporucuji jak rodicum deti s postizemim, tak lidem v jejich okoli, kteri chteji nahlednout a pochopit nektere malo citelne nebo nestandardni situace.


Tak jsem to četla. Říkala jsem si, že je to fakt smutné a kruté, takový osud, že bych takové věci neměla číst. Najednou jsem se přistihla, že se směju - byla tam totiž nějaká vtipná pasáž. A říkala jsem si, že bych se takovým věcem vůbec neměla smát. A hlavně že bych to měla už přestat číst! Najednou jsem byla na konci, prostě jsem se od toho nedokázala odtrhnout. Zajímavé je, že dílo ve mně nezanechalo hořkou pachuť, jak jsem očekávala, ale ani jsem si nijak škodolibě nestrouhala mrkvičku, že ona jo a já ne. Bylo to prostě takové odlehčené vyprávění z extrémně těžkého života. Naučila jsem se zajímavé pojmy a už mám trochu přehled (předtím jsem vážně žila v omylu, že co asperger, to Rayman, teď se stydím).
Štítky
Autor knihy
Kniha Na autismus jedině autibiotika je v
Přečtených | 23x |
Čtenářské výzvě | 5x |
Doporučených | 1x |
Knihotéce | 8x |
Chystám se číst | 20x |
Chci si koupit | 4x |
dalších seznamech | 1x |