Mýtus normálnosti

Jasně, že je Gábor lehce kontroverzní extremista, jasně, že je kniha trochu rozkecaná zbytečně do široká, jasně, že to není občas úplně čtivé... ale přesto bych dal 20 hvězdiček z 10, kdyby to šlo.

Doporučuji to k přectení všem. I přesto, že to vyšlo v nakladatelství toho rusofilního vola Hajzlera...

Když se tím prokoušete, základní poselství je jasné, nesmírně důležité, a opravdu k zamyšlení pro nás všechny.

Pohled autora na dnešní svět z hlediska jeho zkušeností, jak osobních tak profesních, kniha působí jako suma jeho celoživotních poznatků, "soustředné kruhy lidského zdraví a nemoci od buněčné po celospolečenskou úroveň a vysledování jejich neoddělitelných vzájemných propojení".
Tahle kniha vám, pokud jí věnujete čas, něco dá, pokud se chcete v sobě trochu pošťourat, možná si díky ní uvědomíte věci, které jste dosud přehlíželi. Není to návod na žití, ale jiný pohled na věci kolem, ať už vaše osobní nebo celospolečenské dění, takový další dílek do té složité skládačky, kterým je život sám.

Tahle kniha nutně potřebuje srazit hodnocení.

Pan Maté je viditelně vzývaný guru (bůhví čeho), když jsem na něj opakovaně narážela i já, která se seberozvojem a jinými oji moc nezabývá.

Jediné, co z téhle veleslavné knihy ale mám, je dojem, že je to hlavně solidní grafoman a jestli tráví tolik zbytečného času i mluvením, doufám, že jeho terapie nejsou placeny od hodiny.

Jo myšlenky jsou cajk. Ale, hergot, to, co splácal do téhle bichle, by se vešlo tak na pětadvacet stran. Komu tohle pomůže?

Kniha "Mýtus normálnosti" od Dr. Gabora Maté představuje mimořádně důkladnou a provokativní studii o vlivu traumat na lidské zdraví a psychiku. Dr. Gabor Maté se v této knize soustředí na hluboce zakořeněné mýty, které formují naše chápání normality v dnešní společnosti, a s precizností zkoumá, jak moderní kultura a společenské struktury přispívají k šíření toxického prostředí, jež má devastující účinky na lidské zdraví.

Autor ve svém díle elegantně propojuje osobní zkušenosti, klinickou praxi a rozsáhlý vědecký výzkum, aby odhalil, jak traumatické zážitky, často skryté a nerozpoznané, ovlivňují nejen naše duševní, ale i fyzické zdraví. Hned na začátku knihy autor nabízí hluboce rezonující definici traumatu – trauma je to, co nás mění navždy. Tento jednoduchý, ale výstižný pohled slouží jako klíč k porozumění širokému spektru problémů.

Kniha se nezastavuje pouze u analýzy individuálních traumat, ale také přináší kritický pohled na širší společenské kontexty. Autor tvrdí, že dnešní společnost, prosycená konzumním způsobem života, nespravedlivou sociální hierarchií a zrychleným tempem, vytváří podmínky, které jsou inherentně traumatizující. Tento přístup umožňuje čtenáři nahlédnout na trauma nikoli jen jako na osobní záležitost, ale jako na problém hluboce zakořeněný v samotné struktuře moderní společnosti.

Výjimečnost knihy spočívá také v její schopnosti propojit složité vědecké koncepty, jako jsou epigenetika nebo transgenerační přenos traumat, s lidsky pochopitelnými příběhy a osobními svědectvími. Autor píše s hlubokou empatií a porozuměním, což z knihy činí nejen vzdělávací nástroj, ale i průvodce pro ty, kteří hledají cestu k uzdravení.

"Mýtus normálnosti" je kniha, která si zaslouží místo mezi klíčovými texty o traumatu a duševním zdraví. Je to dílo, které osloví jak odborníky v oblasti psychologie a medicíny, tak i širokou veřejnost hledající odpovědi na otázky o vlivu moderního světa na lidskou duši a tělo. Dr. Gabor Maté touto knihou vytvořil komplexní průvodce, který nejen že nabízí hluboké porozumění problémům, kterým čelíme, ale také inspiruje k hledání cest, jak tyto problémy překonat.

Děkuji nakladatelství Peoplecomm za poskytnutí recenzního výtisku.

Další z excelentních Gaborových knih. Jsem moc ráda, že ač v knize kritizuje mnoho věcí na kapitalismu, nesklouzl tak automaticky k tomu, že socialismus by všechen náš život vyřešil lépe. Autor skromně přiznává, že sám neví, jak některé nemoci společnosti řešit. Pro mě mají podobné knihy zásadní zprávu - ač z hlediska redukce chudoby, osobní svobody, dlouhověkosti osob a obecně zlepšení komfortu obyvatel hraje kapitalismus jasný prim, je vždy třeba myslet i na to, že ideálním řešením na všechno samozřejmě není. Musíme stále aktivně pracovat na tom, jak si k sobě nacházet blízkost, jak mezi sebou hledat lidskost a společnými silami o lepší svět kolem nás usilovat.

Spoustu zajímavých témat rozpitvané z teorie i z praxe také výzkumy a mnoho poznatků. Je naivní nemyslet si že všechno souvisí se vším. Nemoc je i v hlavě ale není jen o hlavě. Zároveň se mi líbí poznatky o porodu, vztazích a závislostech. Velmi přínosná kniha ale pro takové množství informací vyžaduje čas.

Celé naše lékařství se dělí na dvě části na tělo a mysl. Většina věcí, co se snaží tělo a mysl, tělomysl (Dr. Candace Pertová, Molekuly nemocí), řešit dohromady je na okraji zájmu, považováno za něco alternativního, něco k smíchu. Dokonce psychosomatika má nádech na okraji alternativního lékařství.

Už mnoho let zjišťuji, jak moc má mysl ovlivňuje mé tělo. V kladném i negativním smyslu slova. Funguje mi placeno, funguje mi nocebo. Dokonce do značné míry jsem dokázal sám laicky některé vztahy cíleně využívat. Dosud nejdůležitější knihou byla kniha My jsme placebo.

Teď čtu Mýtus normálnosti od Matého, dodává další výzkumy na téma, jak traumata korelují s autoimunitními nemocemi. A jak zoufalý je nedostatek znalostí, protože když se řeší rakovina, ALS, Cohnova nemoc, lupus, málo kdy lékař vůbec zajímá nebo cíleně zkoumá rodinné zázemí, dětství pacienta, jeho traumata.


Zdá se mi jako by autor nebyl schopen se řídit vlastními pravidly, především přijetí. Prostě jakmile dojde na ekonomii, není pro mě autor příliš důvěryhodný. Na druhou stranu je důvěryhodný, co se týká psychologie včetně souvislostí ekonomie a psychologie a následky ekonomie do psychologie. Nicméně ekonomie má za sebou silné důvody proč funguje tak jak funguje. To, co mi dává rozhodně ale smysl je zkombinovat ekonomii a psychologii tak, aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku. To autor nenabízí, resp. jeho návrhy nejsou ekonomicky podložené. A já, jako ekonomický laik zde vidím možné zádrhele, asi jako socialismus má značné ekonomické zádrhele, i když teoreticky zní dobře. Nemluvě o nekritickém strachu z tzv. klimatické změny.


Je zajímavé, že souvislost duševna s tělem je jasná mezi lidmi jen někde: nerozčiluj se nebo tě trefí šlak, ale už ne tolik o dlouhodobých táhlých problémech a přitom zde máme psychodomatiku, placebo, nocebo efekt.

Knihu doporučuji, ty souvislosti našeho života, duševna s mnoha nemocemi, především autoimunitními je značná. Stejně jako s rasismem a dalšími vlivy, které má víceméně kdokoliv, od žen, jiných ras, vyznání, socioekonomického postavení. Kniha na konci i nabízí cestu, jak se uzdravovat, stručně: Opravdovost, agence (jak vnitřně danou schopnost, tak zvnějšku danou možnost/svolení rozhodovat se jednat v souladu s vlastní pravou vůlí), hněv, přijetí, pět soucitů (obyčejný lidský soucit, soucit zvědavosti a porozumění, soucit rozpoznání, soucit pravdy, soucit možnosti). Dále cvičení v sebedotazování a mnohem víc.


Kniha je psána značně rozvláčně, částečně to souvisí s tím, že autor se snaží předat sdělení a snaží se, aby nebylo chybně pochopeno a nesklouzlo do druhého extrému. Částečně dle mě tím, že autorovi utíkají myšlenky, dává hodně příkladů.

Kniha obsahuje shrnutí myšlenek mnoha jiných autorů, ke kterým však přidává autor svoje vlastní pozorování a názory. Jeho přístup mi je sympatický, protože se snaží zachovat vědecký přístup, aniž by sklouzával do "ezo" výkladu, na druhou stranu nechává otevřené dveře i spirituálnímu světu. Autor se nevyhýbá ani sebekritice, což činí pro čtenáře knihu přístupnější.

Výborná. Podává širší pohled na trauma a společnost než předešlé knihy - to, co považujeme za normální, normální vůbec být nemusí, není. Uf, těžké čtení, když čtete sami o sobě, o tom, co znáte - a považovali jste to za "normální".