Christiane F. – Můj druhý život
Christiane Vera Felscherinow , Sonja Vukovic
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203465/mid_christiane-f-muj-druhy-zivot-203465.jpg
3
663
168
My děti ze stanice ZOO série
< 2. díl
Osud Christiane F. znají miliony čtenářů po celém světě. Vyrůstali s drásavou výpovědí třináctileté německé narkomanky o pekle závislosti na heroinu a prostituci. Kniha My děti ze stanice ZOO a stejnojmenný film z ní udělaly celebritu a změnily zásadně její život. Po pětatřiceti letech se Christiane Felscherinow nechala přesvědčit novinářkou Sonjou Vukovic, aby vyprávěla, co bylo potom. Procházíme spolu s Christiane jejím bojem se závislostí na drogách, pobytem ve vězení, ale také setkáními s legendami amerického rocku a evropské literatury, šťastnými roky v Řecku a největším darem – narozením syna Philippa. Jaký je dnes život Christiane F. Jakou cenu zaplatila za životní selhání i mediální slávu? Sama říká: „Třicet pět let, a ještě jsem neumřela. Koho by kdy napadlo, že se dožiju jednapadesáti let?“... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2014 , OldagOriginální název:
Christiane F. – Mein zweites Leben , 2013
více info...
Přidat komentář
Na pokračování My děti ze stanice ZOO jsem byl upřímně zvědavej. Samozřejmě slavnou knihu to ani zdaleka nepřekonalo, spíše se tady dozvídáme, jak dál žila Christiane F. Její vzlety a pády, a musim uznat, že to byl teda život, docela rock'n roll a holka se v životě nenudila. Je zde popisován její celoživotní boj se závislostí, vztahy, narození syna a trochu ještě dál. Kniha je psána z jejího pohledu, takže to beru trochu s rezervou, ale bavilo mě to a byl jsem rád, že jsem se dozvěděl, jak její život pokračoval dál. Neočekával jsem žádnou pecku, jen doplnění jejího příběhu, a to jsem dostal.
Pro mě bylo tohle pokračování Stanice ZOO rozhodně zajímavé, líbilo se mi (teda život to byl hrozný, ale...). Mám stejný názor jako Christiane, že je div, že to všechno přežila. Těžko říct, jaký život by vedla bez drog, takto se dá říct, že zažila tolik věcí, které bychom my ostatní za život ani nestihli.
Takhle zpětně mi přijde neuvěřitelný pohled na tehdejší drogovou scénu (např. popis situace ve Švýcarsku byl pro mě vážně šok), jak to asi vypadá teď? Kam se tento segment společnosti 'posunul'?
Hodnotit knihu je jako hodnotit její způsob života.
Pár okamžiků jsem ji nenáviděla, místy jsem s ní soucítila, někdy mně jí bylo líto.
Mam soucit s lidmi, kteri spadnou do drog. Ale cist tohle bylo utrpeni.
Po literarni strance zadna slava. Skace se z tematu do tematu, skace se v case, je tezke se v tom orientovat. Casto neni vysvetleno o kom se mluvi. Navic se Christiane hodne opakuje a spoluautorka neodvedla s textem moc dobrou praci. Od novinarky by clovek cekal vic.
Obsahove byla kniha plna omacky a v konecnem dusledku toho zajimaveho by se veslo na jednu dve stranky. Hodne sebelitosti a touhy po prijeti. Videla jsem snahu byt uprimna sama k sobe, ale neslo to moc do hloubky. Snaha vykreslit Christiane jako inteligentni zenu. Ale hned naslednymi vyroky pusobila jako dite.
Hodne me zklamala epizoda se synem. Z knihy na me casto pusobila jako dobra matka s docela rozumnym pohledem na vychovu. Ale mezi radky prosvitalo, ze to az tak ruzove zdaleka nebylo a ze kdyz doslo na lamani chleba, byla pro ni droga prece jen na prvnim miste.
Nemuzu si pomoct, ale po kapitole, kde mluvi o paranoidnich predstavach jsem zacala premyslet kolik procent knihy je vlastne realne zalozeno na pravde a kolik jen nejaky jeji "trip" o kterem se jen domniva, ze byl realitou.
Dávám tři hvězdy, neoslovilo mě to tolik jako My děti ze stanice Zoo, ale kdo chce mít ucelenou představu o životě Christiane, ať si knihu určitě přečte.
Druhý díl Dětem ze Zoo nesahá ani po kotníky. V podstatě jde už jen o to bere drogy/nebere drogy. Žádný strhující příběh,nic co člověka chytne. Měla jsem zůstat v nevědomosti, jak to asi s Christiane bylo, jak asi žila/žije. Utvářet si vlastní představy, domněnky. Bylo by to lepší. V podstatě jsem se stejně z knihy nic nedozvěděla.
Jsem moc ráda, že jsem se konečně donutila přečíst i pokračování Christianina příběhu. Kniha ležela dlouho v mé knihovně a vůbec se mi do ní nechtělo. V 1. díle mi jí bylo líto, protože to neměla v dětství jednoduché. Ale v tomto 2. díle už můj soucit nezískala.
POZOR SPOILER
Když jí odebrali syna, místo aby o něj bojovala, opět do toho spadla. Nechtěla se z toho dostat ani jako dospělá.
Četla jsem hned po knize My děti ze stanice ZOO. Mně tedy obě knihy přijdou zajímavé. Každý v životě přece něčemu propadne. Čemu a jak dlouho mu to vydrží - to už je další věc... Za mne je Christiane hrdinkou. Ne antihrdinkou, ale hrdinkou - všechno to přežila a dokázala vydat dvě knihy. Má zdravého a inteligentního syna. Po dočtení a zavření této knihy jsem měla chuť autorce napsat podporující dopis.
Já nějak nevím...kniha My děti ze stanice ZOO pro mě byla v dospívání skvělá, tak jsem si asi myslela, že toto pokračování mi něco dá, i když jsem dospělá.
Popravdě se mi vůbec nelíbil styl psaní, většina mi přišla matoucí, špatně jsem se orientovala v množství lidí, které zmiňovala a rozčilovalo mě, že vždy hledala chybu hlavně u druhých a nikdy u sebe. Žádnému fanouškovi "prvního dílu" bych tuto knihu nikdy nedoporučila.
Christiane často působí ufňukaně a ke konci navíc paranoidně. Člověk jako já asi není schopen činy neznámější německé feťačky a její věčný kroužení kolem drog pochopit. Je to prostě pořád antihrdinka, která vám k srdci nepřiroste. Ale bylo zajímavé dozvědět se jak její život po vydání My děti ze stanice ZOO pokračoval a jak jí vůbec vydání knihy ovlivnilo život.
Většinu knihy na mě křičel alibismus autorky: "Za všechno můžou ti druzí", a to nejen v případě užívání drog, ale také v případě vztahů, což mi kazilo dojem z knihy.
Pokracovani pribehu z knihy My deti ze stanice ZOO se mi libilo. Je pravda, ze prvni dil pusobi vic na emoce a tady se jedna spis o stripky ze zivota divky, ktera se nikdy nedokazala zbavit drogove zavisloti.
Je zde, ale krasne videt fakt, ze pokud clovek ma dostatecne financni prostredky, ktere Christiane prinesla puvodni kniha a film, dokaze i narkoman zit relativne dlouho a normalne. Nejvetsi zhouba je prave to, ze drogy jsou nelegalni a drahe, takze vetsinu narkomanu zabije prave shaneni penez na dalsi davku, coz bylo v prvni knize hezky videt.
Represe nicemu nepomaha, kdyby doslo k legalizaci drog a jejich ceny by byly rozumne ubylo by i umrti narkomanu jako v pripade Christiane.
Musím říct, že se mi tohle pokračování četlo mnohem lépe než knížka první. Nevím proč.
A taky se musím přiznat, že trpím předsudek: že když se řekne feťák, tak si představím trosku člověka, odpad, vygumovaného a nebezpečného člověka...
Ale Christiane tenhle předsudek na štěstí boří a jsem za to ráda. Je to také tím, že běžný člověk se s touto problematikou setkává jen povrchně na ulici nebo v novinách a co je neznámé automaticky je to zaškatulkované... A už nikdo neřeší, že jsou mezi feťáky rozdíly.
Knížka samotná je z tohoto důvodu pro mne cenná, protože jí nenapsal žádný odborník, ale je to ze surového života člověka zlomeného, který se opakovaně pokouší dostat ze dna, ale když nemáte podporu jediného člověka, tak je léčba závislosti, je věčný boj.
Jsem moc ráda, že tahle knížka vyšla, protože, když člověk nemá vlastní zkušenost co to obnáší mít v rodině závislého, tady si můžete udělat obrázek, že to není otázka jednoho víkendu odvykání, ale je to celoživotní boj. Nemluvě, že některé lidi, přátelství, rodinu... vám závislost zničí na vždycky.
Proto jsem za tuto knížku moc ráda, že vám odhalí, co to ve skutečnosti znamená - závislost a vše co s tím souvisí a co s čím se závislý / odvykající potýká potom.
Chápu komentáře níže a souhlasím, že napsání tohoto pokračování života Christiane F. má určitě co dělat s penězi. Nicméně si myslím, že je dobře, že byla tato kniha napsaná, protože popisuje, jak život celoživotního narkomana pokračuje v pokročilejším věku a jaký má vliv na jeho rodinu a přátele. Leckdo si také může položit otázku "Chci takto skončit ... ?"
smutné, že jak je člověk "starej" tak je blbej" nejdříve mě knížka bavila, jak se Christiane snaží začít znovu a splnit svůj slib a sen bez drog, chvíli žije americký sen...jenže vypráví to tak že se současnosti se střídavě vrací zpět do minulosti a tím prozrazuje jak na tom je teď, tohle nesnáším takže jsem knížku s nechutí odkládala a nutila se znovu do čtení... Christi se hrozně lituje, každý to máme nějak těžké, ale ona si ty problémy udělala sama... a hodně podobný příběh jako fetka Katka, smutné...
dále je prosazující poentu
Christi se po životních zkouškách vrací k drogám a pak bere i přestože má miminko a má tu být pro své dítě, ale drogám nedokáže odolat... má z toho zhuntované zdraví a neustále se lituje...naštvala mě nedočetla jsem tento beznadějný příběh... možná mi přišlo nespravedlivé, že fetka má nárok být mámou. Snad budu mít někdy sílu dočíst...
ale spíš mě přišlo, že pokračování vypraví, protože jí došly peníze :-(
Pokračování románu My děti ze Stanice Zoo. Dospělá Christine vypráví další osudy. Už ne tak zdařilé.
Za mně to nemohu hodnotit nijak jinak než "doják na prachy". Myšlenky jako sedím v base, jsem čistá a zároveň informace o tom jak tam byla sjetá a kam všude si drogu ukrývala.... Ať se na mně děvče klidně i zlobí, ale já to vidím tak, že jí došly prachy tak kývla na právě přicházející nabídku.... Nic víc.
My deti ze stanice Zoo byl bestseller, protoze u 13ti lete holky jeste lidi dokazou pochopit ze se snazi byt strasne zajimava a hleda se a ze se hleda sakra spatnym smerem az se da na drogy. No jo jenze v pokracovani mam pocit ze je to porad ta mala holka hloupa a nedospela. Proste podle me ta zenska zamrzla. Jediny co tak se chvasta a lituje ale zodpovednost stale na bodu 0. A nema zadnej tah na nejakej lepsi zivot, proste ji tohle fakt staci. A na jednu stranu je to smutny kam to vede kdyz nekdo nedospeje, na druhou vzhledem k veku to pusobi i smesne i spousta jejich uzasnych nazoru. Takze jo jsem rada ze vim jak dopadla. To me od precteni My deti ze stanice Zoo zajimalo. Ale nic vic, je to proste prazdna lahev.
Po přečtení '' My děti ze stanice ZOO'' ,jsem byl zvědavý ,jak pokračoval život Christiane F.
Je smutné jak dokáži drogy pokazit život narkomana a jeho bližních.
Kniha se čte dobře a splnila svůj účel.
Štítky knihy
drogy Německo autobiografické prvky detoxikace organismu feťáci, narkomani
Kniha Christiane F. – Můj druhý život je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 1 031x |
| Čtenářské výzvě | 124x |
| Doporučených | 40x |
| Knihotéce | 249x |
| Chystám se číst | 376x |
| Chci si koupit | 103x |
| dalších seznamech | 4x |
Ikdyž kniha není žádné velké literární dílo, jsem moc ráda, že byla napsaná, osud Christiane mě zajímal a často jsem přemýšlela, jak to s ní dopadlo... Splnilo účel.