Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Bibliofilie v individuální umělecké vazbě s relíéfní výzdobou přední desky, mimořádná. Uvnitř vyzdobeno grafikami - tři suché jehly Helena Konstantinová (všechny jsou podepsané). Bibliofilská edice Ethos, sv. 2. Vydal Vladimí Beneš v nakl. Bonaventura, Praha 1998. Tištěno na ručním papíru firmy Král z Předkláštěří.
Literatura světová Novely Duchovní literatura
Vydáno: 1998 , BonaventuraOriginální název:
L’homme qui plantait des arbres , 1953
více info...
Přidat komentář
Krásné splynutí člověka s přírodou!!
Proto jsem vzala knihu, na vodítko psa a přes kopec do blízkého lesíka, kde rostou duby, buky i břízy. Sedla jsem si pod stromy a knížečku si náležitě vychutnala.
Všem doporučuji číst ve stínu stromů, mých největších oblíbenců planety.
bohužel krátká knížečka, avšak silná příběhem a osobností hlavního hrdiny! dodá sílu v těžkých životních chvílích.
Příběh je to krásný, pohádkový, ale současně i ta hlavní postava v mnoha lidech vyvolá aspoň trochu touhy i k následování takového činu.
Vybavuji si jednoho muže, co na Slovensku stavěl v osmdesátých letech Hrad. Začal ho stavit když šel do penze, a nevěděl co dělat, a navláčel na jedno místo postupně neuvěřitelné množství kamenů a začal stavět zeď, pak místnost, až z toho vznikl hrad, a když mu bylo přes 80. let, tak o něm natočili dokument, ve kterém vypravoval jak stavil. A taky, že už nemá sílu, motivaci, že je už starý a tak se už jen kouká dokraje.
Velice mě to zaujalo, jak člověk nakládá s energií, pak jí pozbývá a kruh lidského života se uzavírá.
A to stavil za komunistů, žil přírodně a dokázal na jednoho drobného muže takové veledílo!
Žil jak správný člověk, tak mi to přišlo. Smutné i trpce o lidském osudu.
A ten se jednoho dne naplní právě tak u každého z nás.
Skutečně v dějinách literatury bych těžko hledal lepší příběh, než tento. Jsem rád, že ho vlastní, a čtu ho i několikrát do roka. Nic nedokáže člověka naplnit štěstím, klidem a vírou v dobro v člověku, než tento kratičký příběh velkého francouzského autora, na kterého se ale u nás nějak pozapomělo.
"Mají-li se v povaze člověka projevit skutečně výjimečné vlastnosti, musíme mít štěstí dlouhá léta pozorovat, co ten člověk dělá. Není-li v jeho práci ani stopa po sobectví, je-li myšlenka, řídící jeho činnost, bezpříkladně ušlechtilá a je naprosto jasné, že nejen nehledal nikde odměnu, ale dokonce i zanechal ve světě i viditelné stopy, ocitáme se - před člověkem výjimečného charakteru." (Jean Giono)
V našich krajích, želbohu, jev zcela výjimečný, neřku-li zcela neznámý!
Škoda jen, že tato "knížečka" není delší a obsáhlejší. Jinak naprosto krásný a poučný zážitek!
"Alpy, ty tě ohromí, ale tohle, Karle, to tě dojme".
Tahle krásná knížečka dokáže obojí.
A mimochodem, "Muž, který sázel stromy" je jeden z nejkrásnějších animovaných filmů, co znám. Vřele doporučuji pojíst knihu i film, vaše duše si pochutná.
,,Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí" je výstižnější. Kniha, která přinutí člověka o jejím obsahu přemýšlet a závěr, ke kterému dojdeme, je ohromující a zároveň děsivý.
ohromná knížka a hlavně ohromný byl člověk o kterém Giono píše, protože ta knížka je napsaná podle skutečnosti!
Štítky knihy
stromy francouzská literatura budoucnost lesy poselství
Autorovy další knížky
1998 | Muž, který sázel stromy |
1995 | Hlasy země |
1934 | Člověk z hor |
1936 | Kéž tonu v radosti |
1994 | Silné duše |
Kniha Muž, který sázel stromy je v
Právě čtených | 14x |
Přečtených | 5 609x |
Čtenářské výzvě | 1 103x |
Doporučených | 580x |
Knihotéce | 797x |
Chystám se číst | 1 207x |
Chci si koupit | 300x |
dalších seznamech | 10x |
Taky sázím stromy a tiše závidím.Jít jen tak a hůlkou udělat dolík ,vhodit žalud,zahrnout a hotovo..Takhle to nejde.O stromek je třeba pečovat,zvláště v tak pusté krajině.A ovce,ty nenechavé mlsné huby.Na ty platí jedině plot.Krásný příběh,ale z říše utopie.Kdo žije se zemí,ví.