Můj rok 1952

08.01.2024

Jiný, ale stejně kvalitní přístup k tématice, než třeba u paní Aleny Breuerové nebo Jarmily Frejtichové. Kultura zde není na prvním místě, ani se zde podrobněji nerozebírá móda nebo jaká osobní auta se vyráběla, ale jsou zde skutečně ty nejdůležitější věci, které onen rok charakterizují. Přitom je neoddělitelně spojen s třiapadesátým, který (jak už to bývá) byl zlomový, aniž si to současníci uvědomovali. Přehled mezd, platů a důchodů je úděsný, a nelze ho omlouvat faktem, že válka skončila pouhých sedm let předtím.

Důležité jsou ale události, kterými jsou na světové scéně nástup Alžběty II. na trůn, ale především volba D. Eisenhowera 34. prezidentem USA. Vznik NSR i jeho zapojení do NATO včetně oněch "manévrů" a "manipulací", které předváděl SSSR. Zdánlivě líbivé a mírové řešení bylo doprovázeno třeba faktem, že na území NDR sice neměli "komunistickou" armádu, ale zato měli "lidovou" policii v kasárnách a ta byla vyzbrojena - letadly, děly a tanky. Celé to fungovalo dřív, než se Adenauer a spol. rozhodli vytvořit Bundeswehr. Manipulace a drzé lhaní byly Rusům tehdy pod pod rudou vlajkou a pod vedením Gruzínce Stalina (fascinující je krátký rozhovor s ním, uvedený v knize) ukazuje, jak se vyplácí této zemi a jejich představitelům věřit. A platí to dneska stejně jako před šedesáti lety.

Svět strašily nejenom zkoušky vodíkových bomb, ale i probíhající válka v Koreji a skrytá agresivita SSSR a jeho satelitů. Míra zbrojení i v "lidově demokratické" ČSR stejně jako počet jejich vojáků byly enormní (viz. údaje v Můj rok 1953) a jsou jednoznačnou ukázkou "mírových" snah východního bloku a jeho pokryteckého rozhořčení, když si Západ začínal uvědomovat, která skutečně bije. A hlavně tomu začíná odpovídajícím způsobem čelit.

Věcný popis procesů a justičních vražd vyvolá mrazení v zádech. V případě R. Slánského je správně poukázáno, že dostal skutečně to, co si zasloužil, stejně jako třeba B. Reicin, který měl na svědomí nejen generála Píku.

Manželé Zátopkovi jsou hvězdami roku, vezmem-li vynikající film D. Ondříčka, zjistíme, jakou cenu měla jejich popularita a z jiných pramenů, jak režim zejména Emila Zátopka uměl využít a nejen jako sportovce.

Další z řady skvělých knih, které nám naši nedávnou minulost ukazují v hloubce a rozsahu, který "normální" historie nezachytí. Škoda, že v edici je řada skvělých knih proložena "veledíly" např. jistého Ježka, který na rozdíl od všech tří spisovatelek, o kterých tady píšu tvoří jenom ubohoučké paskvily.